Například to, že kvůli fikci příjmů mohou na dávky dosáhnout i lidé s relativně vysokými příjmy. Aby nedošlo k omylu, to neznamená, že je špatně samotná paušální daň (ač se samozřejmě můžeme bavit i o samotné konstrukci a výši paušálního odvodu). Nešťastně je nastaven sociální systém, do kterého byla zasazena, respektive to, že nereflektuje její specifika a staví tím sám sebe na hlavu.
Co se dozvíte v článku
Pro titulek textu jsem si vypůjčil (s jeho svolením) citaci kamaráda, kterou okomentoval zmíněnou problematiku na Twitteru. Lapidárně tím shrnul hlavní problém. Systém prostě neumí s paušální daní pracovat.
Paušální daň je vetřelec, systém s ni neumí pracovat.
— Lukáš Hes (@LukHes) November 7, 2022
Nicméně bych z toho nedělal skandál. Intuitivně bych odhadnul, že jen minimum osvc bude žádat o příspěvek na bydlení. Většina z nás chce minimální interakci se státem - co nejmíň platíme a co nejmíň žádáme 🫡
Kdo může využít paušální daň
Paušální daň mohou OSVČ využívat od roku 2021. Skládá se z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. V roce 2023 by tak paušální daň měla činit 6208 Kč měsíčně (3386 Kč sociální pojištění, 2722 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů). Letos OSVČ hradí 5994 korun. Částku platí všichni paušalisté stejnou, a to bez ohledu na to, jaké mají reálné příjmy a zisky. Letos se v paušálním režimu nachází zhruba 78 tisíc OSVČ.
Institut paušální daně nemohou využít všechny OSVČ. Paušální daň mohou aktuálně využít OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.
Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti, nesmí být ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti. S výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.
Poplatník, který se nachází v režimu paušální daně, nemusí podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného. V souvislosti s paušálním režimem sice nevyplývá přímo ze zákona o daních z příjmů poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence příjmů, určitou evidenci však OSVČ stejně vést musí.
Zasazení paušální daně do sociálních dávek
Když se norma, která paušální daň zaváděla, schvalovala, součástí byla i úprava zákona o státní sociální podpoře, který řeší podmínky pro nárok na dávky, například příspěvku na bydlení. Vzhledem k tomu, že OSVČ s paušální daní nepodávají přiznání a nedokládají tak FÚ své příjmy a zisk, byla stanovena fikce příjmů, která už dříve platila jako minimální hranice příjmů pro OSVČ hlavní. Jinými slovy, než se zavedla paušální daň, pro všechny OSVČ hlavní platilo, že pokud vykazovaly nižší čisté příjmy (zisk) než 50 % průměrné měsíční mzdy, počítala se jim jako příjem právě polovina průměrné mzdy. Pro OSVČ s paušální daní však bylo stanoveno, že se jim počítá právě tolik bez ohledu na reálné příjmy a zisk.
Na příspěvek dosáhnou i lidé s vysokými příjmy
A právě v tomto nastavení přichází kámen úrazu. Díky fikci příjmů totiž mohou na příspěvek na bydlení dosáhnout i OSVČ s paušální daní, které ve skutečnosti mají relativně vysoké zisky. Abyste měli nárok na příspěvek, musíte splnit následující podmínky:
- Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 (v případě Prahy je koeficient 0,35) nesmí přesahovat výši normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem.
- Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 (v případě Prahy je koeficient 0,35) je nižší než reálně uhrazené náklady na bydlení za rozhodné období.
Pokud tak například platila pražská OSVČ s paušální daní, která bydlí sama ve vlastním, na nákladech na bydlení 5000 Kč, má nárok na příspěvek několik stovek korun. Přitom může jít o OSVČ, která má v reálu zisk 60 tisíc Kč měsíčně. Pokud ale půjde o OSVČ, která normálně podává přiznání, eviduje příjmy a výdaje a má zisk třeba jen 30 tisíc Kč, na příspěvek nedosáhne.
U nájmů, kde jsou navíc normativy vyšší, tak může dojít k situaci, kdy OSVČ s paušální daní dostane od státu více, než mu zaplatí na paušální dani. Jestliže bude OSVČ s paušální daní v nájmu v Praze, za který například platí 15 000 Kč (a další náklady na energie apod. činí 5000 Kč), obdrží 8006 Kč. Vzhledem k tomu, že paušální daň letos činí 5994, OSVČ od státu dostane každý měsíc 2000 Kč. Připomeňme, že může jít o OSVČ s relativně vysokým ziskem.
Limit pro paušální daň se navíc zvýší na 2 miliony
Od příštího roku se má navíc využití paušální daně zvýšit až do hranice příjmů 2 milionů korun. Pokud se nezmění pravidla fikce příjmů, bude i pro OSVČ s třeba stotisícovým ziskem měsíčně stále platit polovina průměrné mzdy, aktuálně tedy 18 900 Kč (příští rok to bude o něco více). Ačkoli samozřejmě není chyba OSVČ, pokud systém využije, samotný nastavení dávek, kdy mají směřovat nízkopříjmovým, je tím postaven na hlavu.
Jak systém změnit?
Jako řešení se například nabízí zvýšit fikci příjmů nebo OSVČ s paušální daní z nároku vyloučit. Nárok by měly jen OSVČ, které podávají přiznání. Těmito kroky však můžete kyvadlo zhoupnout na druhou stranu a z dávek zase vyloučit lidi, kteří mají nízké příjmy a měli by na ně mít nárok.
Rychlý fix je určit fikci příjmu u OSVČ v paušální dani na 150 % průměrné mzdy (místo 50 %) popř. na horní hranici paušálního režimu, v kterém se nacházejí. /3
— Daniel Prokop (@dan_prokop) November 7, 2022
Na druhou stranu je paušální daň volba podnikatele, a pokud by takto byly nastaveny podmínky, podnikatel by věděl, do čeho jde (tedy nemá nárok na dávku). Pokud by se dostal do finanční krize, mohl by paušální daň opustit, začít evidovat příjmy a výdaje (nebo mít výdajový paušál) a o příspěvek požádat. Musel by se však změnit systém prokazování příjmů a výdajů, jelikož by nějaký čas trvalo, než by OSVČ mohla své zisky doložit. Začínající podnikatelé totiž v současnosti mají rovněž stanovenou fikci příjmů. Jestliže se tak někdo povolaný rozhodne systém změnit, nečeká ho úplně lehká práce.
ČLÁNKY DO MAILU