Novela daňových zákonů, takzvaný daňový balíček, nabyla 1. ledna 2021 účinnosti. Mimo jiné přinesla i rozšíření zaměstnaneckých benefitů o takzvaný stravenkový paušál. Nejeden zaměstnavatel se pro tento peněžitý příspěvek zaměstnancům rozhodne, avšak je třeba znát pravidla. Nemohou jej totiž bez omezení využít všichni zaměstnanci.
Co se dozvíte v článku
Rozšíření stravování o stravenkový paušál
Schválenou normou nedochází k zavedení nového institutu, nýbrž pouze k daňovému zvýhodnění již existující možnosti poskytování peněžitých příspěvků na stravování zaměstnanců. Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře nyní mají tři možnosti poskytnutí příspěvku na stravování:
- poskytnutí nepeněžitého plnění – stravenky zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo
- v rámci nepeněžitého plnění – (závodního) stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů i při provozování vlastního stravovacího zařízení, a to bez změny stávajícího daňového režimu tohoto nepeněžitého plnění (v právním řádu se již nevyskytuje institut závodního stravování, slovo „závodního“ bylo z tohoto ustanovení vypuštěno),
- nebo poskytnutí peněžitého příspěvku (stravenkového paušálu), který je nově zvýhodněn osvobozením od daně z příjmů na straně zaměstnance (do stanoveného limitu).
Osvobození na straně zaměstnance
Do ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů se doplnilo, že peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za jednu směnu podle zákoníku práce je osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Aktuálně se jedná o částku 108 Kč, z toho 70 % činí 75,60 Kč. Osvobozenou výší takzvaného stravenkového paušálu pro rok 2021 je tedy tato částka. Pokud bude zaměstnavatel za jednu odpracovanou směnu poskytovat zaměstnanci částku peněžitého příspěvku do této výše, půjde o příjem od daně osvobozený (nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění). Přestože se jedná o příjem od daně osvobozený, jsou zaměstnavatelé povinni uvádět ho v úhrnu zúčtovaných mezd (hrubá mzda). Následně bude tato částka ze základu daně vyjmuta. Musí být tedy součástí mzdového listu zaměstnance (nestačí přílohou mzdového listu).
Částka nad stanovený limit se u zaměstnance zdaní jako příjem zaměstnance, tedy běžná mzda (včetně sociálního a zdravotního pojištění). Zde již bude tato částka součástí základu daně a tím i mzdového listu automaticky.
Podmínky stravenkového paušálu
Stravování je zaměstnanecký benefit. Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen zaměstnancům umožnit stravování, nikoli poskytnout. Pokud se pro tento benefit rozhodne, upraví pravidla interní směrnicí či kolektivní smlouvou.
Především rozhodne, jakou formou hodlá svým zaměstnancům přispívat (rozhoduje zaměstnavatel, nevybírá si sám zaměstnanec). Zaměstnavatel z podnikatelské sféry zvolí variantu (osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance se uplatní pouze na jednu ze tří variant, přitom stravenka a závodní stravování jsou na straně zaměstnance osvobozeny bez omezení, stravenkový paušál v rámci již zmíněného limitu, nadlimit vstupuje do mzdy ke zdanění a „zpojistnění“).
Zaměstnavatel může různým skupinám zaměstnanců poskytovat odlišnou formu příspěvku. Například část zaměstnanců bude mít stravenku, jiná část stravenkový paušál. Dokonce je možné stravenkový paušál odstupňovat dle délky odpracované směny atd. Vždy však s ohledem na rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace.
Daňová uznatelnost peněžitého plnění
Hodnota nepeněžitého plnění (stravenka a stravování vlastní nebo zajišťované jiným subjektem) je na straně zaměstnavatele daňově uznatelná do limitu dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů. U peněžitého plnění (stravenkový paušál) se tento limit neuplatní. Je daňově uznatelné v plné výši. Zaměstnavatel příspěvek poskytuje podle počtu zaměstnancem odpracovaných směn. Přestože se původně hovořilo o tom, že nezáleží na počtu odpracovaných hodin. Nakonec tomu tak není. Podmínka odpracování alespoň tří hodin za směnu zůstává. Dalším omezením je pracovní cesta zaměstnance. Pokud zaměstnanci v průběhu směny vznikne nárok na stravné, bude poskytnutý peněžitý příspěvek daňově neuznatelný. Obdobné pravidlo platí také pro nepeněžité plnění.
Stravenkový paušál a státní sféra
Zaměstnavatel z takzvané státní sféry může peněžitý příspěvek poskytovat, pokud na pracovišti nezajišťuje
- vlastní stravovací zařízení nebo
- stravování poskytované prostřednictvím jiných subjektů.
I zde je nezbytné odpracování alespoň 3 hodin za směnu. Avšak na rozdíl od podnikatelské sféry je příspěvek limitován. A to maximální částkou 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nadlimit tedy zaměstnancům odměňovaným platem poskytnout nelze. V tom smyslu byly k 1. lednu 2021 upraveny příslušné právní předpisy, včetně vyhlášky o FKSP. Příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb lze poskytnout až do výše 45 % z maximálního možného limitu.
Stravenky a srážky ze mzdy
Stejně jako poskytnutí stravenek nebo (závodního) stravování nebude ani peněžitý příspěvek na stravování předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce. Jde o nenárokový benefit, který zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce může zaměstnanci poskytovat nad rámec sjednané odměny za práci. Srážkami ze mzdy je přitom možno postihnout pouze mzdu a dále jiný příjem, jenž má vztah k výkonu práce, nahrazuje mzdu jako odměnu za práci anebo je poskytován vedle ní a zároveň je uveden v § 299 občanského soudního řádu. Peněžitý příspěvek však není mzdou. A ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a je poskytován vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu § 299 občanského soudního řádu. Z toho důvodu nelze tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu (zde pouze do limitu pro osvobození od daně z příjmů).
ČLÁNKY DO MAILU