Novelou občanského soudního řádu s číslem 286/2021 Sb., přichází i dlouho slibovaná paušální náhrada zaměstnavatelům. Změna nastane od 1. ledna 2022. Částka bude stanovena vyhláškou. Bude paušální náhrada pro všechny zaměstnavatele či exekuce? A co insolvenční srážky ze mzdy?
Co se dozvíte v článku
Mzdové i finanční náklady se zpracováním exekucí
Zaměstnavatelé provádí v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy řadu úkonů podle občanského soudního řádu. Jedná se především o výpočet nezabavitelné částky, případně srážek, jejich srážení a následné poukazování oprávněnému atd. Zaměstnavatelé musí hradit mzdy svým mzdovým účetním, kteří prováděním srážek ze mzdy a nezbytnou korespondencí se soudy či exekutory (součinnost atd.) stráví hodně času. Nejnáročnější je z tohoto pohledu vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí či exekuce, poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí nebo ukončení samotného výkonu rozhodnutí. Nehledě na komplikované situace při více souběžných plátcích mezd či pobírání nemocenské.
Paušální náhrada nákladů
Plátce mzdy bude mít od příštího roku nárok na paušální náhradu nákladů za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy se budou považovat za náklady výkonu rozhodnutí. Jestliže bude plátce mzdy provádět zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, bude mu tato náhrada nákladů náležet pouze jednou.
V ustanovení § 270 občanského soudního řádu se na konci odstavce 2 doplňují věty: Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.
Pokud si plátce mzdy neodečte náhradu z provedených srážek, které mají být vyplaceny oprávněnému (věřiteli) nebo zaslány soudu poté, co byl vyrozuměn o nabytí právní moci usnesení nebo doručením usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy novým plátcem mzdy nebo po povolení odkladu zastavení výkonu rozhodnutí, nárok na paušální náhradu nákladů zaniká. Na náhradě nákladů tak nemůže vzniknout nedoplatek, který by dále navyšoval dluh povinného a který by bylo možné později vymáhat. Zaměstnavatel nemusí svůj nárok na náhradu nákladů realizovat.
Z uvedeného je zřejmé, že paušální náhrada bude náležet prvnímu i dalšímu plátci mzdy. Jestliže bude mít povinný více plátců mzdy, bude rovněž náležet všem těmto plátcům.
Paušální náhradu si plátce mzdy srazí z první třetiny zbytku čisté mzdy před všemi ostatními pohledávkami a tuto částku si ponechá.
Vyhláška k paušální náhradě
Výše paušální náhrady bude stanovena vyhláškou. Návrh vyhlášky, kterou se stanoví výše a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu, zní:
Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč.
Provádí-li plátce mzdy nebo jiného příjmu srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému, náleží mu paušálně stanovená náhrada nákladů podle odstavce 1. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy povinného.
Paušální náhradu všichni plátci příjmů nevyužijí
Náhrada nákladů nenáleží veřejnoprávním plátcům zákonem vymezených příjmů a plátcům některých dalších příjmů, tedy těm, kdo vyplácejí dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, a dále příjmy uvedené v § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l) občanského soudního řádu, např. důchody, podpora v nezaměstnanosti, výsluhový příspěvek, odstupné nebo peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním.
Cílem navrhované právní úpravy je nahradit ve většině případů náklady soukromoprávních subjektů. V případě veřejnoprávních subjektů by při poskytnutí náhrady nákladů mohlo docházet ve prospěch státního rozpočtu k zátěži povinného, kterou by poté bylo nutno opět prostřednictvím státního rozpočtu (sociálních dávek) vyvažovat.
Pouze pro „nově“ vydané exekuce
Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Exekutorská komora ČR, dle přechodných ustanovení k novele zákona se bude paušální náhrada týkat pouze exekucí, které byly zahájeny po účinnosti této novely. Podle bodu 12 přechodných ustanovení k novele exekučního řádu: V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, se použijí § 49 odst. 1 písm. a), § 87 odst. 3 a § 89 exekučního řádu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Platí tedy, že pokud byl ve dříve zahájeném řízení již vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, pak se ustanovení týkající se paušálních náhrad plátcům mzdy nepoužijí.
A co výkony rozhodnutí či insolvenční srážky ze mzdy?
Ve spojitosti s paušální náhradou se užívá pojem exekuce. Ale srážky ze mzdy se týkají nejen exekučních příkazů, výkonů rozhodnutí soudu, ale i insolvencí. Nové ustanovení § 270 odst. 2 občanského soudního řádu se nepoužije u řízení, ve kterých bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, tj. usnesení o soudním výkonu rozhodnutí a usnesení o nařízení exekuce, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy před 1. 1. 2022. Je tak použitelné pouze pro výkon rozhodnutí (soudní výkon rozhodnutí a exekuce), ne však pro insolvenční řízení. Což plyne z textace nového ustanovení a z důvodové zprávy.
vysvětlil Karel Pelikán z FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o.
ČLÁNKY DO MAILU