Jak změnit způsob uplatňování výdajů u OSVČ? Máme návod

Někteří podnikatelé však v průběhu podnikání zjistí, že vybraná metoda pro ně již výhodná není, a proto chtějí učinit změnu. Na co si dát opravdu pozor a jakým způsobem provést změnu ve vybraném režimu?

Na výběr máte z více možností

Podnikatelé mají na výběr z více možností, jak budou své příjmy a výdaje evidovat. Nejpopulárnější je ovšem vedení daňové evidence a uplatňování paušálních výdajů. Zatímco při vedení daňové evidence je zapotřebí dokládat skutečné výdaje, které byly vynaloženy na zajištění, udržení a dosažení příjmů, při paušálních výdajích tomu tak není.

Pokud si podnikatel vybere, že bude své výdaje uplatňovat v rámci tzv. paušálních výdajů, nemusí shromažďovat výdajové doklady. Výdaje se v tomto případě stanoví jako procento z příjmů. Výše procentuálních výdajů je odvozena od druhu činnosti, kterou podnikatel vykonává.

Existují ale i další možnosti, jak vést evidenci podnikatelské činnosti. Někteří podnikatelé mohou (příp. musí ze zákona) vést účetnictví. Od roku 2021 je také velmi populární režim paušální daně, který je oblíben zejména pro jeho administrativní nenáročnost.

Pakliže chcete v průběhu své podnikatelské činnosti změnit způsob uplatňování výdajů, je zapotřebí učinit určité kroky, protože provedení změny má daňové dopady a přináší s sebou další administrativu. Konkrétní postup při změně uplatňování výdajů je uveden v zákoně o daních z příjmů.

Tip: Vše o paušální výdajích v našem průvodci

Přechod ze skutečných výdajů na paušál

Pokud se poplatník rozhodne, že změní způsob uplatňování výdajů, týká se ho tzv. úprava základu daně, která je zakotvena v zákoně o daních z příjmů. Základ daně se pak upravuje za zdaňovací období, které předcházelo zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně uplatňování výdajů. Úprava základu daně se provádí prostřednictvím podání dodatečného přiznání k dani z příjmu fyzických osob.

Pokud poplatník vedl daňovou evidenci a rozhodne se, že v následujícím období by raději uplatňoval paušální výdaje, čeká ho několik úprav základu daně. Základ daně se upraví o hodnotu pohledávek (mimo pohledávky uvedené v §24/2/y), které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh. Dále se upraví základ daně o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv. Úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu.

Pokud by došlo k dalšímu prodeji nespotřebovaných zásob, které již byly zahrnuty do základu daně, zahrne se do základu daně pouze rozdíl mezi cenou nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně a ceny, za kterou byly zásoby prodány.

Stejné úpravy základu daně by se provedly v případě, že má poplatník daně příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a nevede účetnictví a rozhodne se změnit způsob uplatňování výdajů ze skutečných výdajů na paušální výdaje.

Ve zdaňovacím období, ve kterém již poplatník změní způsob uplatňování výdajů na paušální výdaje, nebude zahrnovat úhrady již zdaněných pohledávek, které vznikly v době, kdy poplatník vedl daňovou evidenci, mezi zdanitelné příjmy. K těmto pohledávkám nelze uplatnit paušální výdaje. Pokud dojde k úhradě závazků, které vznikly v době vedení daňové evidence, tak samotná úhrada neovlivní základ daně – má se za to, že paušální výdaje zahrnují všechny výdaje.

Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje

Pokud by se podnikatel rozhodl, že je pro něj výhodnější uplatňovat skutečné výdaje – tedy vést daňovou evidenci, musí také učinit úpravu základu daně za předchozí období. Stejně tak jako v předchozím případu se úprava základu daně provede prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.

V případě přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje je úprava základu daně jednodušší. Základ daně upraví o hodnotu pohledávek, které by v případě jejich úhrady byly zdanitelným příjmem. I zde platí výjimka pro pohledávky uvedené v §24/2/y. K jiným úpravám základu daně nedojde.

Ve zdaňovacím období, ve kterém již poplatník změní způsob uplatňování výdajů na skutečné výdaje, nebude zahrnovat úhrady již zdaněných pohledávek, které vznikly v době, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje, mezi zdanitelné příjmy. Pozor také na závazky, které vznikly v období, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje. Úhrady takových závazků jsou považovány za nedaňové výdaje a nelze jimi tak snižovat základ daně.

Jak je to s podáním přiznání a jaké jsou lhůty?

Změnu v uplatňování výdajů zajistíte úpravou základu daně prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za předcházející rok, a to skrze úpravy základu daně. V tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.

Pokud by však k poslednímu dni zdaňovacího období neexistovaly žádné tituly, ze kterých by plynula povinnost úpravy základu daně – tj. neexistence pohledávek, závazků, nespotřebovaných zásob a dalších, dodatečné daňové přiznání by se nepodávalo.

Chcete změnit režim zpětně? Ne vždy to je možné

Pokud v rámci podaného daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období uplatňujete skutečné výdaje a následně chcete provést změnu ve způsobu uplatňování výdajů na paušální výdaje, můžete tuto změnu provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.

Pokud byste však chtěli zpětně změnit způsob uplatňování výdajů z paušálních na skutečné výdaje, tak v tomto případě změnu nemůžete provést. Zákon o daních z příjmů výslovně stanovuje, že způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit.