Nyní ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přišlo s vyhláškou, ve které konkretizuje přesnou výši paušálních náhrad nákladů. Půjde o 4,60 Kč za hodinu. Zároveň však platí, že se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout, že mu náklady hradit nebude.
Co se dozvíte v článku
Nová pravidla budou platit od října
Už od října začnou platit nová zákonná pravidla pro práci na dálku (zjednodušeně home office). Příslušná novela zákoníku totiž vyšla již před týdnem ve Sbírce zákonů ČR. Jednou z novinek je i určení paušálních nákladů, které mají zaměstnavatelé platit zaměstnancům na home office. Konkrétní částku stanovuje vyhláškou dle vývoje cen dotčených komodit a služeb MPSV. Paušální částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů Českého statistického úřadu.
MPSV již před několika dny příslušnou vyhlášku schválilo a zaměstnancům na home office tak bude po zbytek letošního roku náležet paušální náhrada ve výši 4,60 Kč za hodinu.
Paušální náhrada je jen možnost, ne povinnost
Náhrada nákladů paušální částkou bude nicméně jen jedna z možností, a to jen v případě, kdy je to písemně sjednáno (individuálně či kolektivně) nebo stanoveno vnitřním předpisem. Druhou alternativou zůstane náhrada nákladů, které zaměstnanci prokazatelně vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku.
Pokud bude sjednán či stanoven způsob úhrady paušální částkou, nelze poskytovat prokázané náklady stejného druhu. To ovšem nemá znamenat, že by tím byla dotčena existující povinnost k hrazení jiných druhů nákladů incidentně podle skutečně prokázané výše. Zároveň ovšem bude platit, že se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout, že mu žádné náklady při práci na dálku hradit nebude.
Původně přitom MPSV počítalo s mnohem přísnější úpravou a zaměstnavatel měl mít za povinnost v souvislosti s prací na dálku hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že zákon by pro určitý okruh obvyklých nákladů (plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu) stanovil formu úhrady paušální částkou, přičemž jiné, zejména nahodilé, náklady by za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli musel prokazovat.
Home office jen písemnou dohodou
Další důležitou novinkou je, že od října bude home office možný pouze na základě písemné dohody. Tuto dohodu bude možné rozvázat buď dohodou, nebo výpovědí s 15denní výpovědní dobou. Zaměstnanec se se zaměstnavatelem nicméně bude moct dohodnout na jiné délce výpovědní doby, která může být delší, ale i kratší, nicméně musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. V dohodě lze rovněž sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
Původně MPSV počítalo s tím, že stanoví i povinná ustanovení dohod o práci na dálku, nakonec však nejsou žádná určena. Dohody o práci na dálku tak mohou být uzavřeny samostatně nebo mohou být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (již při vzniku pracovněprávního vztahu či formou následného dodatku).
Co by měla dohoda obsahovat
Ministerstvo nicméně radí, aby zaměstnavatelé v dohodě například uvedli pravidla pro kontrolu místa výkonu práce za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce na individualizovaném místě výkonu práce (jak před započetím výkonu práce, tak pro možnost ad hoc kontrol, zda budou kontroly fyzické, nebo bude poskytnuta např. fotodokumentace místa výkonu práce atd.).
Jak dále upřesnila Dagmar Kučerová v článku Nepodceňte dohodu o práci na dálku. Vypadá jednoduše, ale není, v dohodě je vhodné nastavit další pravidla. Mimo jiné místo výkonu práce zaměstnance, eventuálně i více míst výkonu práce (např. rozepsat na různé dny v týdnu apod.) nebo jasná pravidla délky směny, dodržení přestávek v práci nebo s ohledem na příplatky vyloučit práci v noci, o sobotách a nedělích atd.
Kdo může o home office požádat
Poslední významnou novinku tvoří ustanovení, podle kterého zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až I, mohou zaměstnavatele písemně požádat o práci na dálku. Zaměstnavatel pak bude mít jen povinnost písemně odůvodnit, proč případně žádosti nevyhoví. Žádost určitých osob o práci na dálku (viz výše) je tak tzv. nenároková. (…) Pokud by žádal zaměstnanec, který nespadá do výčtu osob ve větě první, zaměstnavatel nemá povinnost na ni reagovat, resp. nemusí její případné zamítnutí zaměstnanci písemně odůvodnit,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Zde také došlo oproti původnímu návrhu ke změně. MPSV totiž nejprve navrhovalo, aby zaměstnavatel byl povinen vyhovět písemné žádosti těhotné zaměstnankyně a zaměstnance nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let nebo osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV o home office, nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo povaha vykonávané práce.
Stávající znění je však značně volné a zaměstnavateli stačí pro odmítnutí home office uvést prakticky jakékoli důvody.
ČLÁNKY DO MAILU