Názor k článku Paušální daň míří k podpisu prezidenta. Některé OSVČ díky ní výrazně ušetří od Jirina999 - Zkopírováno z jiného diskusního vlákna: Uplatnění paušálního režimu může...

Zkopírováno z jiného diskusního vlákna:

Uplatnění paušálního režimu může OSVČ přinést značné administrativní zjednodušení. Aby se však toto zjednodušení naplnilo, tak nestačí splnit podmínky pro vstup do paušálního režimu, ale musí současně dojít ke stanovení daně ve výši paušální daně. V tomto případě bude OSVČ pouze platit finančnímu úřadu měsíční paušální zálohu (ta v roce 2021 činí 5.469 Kč) a nebude za příslušný rok (nejdříve tedy za rok 2021) podávat ani přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ani přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění; měsíční platby paušální zálohy finančnímu úřadu by nahradily nejen platby daně z příjmů fyzických osob, ale především i platby záloh a doplatků na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud např. OSVČ bude k 1.1.2021 splňovat podmínky pro vstup do paušálního režimu (především bude mít příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů za rok 2020 do 1 mil. Kč a nebude k 1.1.2021 plátcem DPH) a do paušálního režimu vstoupí, ale např. úhrn jejích příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů + z nájmu podle § 9 + ostatních příjmů podle § 10 převýší za rok 2021 hranici 15.000 Kč, tak sice nedojde k ukončení paušálního režimu, ale příslušná OSVČ by musela podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy na sociální a zdravotní pojištění a zúčtovat daň a pojistná s platbami zahrnutými v měsíčních paušálních zálohách. Nedošlo by tedy k žádnému porušení spojenému se sankcemi, ale plnění daňových a souvisejících povinností by bylo ještě složitější, než ve standardním režimu.

Do limitu 15.000 Kč pro úhrn příjmů podle § 8 až 10 zákona o daních z příjmů se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaněné srážkovou daní. Paušální daň tak může uplatnit i poživatel starobního či invalidního důchodu (za předpokladu, že jeho měsíční důchod nepřesáhne 45.600 Kč) – v případě nižších příjmů by však u něj paušální daň (5.469 Kč měsíčně) mohla přinést výrazně vyšší odvody oproti standardnímu režimu.

Paušální režim je zapovězen pro OSVČ, které jsou plátci DPH. Pokud by tedy dodatečně vyšlo najevo, že OSVČ nesplnila svoji registrační povinnost k DPH a byla by k DPH dodatečně zaregistrována k 1.1.2021 či dřívějšímu datu, tak by se věc stala nejen administrativně náročnou, ale hlavně by byla spojena i s značnými sankcemi.