Péče o seniory, lukrativní byznys budoucnosti

Kvalitní péče o seniory je jedním ze základních znaků vyspělé a kulturní společnosti. V důsledku stárnutí populace se péče o starší lidi stane v poměrně blízké budoucnosti jednou z nejpoptávanějších služeb. Pokud tedy někdo hledá vhodný podnikatelský záměr, určitě nebude na škodu porozhlédnout se tímto směrem.

Zatímco ještě v roce 2010 tvořili lidé starší 65 let pouze 15 % české populace, v roce 2030 jich má být už 23 %. Za dalších 20 let pak bude podle výhledů patřit do seniorské skupiny třetina národa. Relativně nejrychleji se přitom bude zvyšovat počet těch nejstarších. V demografické prognóze zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let.

S ubývajícím počtem vícegeneračních rodin a se změnou životního stylu, který nutí mnoho mladých stěhovat se za prací, mnohdy i do lokalit velmi vzdálených od domova jejich rodičů, začíná stále více rodin využívat služeb domovů pro seniory, asistenční služby a mnohé další. Vypadá to, že vrhnout se na podnikání v oboru služeb pro seniory je trefou do černého. Člověk ale musí počítat s mnoha překážkami. Dobře vědomi jsou si jich ti, kteří už se seniory pracují.

Stát podnikání ve službách pro seniory nedotuje

Příležitost už před 20 lety vycítila Eliška Votavová, zdravotní sestra a jedna z prvních absolventek kurzu pro založení agentury poskytující domácí péči. Na úvěr si koupila dům a vybudovala v něm Soukromé senior centrum Nechanice. Státní dotaci na péči dostávala 5 let, teď už je schopna podnikat samostatně. Jinak by to ani nešlo. Stát šetří, nepodporuje podnikání v sociálních službách a neposkytuje ani investiční dotaci. Chtěla jsem ukázat, že lze poskytovat adresné kvalitní služby za mnohem nižší náklady na lůžko, než ve státních institucích, ale to nikoho nezajímá. Sama si musím poradit a z balíčku peněz rozhodnout, kam je investovat a kde ušetřit. Nemohu naše klienty strašit, že máme málo peněz na provoz a budeme omezovat služby tak, jak je to běžné ve státních institucích. Musím si s rozpočtem poradit a hledat úspory. O tom je podnikání, o práci, říká Eliška Votavová.

Autor: www.sxc.hu

Ilustrační obrázek.

Toto je první a zásadní omyl, který je nutné v pohledu na podnikání ve službách pro seniory vyvrátit. Státní dotace se poskytují pouze obcím nebo krajům. Ačkoli jde o službu veřejnosti, není možné očekávat žádnou podporu. Je ale možné požádat o evropské dotace. Před několika lety se ji podařilo získat i Elišce Votavové a použila ji na využití opravy dalšího z objektů, kde by mohla své zařízení rozšířit. I přesto, že bude firma splácet další hypoteční úvěr, investice se vrátí. Jen je dobré mít na paměti, že služby pro seniory jsou během na dlouhou trať. Zisk je možné generovat až z dlouhodobého horizontu, návratnost investic bývá zpravidla mezi 20 a 25 lety. Je nutné brát v potaz lidský a sociální přesah tohoto oboru, ten nelze opomíjet, vysvětluje Jaroslav Železný, projektový manažer společnosti Senior Holding. Na stárnutí populace se snaží profilovat a vydělat i tato firma, která těží z toho, že kapacity seniorských služeb jsou nedostačující a poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku. Mimo jiné se zabývá stavbou rezidenčních domů pro seniory s pečovatelskou službou.

Obrňte se trpělivostí

Peníze od státu podnikatelé se seniorskými službami sice očekávat nemohou, zato musí počítat s tím, že státní aparát upravuje svými zákonnými normami a nařízeními takřka vše. Jedná se tak o jakousi nit, která je protkána celým procesem od procesu výstavby, kdy je nutné dbát stavebního zákona a příslušných prováděcích vyhlášek, až po samotné služby a provoz, které jsou také regulovány. Stěžejní normou v tomto směru je zákon o sociálních službách. Kvalita služeb a dodržování standardů je poté v domovech kontrolováno Inspekcí sociálních služeb, říká Jaroslav Železný. A Eliška Votavová, majitelka Soukromého senior centra Nechanice, dodává: Není to o svobodě podnikání, kde péči hodnotí spokojený klient nebo jeho rodina. Někdy se návštěvy Inspekce sociálních služeb podobají praktikám z minulosti, kdy se konají „výslechy“ vylosovaných klientů a zaměstnanců za zavřenými dveřmi.

