Nepodání nebo pozdní podání daňového přiznání se nemusí vyplatit. Daňová povinnost se může výrazně prodražit. Dle daňového řádu může být vyměřena pokuta, penále i úrok z prodlení. Čtete, jak a kdy je finanční úřad opozdilcům stanoví.
Pokuta za nepodané daňové přiznání
Výši pokuty za nepodání daňového přiznání popisuje daňový řád. Bez sankcí je tak možné učinit do 5 dnů po termínu podání daňového přiznání. V letošním roce je nejzazším dnem podání daňového přiznání (sice po termínu, ale bez sankcí) 8. dubna. Jestliže je prodlení delší, postupuje se v souladu s § 250 daňového řádu.
Pokutu, která nedosáhne částky 200 korun, platit nemusíte. Přiznání však podat musíte.
Zde se píše, že jestliže má poplatník povinnost podat daňové přiznání a neučiní tak, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost zaplatit pokutu na základě platebního výměru vystaveného správcem daně za opožděné tvrzení daně (tj. daňové přiznání). Do roku 2012 se pokuta vypočetla příslušným procentem podle výše dlužné daňové povinnosti, přitom ale byla nastavena minimální částka na 500 korun. To již dnes neplatí a pokud vypočtená pokuta nedosáhne částky 200 korun, nemusí ji poplatník správci daně platit. Naopak ji platí vždy, když přiznání nepodá ani dodatečně po výzvě finančního úřadu.
Výpočet pokuty za nepodané (včas nepodané) daňové přiznání
Jestliže poplatník nepodá daňové přiznání nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, a je toto zpoždění delší než 5 pracovních dnů, bude mu vyměřena pokuta za opožděné tvrzení daně ve výši:
- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
- 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,
- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Daňové přiznání musí podat i poplatník, který požádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování a dodatečně si uvědomí, že měl podat daňové přiznání, případně je k tomu vyzván finančním úřadem. V takové situaci je nezbytné požádat zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech, kde vždy zaměstnavatel uvádí, zda bylo nebo nebylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem. Logicky tak nemůže být přeplatek na dani vrácen dvakrát, tedy jednou v rámci ročního zúčtování, podruhé v rámci daňového přiznání.
Úrok z prodlení
Za nezaplacenou daň nejpozději v den její splatnosti nabíhá úrok z prodlení. A to za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Daň letos musíte zaplatit nejpozději 8. dubna, respektive 8. dubna musí být připsána na účet příslušného finančního úřadu. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Aktuální výši reposazby, případně historii reposazby hledejte na stránkách České národní banky.
Podle § 253 daňového řádu se úrok z prodlení nepředepíše a poplatník jej nemusí hradit, jestliže jeho celková výše u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně a za jedno zdaňovací období nepřesáhne u jednorázových daní částku 200 korun.
Příklad výpočtu úroku z prodlení:
Poplatník podal ve stanovené lhůtě daňové přiznání za rok 2013 a byla mu vyměřena daň ve výši 30 000 Kč. Daň byla splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 1. dubna 2014. Poplatník však zaplatil až 18. května 2014. Jaká bude výše úroku z prodlení?
Bude použita aktuální repo sazba stanovená ČNB, tj. 0,05 %. Po jejím zvýšení o 14 procentních bodů činí roční výše úroku 14,05 %. Poplatník byl v prodlení celkem 40 dní (počítáno od pátého pracovního dne následujícího po dni splatnosti, tj. od 9. dubna 2014 do dle platby, včetně).
Výpočet úroku z prodlení: (30 000 Kč x 14,05 % / 365 dní ) x 40 dní = 462 Kč.
Penále za vyšší doměřenou daň
Penále se hradí z částky dodatečně vyměřené daně nebo dodatečně snížené daňové ztráty. Obvykle se dodatečný platební výměr vystavuje po zjištění nedostatků při daňové kontrole.
Penále činí v souladu s § 251 daňového řádu z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši:
- 20 %, pokud je daň zvyšována,
- 20 %, pokud je snižován daňový odpočet, nebo
- 1 %, pokud je snižována daňová ztráta.
Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru. Penále, které je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň, předepíše do evidence daní.
Najděte si svého daňového poradce
Vyzkoušejte novou databázi daňových poradců. Přehledně řazeno podle kraje působnosti, oboru specializace i jazykových možností. Získejte kontakt ihned. Uložte si do záložek: www.podnikatel.cz/danovi-poradci/
Dodatečné a opravné daňové přiznání
Jestliže daňový poplatník zjistí po podání daňového přiznání chybu, nesprávný výpočet, zapomenutý příjem apod., je vhodné podat dodatečné nebo opravné přiznání a neriskovat doměření správcem daně. Jestliže je totiž doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.
Samozřejmě je rozdíl mezi dodatečným a opravným daňovým přiznáním. V případě zjištění chyby před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání se podává daňové přiznání opravné. Finanční úřad použije při vyměření daně opravné daňové přiznání a k předchozímu podanému přiznání přihlížet nebude.
Po uplynutí lhůty pro podání přiznání už je možné podat pouze dodatečné daňové přiznání. V případě, kdy poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší nebo daňová ztráta nižší, musí podat dodatečné přiznání do konce následujícího měsíce po zjištění této skutečnosti. Dodatečně vypočtená daň je splatná ve stejné lhůtě.
ČLÁNKY DO MAILU