Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo aktuální materiál pro přeshraniční zaměstnance pracující v ČR a mimo ČR.
Jde o přeshraniční pracovníky (tzv. pendlery) pracující na území České republiky, Německa, Polska, Rakouska nebo Slovenska, nebo naopak dojíždějící do těchto států z České republiky. Komplexní informace jsou platné od půlnoci 14. dubna 2020. Čtěte také: Uplatnění částečné nezaměstnanosti v praxi
Vstup na území České republiky
Zaměstnanci jsou pracovně rozděleni na skupinu A a skupinu B.
V případě skupiny A jde o přeshraniční pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách, pracovníci základních složek integrovaného záchranného systému, pracovníci subjektů kritické infrastruktury – platí pro překračování hranic s Českou republikou, Rakouskem, Polskem, Slovenskem i Německem. Jde tedy pouze o kritickou infrastrukturu. Samozřejmostí je potvrzení o výkonu přeshraničního zaměstnání. Pro tyto osoby:
- neplatí povinnost dvoutýdenních turnusů – mohou jezdit každý den nebo např. v režimu pondělí-pátek, či jinak,
- neplatí povinná nařízená karanténa v délce 14ti dnů po vstupu na území ČR. Ale pokud by turnus přesáhl 14 dní, tato povinnost pro ně platí. Četnost vstupů a výstupů bude kontrolovat policie na hranicích. Rodinné příslušníky se doporučuje nebrat s sebou. Platila by pro ně povinnost karantény při jakémkoli návratu. Okolní země mají přísná imigrační pravidla a není jisté, že by rodinné příslušníky pustily,
- mohou vyjet i nad 100 km od státní hranice. Pokud však jedou dále než 100 km, mohou k této cestě využít pouze hlavní hraniční přechody s režimem 24/7. Pendleři, kteří jedou méně než 100 km od státní hranice, mohou i nadále využívat i tzv. pendlerské přechody (otevřeny od 5:00 do 23:00). Pokud osoba necestuje v režimu „pendler“, nemůže využít pendlerské hraniční přechody.
Práce za hranicí České republiky
Skupinu B tvoří přeshraniční pracovníci, kteří za účelem výkonu práce v sousedním státě pravidelně oprávněně překračují státní hranici z ČR – pracovníci pravidelně překračující hranici z České republiky (ven) do Německa, Rakouska, Slovenska nebo Polska.
Pro tyto osoby platí:
- musí pendlovat pouze v turnusech, každý turnus musí mít nejméně 14 kalendářních dní.
- mohou vyjet i nad 100 km od státní hranice. Pokud však jedou dále než 100 km, mohou k této cestě využít pouze hlavní hraniční přechody s režimem 24/7. Pendleři, kteří jedou méně než 100 km od státní hranice, mohou i nadále využívat tzv. pendlerské přechody (otevřeny od 5:00 do 23:00). Pokud osoba necestuje v režimu „pendler“, nemůže využít pendlerské hraniční přechody.
Podrobně, včetně dokladů, které musí zaměstnanci předkládat, ve speciálním článku zveřejněném na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Pendler nevpuštěn do republiky. Na čí straně je překážka v práci?
Zaměstnavatelé musí neustále sledovat situaci a správně vyhodnotit nároky přeshraničních zaměstnanců. Rovněž čtenářka serveru Podnikatel.cz ověřovala správný postup. Jsme společnost, která zaměstnává přeshraniční pracovníky ze Slovenska, tzv. pendlery. I přes vystavená potvrzení o zaměstnání v naší společnosti v měsíci březnu nebyli tito pracovníci vpuštěni do republiky. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele?
K dotazu se vyjádřil Pavel Fabián z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS. Se situací, v jaké se momentálně nacházíme, nikdo nepočítal, a je tudíž nespočet případů, se kterými ani právní řád nepočítá. Jedním z nich je i popisovaná situace, kdy přeshraniční zaměstnanec, tzv. pendler, nebyl vpuštěn přes hraniční kontrolu na území České republiky nebo kdy občanovi České republiky nebyl umožněn vstup na území státu, kde má zaměstnání. Čtěte také: 7 praktických otázek k čerpání ošetřovného dle nových podmínek
Tuto situaci není možné posuzovat jako překážku na straně zaměstnavatele, jelikož nedochází k tomu, že by zaměstnavatel nepřiděloval práci nebo práci přidělovat nechtěl. Jedná se tedy o překážku na straně zaměstnance. V takovém případě by však mohl být relevantní důvod, pro který nebyl zaměstnanci umožněn vstup na území České republiky nebo na území jiného státu, ve kterém vykonává zaměstnání. Pokud k tomu došlo z důvodu například zvýšené teploty nebo jiného příznaku onemocnění COVID-19, měl by zaměstnanec navštívit svého lékaře, který by mu v případě potvrzení příznaků nařídil karanténu a vystavil tzv. eNeschopenku, a zaměstnanec by měl nárok na náhradu mzdy či platu ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě, že by nebyl zaměstnanec držitelem potřebných dokumentů, se jedná o překážku na straně zaměstnance bez nároku na náhradu mzdy či platu,
vysvětlil Pavel Fabián.
ČLÁNKY DO MAILU