Peníze místo stravenek? Žádný kolaps, ale zlepšení pro (skoro) všechny

13. 8. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
[KOMENTÁŘ] Zavedení možnosti dát zaměstnancům na oběd peníze namísto stravenek je, navzdory katastrofickým tvrzením stravenkových firem, krok správným směrem.

I když stravenkové firmy, leckdy pod hlavičkou podnikatelských asociací, tradičně hovoří o tom, že bez stravenek přestanou lidé chodit na obědy, zhorší se jejich pracovní morálka a zdraví a nastane bezmála konec světa, ve skutečnosti může plánované daňové zvýhodnění na stravování firmám i zaměstnancům jen pomoci. Jediné, komu může uškodit, jsou samy stravenkové společnosti.

Místo stravenek by šlo dávat peníze

Ministerstvo financí představilo před několika dny návrh, který podnikatelům i zaměstnancům umožní používat daňové zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Nově by zaměstnavatelé mohli dávat na obědy pracovníkům přímo peníze namísto stravenek, a to dle obdobných zvýhodněných pravidel, jako dnes platí pro stravenky. Zachováváme možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zajetého modelu, komentovala ministryně financí Alena Schillerová.

Co všechno se změnilo v roce 2019?

Změny pro OSVČ i zaměstnance na jednom místě

Jak ministerstvo upřesnilo, původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování, tj. benefitu poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům. Tuto možnost však dnes má jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu. Dalších cca 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů získává stravenky. Téměř čtvrtina, tedy 1 milion zaměstnanců tak tento benefit dnes nevyužívá vůbec.

Čtěte více: Místo stravenek peníze. Ministerstvo chystá alternativu pro zaměstnavatele

Stravenkové firmy proti návrhu brojí tradičně

Na nápad ihned zareagovaly stravenkové firmy, a to způsobem, který používají již řadu let vždy, když cítí ohrožení svého výdělečného byznysu. V mediálním prostoru se tak objevily tradiční fráze o tom, jak jsou stravenky vlastně výhodné pro všechny zúčastněné, jak přispívají k zdravému životnímu stylu zaměstnanců, nebo dokonce jak způsobují nižší nezaměstnanost, nižší nemocnost a zvyšují atraktivitu zaměstnání vůči tzv. švarcsystému.

Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) též uvedla, že návrh zcela ruší účelový a sociálně-zdravotní aspekt příspěvku na stravování a že ve srovnání s dnešní digitální podobou stravenek zaměstnavatelům žádnou administrativní úlevu. Průzkumy z posledních let ukazují, že vliv tohoto účelového příspěvku na pravidelnost stravování je značný. Zaměstnanci s těmito prostředky si zajdou na oběd mnohem častěji, a to až třikrát (např. průzkum PPM Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů z dubna 2018), doplnila v tiskové zprávě asociace.

Kriticky se k návrhu vyjádřila i Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR), podle které nepřináší z pohledu firem nic dobrého. Podle jejího výkonného ředitele Víta Jáska, když dá firma zaměstnanci stravenky, tak mu tím vlastně každý den říká: „Zajdi si na oběd. Dej si přes poledne pauzu a pořádně se najez“. Pokud bychom tento jasně účelový nástroj nahradili hotovostí, zaměstnanci by už za pár dnů vůbec nevěděli, že nějaký příspěvek na stravování dostávají a postupně by na obědy přestávali chodit, komentoval Jásek.

S tím, že by návrh umožnit dát „peníze místo stravenek““ nepřinesl firmám nic dobrého, se dá jistě souhlasit. Jen je nutné dodat, že se ono „firmám nic dobrého“ týká jen několika stravenkových společností. Zároveň se sluší podotknout, že v případě UZS ČR nejde o nestranné tvrzení. Asociace provozovatelů poukázkových systémů je totiž členem UZS ČR a právě skrze UZS ČR se snaží vzbudit dojem, že firmy by nová možnost poškodila a že jsou vlastně proti. To, že si budou moct firmy vybrat (a tedy u stravenek klidně zůstat), však nemůže ublížit, kromě stravenkových firem, opravdu nikomu.

