Velká část podnikatelů využívá výdaje procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje. Jejich využití je jednoduché, nevyžaduje žádnou složitou evidenci a poplatník se nemusí obávat neuznání předložených dokladů při případné berní kontrole. Jenže s přechodem na paušály jsou spojeny jisté úkony, a to v případě, že poplatník eviduje z předchozího období pohledávky, závazky nebo zásoby. Ty je třeba dodanit dodatečným daňovým přiznáním. Ale co odvody na sociální a zdravotní? A co s pohledávkou (závazkem) zaplacenou v aktuálním období? Čtěte také: Uvažujete o přechodu na paušální výdaje? Poradíme vám
Dodanění při přechodu na paušální výdaje
Poplatník, který dosud uplatňoval skutečné výdaje, podává dodatečné daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, kde dodaní případné neuhrazené pohledávky a další položky. Při změně způsobu uplatňování výdajů se postupuje podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, upravuje se základ daně o pohledávky, závazky a zásoby vykázané k 31.12. předchozího zdaňovacího období. Zjednodušeně by se dalo říct, že pohledávky a zásoby základ daně zvyšují, závazky naopak snižují. Základ daně neovlivní nespotřebovaný materiál a drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 40 tisíc Kč, uvedený do užívání na konci předchozího zdaňovacího období. Jestliže dojde k následné úhradě pohledávek, nebudou již tyto „dodaněné“ příjmy zahrnuty do příjmů zdanitelných v dalším zdaňovacím období. Způsob úpravy daňového základu se liší podle toho, zda fyzická osoba vede daňovou evidenci nebo účetnictví. Čtěte také: Jak na pohledávky v daňové evidenci?
Problematika se samozřejmě týká jen poplatníků, kteří evidovali z předchozího období pohledávky, závazky nebo zásoby. Ostatní dodatečné daňové přiznání nepodávali a mohli bez problémů přejít na výdajové paušály. Postup při dodanění a přechodu na paušály v roce 2010 (daňová evidence):
- Dodatečné daňové přiznání za rok 2009 – k původnímu daňovému základu se přičte hodnota pohledávek a zásob a odečte hodnota závazků. Samozřejmě bylo možné uplatnit i slevy na dani a nezdanitelné částky.
- Řádné daňové přiznání za rok 2010 – zahrnou se všechny příjmy kromě těch, které byly k 31. 12. 2009 pohledávkou, a od nich se odečte příslušný paušální výdaj.
- Případné pohledávky z roku 2009 zaplacené v roce 2011 se do daňového přiznání nadále nezahrnují.
Jak úpravu daňového základu zahrnout do přehledů?
Podáním dodatečného daňového přiznání to bohužel nekončí. Logicky se musí přechod (dodanění pohledávek, závazků a zásob) objevit také v přehledech pro sociálku a zdravotní pojišťovnu. A aby to nebylo tak jednoduché, je postup u obou institucí odlišný. Čtěte více: Výdaje v paušální výši může uplatnit i plátce DPH
Na sociálku se podává dodatečný přehled
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ, vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů.
Při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (skutečné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 (tj. na výdaje procentem z příjmů) základ daně (výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo,
sděluje Alena Fraňková a dodává, že pokud OSVČ provedla tuto úpravu za rok 2009, případně následující roky, bude výši vyměřovacího základu ovlivňovat vždy.
Pokud dojde ke změně daňového základu, a tím i vyměřovacího základu, je OSVČ povinna podat opravný přehled, ve kterém uvede novou výši daňového i vyměřovacího základu. Opravný přehled se podává nejpozději později do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně výše vyměřovacího základu OSVČ dozvěděla,doplnila Fraňková. Případné zaplacené pohledávky z roku 2009 tedy neovlivní příjmy v následujících obdobích. Daňový základ bude shodný se základem pro daňové přiznání.
Při daňové evidenci se dodatečný přehled na zdravotko nepodává
Při změně způsobu uplatňování výdajů se tato úprava promítne do dodatečného daňového přiznání a do přehledu pro sociálku (dodanění pohledávek, závazků a zásob z předchozího období). V době, kdy se provádí úprava podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, jde o úpravu rozdílu mezi příjmy a výdaji (v případě, že OSVČ vede daňovou evidenci), nebo o úpravu výsledku hospodaření (v případě, že OSVČ vede účetnictví). Z tohoto pohledu pak je uplatnění odlišné podle toho, zda OSVČ vede účetnictví nebo daňovou evidenci,
upozornil Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Čtěte také: Nevíte, jak určit výši paušálu? Čtěte jednoduchý návod
OSVČ vedoucí účto
Daňová úprava se u osob, které vedou účetnictví podle § 23 odst. 8 se promítne do výsledku hospodaření. Tuto úpravu musí zohlednit pro účely stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. V případě podání dodatečného daňového přiznání za předchozí rok musí OSVČ podat opravný přehled podle § 24 odst. 3 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
OSVČ vedoucí daňovou evidenci
Jiný je postup při evidenci příjmů a výdajů. Daňovou úpravu podle § 23 odst. 8 nelze z pohledu zdravotního pojištění považovat za příjem ani výdaj ze samostatné výdělečné činnosti. Jde o úpravu rozdílu mezi příjmy a výdaji. V době, kdy se úprava projeví pro daňové účely (např. při „dodaňování“ pohledávek), nebude OSVČ promítat úpravy pro účely stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu se promítnou až v době, kdy dojde ke skutečnému plnění (příjmy při úhradě pohledávek, prodeji zboží, výdaje z úhrady závazků). Při podání dodatečného daňového přiznání nemusí tato OSVČ podávat opravný přehled,
potvrzuje Jiří Rod.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU