Nemůžu souhlasit s názory na paní Pulkrabkovou. Je to jedna z mála vysoce kvalifikovaných lidí ve svém oboru. Mela jsem příležitost s ní pracovat a probihalo to na vynikajíci profesní úrovni. Ale dovedu jsi představit, že její otevřené kritické uvažování, aktivní přístup k práci a odvaha vyjádřit svůj názor mohou být nepříjemné lidem líného uvažování, pro kterých jsou změny a pokrok ve vývoji v práci velkou překážkou. Snad se ani nebavíme o té stejné osobě, pařba a intriky, to snad ne, a usmev při pohovoru také není zločin.
Moje zkušenost je jiná než píší předchozí přispěvatelé a ráda bych je korigovala.
Paní Pulkrábková na mě působila jako chytrá, pečlivá a přátelská osoba nadaná zejména pro administrativní činnosti a velmi dobře zapadající do role v rámci nižšího nebo i středního managementu.
Jejím chování občas naznačovalo, že její osobnost může bojovat s nějakým vnitřním trauma, ale v náznacích tak slabých, že si toho všimne jen osoba trénovaná v oblasti psychologie a sociálních vztahů.
Určité náznaky by mohly směřovat k tzv. syndromu nebo také komplexu spasitele. Lidé s tímto problémem se vyznačují vlídnou a laskavou tváří, nešetří laskavými slovy, snaží se být vždy na blízku a připraveni pomoci. Zdají se být silní, vyrovnaní, jako by měli vše pod kontrolou a loď opouští zásadně až jako poslední.
Takový dojem se snaží vyvolávat i paní Pulkrábková.
Pro spasitele to není cíl, ale způsob jak utéci před vlastními problémy, které mohou před okolím skrývat. To je bohužel osobnostně velmi limituje a čím dříve si to uvědomí, tím lépe.
Spasitel se neorientuje na jiného člověka, i když sám je o tom přesvědčen, ale na svoji vlastní projekci. Reakce okolí pak mohou být velmi rozdílné, rozpolcené, mohou být i negativní a v některých případech i tak silné jako komentáře výše.
Paní Pulkrábková bude zcela jistě kvalitním zaměstnancem v rámci menšího smíšeného týmu, který bude orientovaný zejména na provozní operativu.
Přímému kontaktu se zákazníkem, koučování, lektorování některých soft skills a výběru vyšších manažerských pozic by se měla spíše vyhnout.
Na vhodné pozici bude její výkon nadprůměrný. Na nevhodné může být zcela náhodilý.
Naprosto souhlasím,
mám školu v sociálněprávní oblasti a hledám práci, někdy opravdu nevím jestli se mám smát nebo brečet. Nejenže HR většinou vůbec netuší co obnáší pracovní pozice na kterou se hlásím, ale otázky typu co budete dělat, když.......tak ty fakt nemůžu.
Jsem kreativní člověk - fotograf, miluji design, problémy řeším v okamžiku, kdy nastanou a operativně.
Problém je na Jižní Moravě, tady se snad tito HR koncentrují :). Mám dvě střední školy, jednu soukromou vyšší odbornou, a věčně slyším - Vy jste na nás moc vzdělaná. Přitom proti mě sedí člověk, který (nechápu jak se na tuto pozici dostal) "jede podle tabulky" a pokládá uchazeči záludné otázky, na které neexistuje "správná" odpověď, a pokud nemá v oblasti personalistiky a hlavně psychologie vzdělání, nemůže být schopen odpověď vyhodnotit.
Několikrát jsem zkoušela i pohovory na personalistu (nakonec mám na to vzdělání) - tak to je ještě lepší hrůza. To Vás rozhodně nevyberou, evidentně mají strach, že by byl člověk logicky myslící lepší než on. Nesnáším podlézání, a tvorba tzv. motivačního dopisu mě naprosto dohání k šílenství :) A to jsem schopna napsat článek na několik normo stran.
HR a inzerce práce je jedna z velmi inspirativních oblastí na vznik mnoha článků a snad i knihy :)
Co se týče CV v těle e-mailu, tak na to mám jako člověk ovládající PC na IT úrovni historku - posílala jsem CV ve formátu pdf do společnosti hledající klientskou podporu po telefonu na své IT technologie, CV i s "kreativním dopisem" evidentně dorazilo i k jejich HR. V rozmezí pár hodin dorazil zpět e-mail, zda-li bych jim CV neposlala znovu, že jej patrně neobdrželi. Kontrola e-mailu a ergo CV odesláno, zvedla jsem telefon a ptám se, v čem je problém, a v jakém formátu by tedy CV potřebovali. Z HR po půl hodinovém hovoru vypadlo, že neumí otevřít přílohu.
Takže CV v telě emailu mě osobně jako hrůza nepřipadá, ještě dnes existují lidé, kteří s PC spíše zápasí než zachází. Nakonec u spousty inzerátu najdete "vložte životopis do e-mailu" a né připojte přílohu s Vaším životopisem. Pokud člověk ovládá PC jako moje maminka (paní důchodového věku) vloží životopis do těla e-mailu. Logické......:)
Na koníčky v CV se dívám jednoznačně negativně - co je komu po mých zájmech, nejsou-li předmětem zájmu o zaměstnání. Taky neuvádím chov psů, zálibu ve zbraních všeho druhu, historický šerm, a další šílenosti :)
A pak ten největší problém jsem ŽENA. A ženskou přece nemůžou bavit a zajímat počítače, a ženská přece neví jak vyměnit tišťák v krabici.....Achjo kam to spěje, dokud budou na HR pozicích sedět nedostudovaní elektrikáři...........(nic proti elektrikářům)
A u pána s králíkárnou - oceňuji upřímnost. Já se asi připojím k vizitce - fotograf, design, kreativní tvorba, blázen, magor a v neposlední řadě zoufalec co chce pracovat.....
Když budu někomu posílat obsah adresáře, až na výjimky ho nebudu posílat mailem vůbec, protože SMTP je pro tyto účely naprosto nevhodný protokol. Kdybych náhodou chtěl někomu posílat "exáč", což je značně nepravděpodobné, klidně ho jako přílohu pošlu (pokud nebude moc velký), protože k tomu přílohy slouží (a budu doufat, že to nezarazí filtr na straně příjemce). Stejně tak nebudu do těla e-mailu dávat rukopis knihy. Ale není absolutně nic směšného ani ignorantského vložit přímo do těla e-mailu relativně krátký kus hladkého textu. Projevem ignorantství je naopak to, co z toho dělá autor: ukázku údajné hlouposti, které bychom se měli smát.
Mimochodem, co jste vlastně měl na mysli větou "To má člověk text kopírovat do extra založeného docu?"? Já jsem přece ani slůvkem nenaznačil, že by se měl životopis psát ve Wordu (spíš naopak).