Čtěte také: Proč se restauracím (ne)vyplácí přijímat stravenky?

Novinka může jen pomoci

Většina argumentů stravenkových firem je lichá už na první pohled a vzhledem k tomu, že má jít o alternativu a stávající systém stravenek má být paralelně zachován, smysl ztrácí i ten zbytek, který by v případě zrušení celého zvýhodnění stravování měl alespoň drobnou validitu. Předně už nyní neplatí, že by stravenky byly používány vesměs k obědům v restauracích a že by přinášely každodenní pravidelnost. Jak ostatně ukazuje průzkum, na který se APROPOS odkazuje, pouhá polovina lidí, co dostává stravenky, na oběd chodí. Z těch, co na oběd chodí aspoň občas, jich každý pracovní den chodí obědvat do restaurace jen třetina. Průměrně chodí lidé se stravenkami na oběd do restaurací jen 1,7krát týdně. Už nyní tak zaměstnanci využívají stravenky spíše na nákupy potravin.

Jaké změny nás čekají v roce 2020?

Sledujeme chystané změny zákonů

Za vysloveně drzé lze pak považovat tvrzení, že zaměstnanci jsou takoví troubové, že když jim dáte 100 Kč na ruku místo 100korunové stravenky, přestanou kvůli tomu obědvat. Ano, zřejmě by nějaká část z nich peníze na ruku použila na něco jiného (jako už nyní používají stravenky), ale na druhou stranu je to jejich plné právo a oni získají plně na výběr, za co peníze utratí. Situace se tak pro ně nemůže zhoršit. Navíc co je špatného si vařit doma za nakoupené potraviny a v práci si pak jídlo ohřát? A jak zdravé je dávat si každý den v restauraci „knedlo, vepřo, zelo se šesti“? Anebo snad mají stravenkové firmy ambice lidem diktovat, co mají obědvat?

Pokud by byl nový systém navíc tak hrozný, jak stravenkové společnosti tvrdí, že bude, přejde na něj ze stravenek jen minimum firem a ty, které si to vyzkouší, se zase ke stravenkám brzy vrátí. Jestliže by se naplnilo (samo o sobě absurdní) tvrzení, že když dáte zaměstnanci místo stravenky v hodnotě 100 Kč přímo 100 Kč a on kvůli tomu přestane chodit na obědy a zhorší se jeho zdraví a potažmo pracovní morálka, byly by firmy samy proti sobě, aby peníze místo stravenek dávaly. Zvláště, pokud by náklady pro ně byly stejné. Firmy, co nyní stravenky neposkytují, zase získají novou administrativně jednoduchou možnost, jak svým zaměstnancům zvýhodnit oběd nebo jednoduše přidat.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Čtěte také komentář: Pryč s českou korunou, zaveďme místo peněz stravenky 

Podaří se stravenkovým firmám návrh opět stopnout?

Když se dopady návrhu ministerstva shrnou, přináší prakticky všem jen nové možnosti a více alternativ zvýhodnění. Výjimkou jsou samotné stravenkové firmy, které se (možná oprávněně) bojí, že nový systém bude pro všechny výhodnější a atraktivnější a jim tam skončí bezpracný byznys. Nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře, dodala ministryně financí Alena Schillerová a dá se s ní plně souhlasit.

Otázkou nicméně zůstává, zda návrh skutečně dojde až ke schválení. Na omezení stravenkových firem si totiž vylámal zuby nejeden ministr. A že podobných návrhů už bylo…

Čtěte více: Kalouskova křížová výprava proti stravenkám opět začíná 

Redakční tip

Inspirujte se originální zahrádkou. Nabízí netradiční posezení

Seriál: Komentáře
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).