Paušální daň OSVČ vzroste pro 2024 ve všech pásmech, v prvním o více než tisícovku

Paušální daň je ve třech pásmech

Paušální daň se v roce 2023 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. V prvním pásmu se platí 6208 Kč (minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč). V druhém pásmu OSVČ hradí 16 000 Kč a v třetím 26 000 Kč.

Pro koho jsou jednotlivá pásma

Pro koho je 1. pásmo 

První pásmo se týká OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů je jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou. Dále se do prvního pásma může přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů.

První pásmo je také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. V tomto pásmu je paušální daň stanovená stejně jako v minulosti, tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2023 jde tedy o částku 6208 Kč.

Pro koho je 2. pásmo 

Do druhého pásma se může přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo mohou využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. 

Pro koho je 3. pásmo 

Do třetího pásma potom mohou vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak musí platit 26 000 Kč měsíčně. Opět se jedná o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Paušální daň vzroste ve všech pásmech

Jak už server Podnikatel.cz informoval před týdnem, příští rok vzrostou OSVČ zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ruku v ruce s tím se rovněž zvýší paušální daň. Konsolidační balíček, který nyní projednává Poslanecká sněmovna, navíc zvyšuje minimální sociální odvody pro OSVČ a dopadá i do systému paušální daně. Od roku 2024 by pro OSVČ hlavní měl minimální vyměřovací základ vzrůst z 25 % průměrné mzdy na 30 % a pro OSVČ vedlejší z 10 na 11 %. Pokud konsolidační balíček projde (což je pravděpodobné), měla by tak paušální daň činit v prvním pásmu 7498 Kč měsíčně (4430 Kč sociální pojištění, 2968 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Kvůli zvýšení vyměřovacího základu se zvýší paušální daň i v druhém a třetím pásmu. V druhém pásmu nyní OSVČ hradí 16 000 Kč (z toho je důchodové pojištění 7446 Kč) a v třetím 26 000 Kč (z toho důchodové pojištění 11 388 Kč), nově by mělo jít o 16 745 Kč (z toho důchodové pojištění 8191 Kč) v druhém pásmu a o 27 139 Kč (z toho důchodové pojištění 12 527 Kč) ve třetím.

Kdo může paušální daň využít

Institut paušální daně je dobrovolný, nemohou jej však moct využít všechny OSVČ. Paušální daň mohou od roku 2023 využít OSVČ, které mají příjmy do 2 milionů korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Pásmo si nelze vybrat 

Kdo už nějakou dobu podniká a chce nově do paušálního režimu vstoupit, nemůže si pásmo vybrat libovolně, nýbrž jej musí zvolit na základě svých letošních příjmů. Podmínky vstupu do určitého pásma paušálního režimu určují příjmy dosažené za předchozí zdaňovací období, nikoli předpoklady týkající se budoucnosti. Pokud jste například loni měli příjmy 1,3 milionu Kč (OSVČ s 40% paušálem) a víte, že v roce 2024 budete mít příjmy pod 1 milion Kč, musíte i tak vstoupit do druhého pásma.

Dokdy podat oznámení o vstupu do paušálního režimu

OSVČ, které chtějí do paušálního režimu nově vstoupit od roku 2024, musí finančnímu úřadu podat oznámení o vstupu do paušálního režimu. Naopak není třeba nijak kontaktovat zdravotní pojišťovnu nebo ČSSZ, úřady si informaci samy předají. Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Pro rok 2024 je tedy nutné podat oznámení do 10. ledna 2024.  

Co OSVČ, které jsou již v paušálním režimu?

Pokud je OSVČ v paušálním režimu již letos a bude splňovat podmínky i v následujícím roce, oznámení už znovu podávat nemusí. Pokud ale OSVČ přesáhla výše příjmů pro další pásmo paušální daně, musí podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu a vypočítat daň i veřejná pojistná podle vyššího pásma paušálního režimu. Rozdíl je pak nutné zaplatit do lhůty pro podání daňového přiznání.

Jak oznámení podat

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.

Kromě verze formuláře v PDF mohou OSVČ využít i webovou aplikaci finanční správy. Pozor na to, že formulář nelze poslat jen e-mailem bez elektronického podpisu jako u žádosti o kompenzační bonus. Oznámení je buď nutné podat osobně na podatelně či do sběrného boxu, poslat datovou schránkou, či s uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Dokdy platit paušální daň

Paušální daň se platí na společný osobní daňový účet a je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Předčíslí společného osobního daňového účtu bude 2866.

Jak na přechod ze záloh

Pokud budete na paušální daň přecházet, nezapomeňte na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2023. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak zálohy platíte. Tedy zda zálohy platíte přímo v měsíci, ke kterému se vztahují, nebo teprve až v měsíci následujícím.

Jaké jsou povinnosti u paušální daně

Poplatník, který se nachází v režimu paušální daně, nemusí podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného, určitou evidenci příjmů však OSVČ vést musí. Může totiž dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 2 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.).

Je proto nutné vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Poplatník je rovněž povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Finanční správa proto doporučuje vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně schopen (při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných) tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl mít poplatník přehled i z hlediska registrace k DPH.

Od roku 2023 je navíc v zákoně výslovně stanoveno, že některé OSVČ musí vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu. Konkrétně se tato povinnost týká poplatníků v paušálním režimu, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši.

Co dělat, když podmínky přestanete plnit?

Zjistíte-li, že už nesplňujete podmínky pro paušální režim (například překročíte příjmy ve výši 1 milionu korun), musíte to oznámit správci daně do 15 dnů. Zároveň to znamená, že po skončení zdaňovacího období budete muset podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistná.

Přečtěte si také:

Kdo musí podat dodatečné daňové přiznání navzdory režimu paušální daně?

Co když chcete paušální režim dobrovolně opustit?

Vystoupit z paušálního režimu je možné dobrovolně vždy ke konci zdaňovacího období, tedy na konci každého roku. V takovém případě je potřeba podat oznámení o dobrovolném vystoupení, a to nejpozději do desátého dne následujícího roku, pro rok 2024 tedy do 10. ledna 2024.