Jakmile budou podnikatel nebo firma registrováni jakožto poskytovatelé sociálních služeb, musí s těmito kontrolami ze strany státních institucí počítat. Pochopitelně je nutné také splňovat státem upravované standardy kvality služeb, dále služby rozvíjet a zaměřit se na jejich komplexnost. Vyplatí se tedy podobný byznys vůbec rozjíždět? A postačí zdroje seniorů k úhradě poskytovaných pobytových a sociálních služeb? Jednoduše musí. Poskytovatelé služeb ale musí při sestavování ceníků vycházet ze základních údajů. Skladba příjmů seniorů je vícesložková. Základním příjmem je samozřejmě starobní důchod, jehož průměrná výše je 11 000 korun. Dalším významným zdrojem pro seniory, kteří využívají sociálních služeb, je příspěvek na péči, jehož výše se pohybuje od 800 až do 12 000 korun dle stupně závislosti na cizí pomoci. Tento příspěvek na péči náleží ze zákona poskytovateli sociální služby. K již uvedeným položkám pak přibývají příjmy z připojištění a úspor seniora, případně finanční účast rodiny, vysvětluje Jaroslav Železný, projektový manažer společnosti Senior Holding.

Ne všude mají senioři stejné potřeby

Stejně uvážlivě by podnikatelé měli postupovat už od chvíle, kdy se pro vstup na trh sociálních služeb teprve rozhodují. Nelze spoléhat jen na základní údaj, že lidstvo stárne. Rozložení věkového průměru se liší i na území České republiky, a je proto vhodné zjistit si v daném regionu věkovou skladbu obyvatelstva, ale také počty žen a mužů. Ženy se dožívají mnohem vyššího věku a jejich potřeby ve stáří jsou od mužů trochu odlišné. Aktuální data i výhledy do budoucnosti mohou zájemci získat například na krajských úřadech a dalších institucích, které se zabývají demografií.

Na základě přesného odhadu nabídky a poptávky funguje i další firma zaměřená na starší generaci. K podnikání se specializovaným zbožím jako jsou potřeby pro seniory jsem se rozhodl po delší úvaze o mezeře na trhu. E-shopů a obchodů se zdravotními pomůckami je hodně, chtěl jsem však prodávat k tomuto sortimentu navíc další potřebné zboží pro seniory, které bude nabídku doplňovat. Stárnoucí populace byla samozřejmě hlavní impuls k počátku obchodního projektu, popisuje Rostislav Mlčoch, majitel internetového obchodu Potrebyproseniory.cz. Jeho zákazníky bývají hlavně děti a vnoučata, které chtějí koupit praktický dárek svým blízkým. Seniorů, kteří umí zacházet s internetem a obchodovat na něm, podle Rostislava Mlčocha ještě zdaleka není tolik.

Své uplatnění mají i vývařovny. Firma Unibest například nabídla své služby městu Ostrava a senioři, kteří si jídlo objednají prostřednictvím jeho pečovatelské služby, teď tvoří 25 % všech jejích odběratelů. A protože se jim obědy distribuují přímo do bytů, firma si mohla dovolit zvýšit ceny a najmout další pracovníky. Ano, ceny jsou rozdílné, protože s touto skupinou zákazníků jsou spojené vyšší náklady na provoz, expedice do termo jídlonosičů, rozvoz, spolujezdec na roznášku, evidence smluv a tak dále, vysvětluje Kamil Vlček ze společnosti Unibest.

Inspiraci hledejte i v rodině

Velmi úspěšným podnikatelským projektem, který je zacílen na starší generaci, se stal i dohledový systém. I tady je důkaz, že soukromý sektor s dobrým nápadem může v sociálních službách fungovat mnohem lépe, než stát. Stát se stále ještě zaměřuje do oblasti tísňové péče, tedy řešení podpory již vyhrocené zdravotní situace. My se snažíme těžiště přenést více dopředu, směrem k mobilní asistenci, právě do okamžiku, kdy lidé začínají zbytečně opouštět své aktivity kvůli obavám z možných komplikací. Právě tady vidíme tu potřebnou díru na trhu, nabídnout nástroj, který doposud neexistoval a který umožní oddálit zbytečné stárnutí, popisuje základní princip seniorinspektu Radek Fiala ze společnosti CleverTech.

U každého podnikání platí, že jeden nespokojený zákazník může odradit mnoho dalších. V kombinaci podnikání ve službách a navíc ve službách pro seniory toto platí více než kdy jindy. Neseriózní firmy, které se snaží na důchodcích jen vydělat, nemají s výjimkou prodejců předraženého zboží na předváděcích akcích žádnou šanci. Proto i propagace služeb pro seniory má svá specifika. Prakticky se o ni klienti postarají sami.

Jsou tedy jakékoli služby pro seniory dobrým oborem pro podnikání? Rozhodně ano, je to oblast s velkým komerčním potenciálem, ale je potřeba mít také silně vyvinuté sociální cítění a vztah k seniorům. Bez toho to nejde. Firmy, které včas pochopí, že se ve svém cílovém zaměření mohou soustředit na starší populaci, budou s velkou pravděpodobností ve výhodě. Dokonce stačí tak málo, jako je výměna malých a špatně čitelných cenovek v obchodě za větší. Obchodníci by neměli zapomínat, že senioři chtějí být soběstační a například jen tento malý krok směrem k jejich potřebám se může odrazit na zvýšení prodeje. Je to specifický trh, mísí se zde komerční přístup s přístupem dobrovolnickým, obchodní model projektů je často poměrně komplikovaný a je třeba hledat citlivé, ale přitom po všech stránkách smysluplně fungující řešení, uzavírá Radek Fiala.