V oblasti pracovního práva se často užívá pojmu fiktivní harmonogram směn. V poslední době je užíván hlavně v souvislosti s dohodami o pracovní činnosti a dohodami o provedení práce. Čtěte k čemu fiktivní harmonogram slouží. Čtěte také. Dohoda o provedení práce 2012
Fiktivní harmonogram směn a dohoda o pracovní činnosti
Pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti a onemocní, přísluší mu za dobu prvních 21 kalendářních dnů nemoci náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti. Samozřejmě za podmínky, že je zaměstnanec z této dohody nemocensky pojištěn. Zaměstnavatel není dle zákoníku práce povinen u dohod konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout pracovní dobu. Jak se tedy náhrada odměny stanoví? Čtěte také: Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven
Pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel předem stanovit rozvržení pracovní doby do směn, tzv. fiktivní harmonogram směn. Podle tohoto sjednaného rozsahu pracovní doby sice nemusí zaměstnanec konat práci, avšak v případě dočasné pracovní neschopnosti nezbytný. Na jeho základě bude zaměstnanci stanovena náhrada odměny. Náhrada odměny totiž náleží v souladu s § 192 a 194 zákoníku práce pouze za dny „pracovní“. A ty musí být předem určeny.
Fiktivní harmonogram směn a dohoda o provedení práce
Obdobně se postupuje v případě dohody o provedení práce. Pokud je sjednána odměna vyšší než 10 000 korun měsíčně, nebo existuje-li předpoklad, že bude v některém z měsíců trvání dohody tato částka překročena, je sjednání fiktivního harmonogramu směn nezbytné. Šikovně sestaveným harmonogramem směn lze náhradu odměny při nemoci zaměstnance dokonce „obejít“. Čtěte jak na to: Náhrada mzdy při nemoci u dohod o provedení práce od roku 2012.
Rozvržení směn v nerovnoměrně rozvržené pracovní době
Fiktivní rozvrh směn nelze zaměňovat s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby. Ten bývá stanoven i na delší období, tzv. na vyrovnávací období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době. S tímto rozvrhem pracovní doby zaměstnavatel seznamuje zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem tohoto období. Podle rozvrhu týdenní pracovní doby (na rozdíl od fiktivního rozvrhu) zaměstnanec skutečně pracuje. Čtěte také: Pracujete na dohodu? Od dubna Vás čeká povinná lékařská prohlídka
Ovšem stejně jako u fiktivního rozvrhu směn, vychází se i z rozvrhu týdenní pracovní doby při případné nemoci zaměstnance při stanovení nároku na náhradu mzdy. S touto problematikou souvisí i případné zahrnutí či nezahrnutí čerpání řádné dovolené do rozvrhu na vyrovnávací období. O vyjádření požádal server Podnikatel.cz advokátku Terezu Hašovou. Zaměstnavatel musí při stanovení dovolené splnit povinnosti stanovené § 217 a násl. zákoníku práce, ale podle mého názoru nemá výslovně stanovenou povinnost učinit rozvržení dovolené součástí rozvrhu pracovní doby,
uvedla Tereza Hašová. Nicméně mu to lze podle oslovené advokátky doporučit, protože zaměstnanci přísluší dovolená stanovená dle § 213 odst. 4 a odst. 5 zákoníku práce. Zaměstnavatelé mohou v souvislosti s tím využívat institutu hromadného čerpání dovolené podle § 220 zákoníku práce.
O čerpání dovolené rozhodne zaměstnanec
Jestliže zaměstnanec v době čerpání čerpání řádné dovolené onemocní, záleží na něm, zda si vybere nemocenskou nebo zda bude čerpat dovolenou. Znamená to, že pokud by byl zaměstnanec na dovolené a nečerpal nemocenskou, byla by to běžná (placená) dovolená. Naopak pokud by byl na nemocenské, posuzovalo by se to jako běžná pracovní neschopnost. Jinak řečeno, pokud zaměstnanec onemocní a nechá si napsat nemocenskou v době, kterou zaměstnavatel určil jako dobu čerpání dovolené, tato dovolená se dle § 219 zákoníku práce přerušuje,
vysvětluje Tereza Hašová. Dostává tedy „nemocenské dávky“, nikoli náhradu mzdy za dovolenou. Čtěte také: Musí být skutečně na každou dohodu vstupní lékařská prohlídka?
ČLÁNKY DO MAILU