Nejednu firmu postihla v roce 2010 živelná škoda. S těmi se musí účetně či daňově vypořádat. Na druhou stranu zákon umožňuje také daňové uplatnění darů jiným pohromami postiženým firmám. Je tedy vhodné vědět, jaké náležitosti má potvrzení o daru obsahovat. Ať už se jedná o dar poskytnutý firmou či naopak zaměstnancem, který žádá o roční zúčtování.
Živelní škoda je s posudkem pojišťovny daňově uznatelná
Zákon o daních z příjmů rozlišuje škody způsobené živenou pohromou a jiné znehodnocení majetku. Podle § 25 odst. 1 písm. n se manka a škody přesahující náhrady, které poskytne pojišťovna nebo osoba, která škodu způsobila, daňově neuznatelným výdajem. Jedná se o fyzické znehodnocení firemního majetku, jeho zničení nebo poškození, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Například zůstatkovou cenu zničeného nepojištěného automobilu v důsledku havárie není možné uplatnit daňově účinný náklad. O škodách na majetku více: Když zaměstnanec bourá firemním autem, na srážky z jeho mzdy zapomeňte
Naprosto jiná situace je u živelních škod. Za živelní pohromu se podle zákona o daních z příjmů považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem), sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Čtěte také: Škoda způsobená zaměstnancem nemusí být vždy plně uhrazena
Výše škody však musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. Za splnění těchto podmínek se zůstatková hodnota nemovitostí, zásob, strojů a dalšího majetku zničeného například povodněmi stává daňově účinným výdajem.
Úlevy povodněmi postiženým firmám
Protože rok 2010 byl rokem mimořádných povodňových událostí, vydala Česká daňová správa již v měsíci srpnu informace k řešení důsledků povodní. Firmy, které finančnímu úřadu oznámily, že byly postižené povodní nebo záplavou mohly požádat o posečkání při placení daní a mohla jim být zcela nebo částečně prominuta daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti. Stejně tak mohly obce obecně závaznou vyhláškou zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území dotčené nemovitosti, a to nejdéle na dobu 5 let. Toto osvobození je možné stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Podrobněji: Daňová správa k řešení důsledků povodní.
Ministerstvo financí současně informovalo daňové subjekty, že mohou poskytnuté dary jiným postiženým subjektům na území Česka uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Jedná se o dary:
- obcím
- krajům
- organizačním složkám státu
- právnickým osobám
- pořadatelům veřejných sbírek.
Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období činí:
- podle § 15 odst. 1 u fyzických osob alespoň 2 % ze základu daně anebo alespoň 1000 Kč. Maximálně však 10 % ze základu daně. Podrobněji v článku: Dary fyzických osob v daňovém přiznání
- podle § 20 odst. 8 u právnických osob alespoň 2000 Kč. U darovaného majetku je v souladu s § 29 odst. 2 hodnotou daru nejvýše zůstatková cena zachycená v účetnictví nebo podle zákona o účetnictví u ostatního majetku. Maximálně je možné odečíst 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Čtěte také: Daňově uplatnitelné dary a jejich rozlišení od skryté reklamy
Náležitosti potvrzení o daru
Z potvrzení o daru musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět daru a datum darování. Darovanou finanční částku je možné doložit také výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým podkladním dokladem apod. Musí se jednat o povodňový účet, zřízený k účelu veřejné sbírky zaevidované ve sbírkách ministerstva vnitra. Obdobný postup doporučuje ministerstvo také u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh. Znamená to, že mzdové účetní nemají striktně trvat na dokladu předepsaném § 38l odst. 1 písm. a, tj. potvrzení příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Stejně tak budou akceptovat doklady o zaplacení i finanční úřady v rámci podaných daňových přiznání. Čtěte také: V rámci zúčtování vždy prověřujte nároky svých zaměstnanců
V seznamu veřejných sbírek je možné hledat podle názvu veřejné sbírky, případně podle právnické osoby, která sbírku pořádá. Umožněno je rovněž zobrazení všech probíhajících i ukončených veřejných sbírek. Evidované sbírky ověřte v Seznamu veřejných sbírek.
ČLÁNKY DO MAILU