Posouzení nároku na daňové zvýhodnění na dítě může být někdy oříškem i pro zkušenou mzdovou účetní. Zejména pokud se jedná o nestandardní rodinné situace. Příkladem za všechny může být poplatník uplatňující si zvýhodnění, který jednoho dne zjistí, že není otcem dítěte. Má nebo nemá nárok na daňové zvýhodnění? A nebude snad muset část dosud uplatněné slevy vrátit?
Daňové zvýhodnění na dítě a sporné otcovství
Popisovaná situace je reálným životním příběhem „otce“ uplatňujícího si daňové zvýhodnění na dítě. Na základě testů DNA nedávno zjistil, že dítě není jeho a požádal soud o určení otcovství. Pokud by se jednalo o manžele, pak se z hlediska nároku na daňové zvýhodnění nic nemění. I „neotec“ jej může nadále uplatňovat. Jde o dítě manželky, a to zákon připouští. Pokud se však manželé rozvedou, případně již rozvedeni jsou. a přesto dosud žijí ve společné domácnosti, situace se výrazně mění.
Jak pro server Podnikatel.cz připomněla Jitka Ježková, mluvčí Generálního finančního ředitelství, podmínky, za kterých náleží poplatníkovi daňové zvýhodnění na vyživované dítě a způsob jeho uplatnění poplatníkem, jsou stanoveny v § 35c zákona o daních z příjmů. Specifika pro jeho využití v průběhu roku u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků pak v § 35d zákona o daních z příjmů.
Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. V souladu s § 115 občanského zákoníku tvoří domácnost občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý přitom může být příslušníkem jen jedné domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.
Za vyživované dítě se podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě druhého z manželů, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:
- a) nezletilým dítětem,
- b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
- soustavně se připravuje na budoucí povolání (příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 16 zákona o státní sociální podpoře),
- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
K popisovanému problému s otcovstvím mluvčí Jitka Ježková uvedla, že v případě rozhodnutí soudu ve věci, která mění výše uvedené podmínky k uplatnění, v našem případě v otázce „vyživovaného dítěte“, je splnění podmínky pro uplatnění odvislé od tohoto rozhodnutí soudu. Stejně tak i případná úprava ročního zúčtování závisí na znění tohoto rozhodnutí. Je tedy jasné, že do rozhodnutí soudu jsou podmínky k uplatnění daňového zvýhodnění platné.
Daňové zvýhodnění na dítě a dlouhodobé léčení
Posoudit nárok na daňové zvýhodnění je často oříškem pro mzdové účetní.
Další situací, která se může v praxi přihodit, je úraz nebo dlouhodobá nemoc dítěte. Kupříkladu zletilý student střední školy, který utrpěl úraz při autohavárii. Podle ošetřujícího lékaře bude léčení trvat nejméně deset měsíců. Je tedy jasné, že student nemůže chodit do školy ani vykonávat výdělečnou činnost. Musí studium přerušit a pokračovat v něm až po ukončení léčby. Za předpokladu, že je dodržena podmínka společné domácnosti (dočasný pobyt v nemocnici nebo v léčebně nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv), zůstává nárok na daňové zvýhodnění. Rodiče si však musí opatřit potvrzení od finančního úřadu. K tomu musí předložit další doklady, zejména posouzení zdravotního stavu ošetřujícím lékařem a rozhodnutí ředitele školy o přerušení studia.
Daňové zvýhodnění na dítě a střídavá výchova
Poněkud problematické může být uplatnění nároku na daňové zvýhodnění při střídavé výchově. Pokud soud svěří dítě do střídavé výchovy rodičů, kteří spolu nežijí v jedné domácnosti, rozhoduje o společné domácnosti skutečný stav. Dítě může být trvale příslušníkem pouze jedné domácnosti a po určitou dobu příslušníkem druhé domácnosti (rozhodující je počátek daného kalendářního měsíce). To by byl ideální stav, kdy by dítě přecházelo od jednoho rodiče k druhému na jeden měsíc, ideálně vždy k prvnímu dni v měsíci. Ve skutečnosti je to ale komplikovanější. Dítě přechází podle potřeb rodičů, školního rozvrhu nebo zájmových kroužků.
Časté je i střídání domácností rodičů kupříkladu po týdnu. Pak by eventuálně mohl v jednotlivých měsících uplatňovat zvýhodnění ten z rodičů, který bude dítě vyživovat ve své domácnosti na počátku daného měsíce. Každý jen několik měsíců a jestliže nebude mít v těch měsících zdanitelné příjmy, daňové zvýhodnění v plné výši nevyužije.
Ideálním řešením je dohoda rodičů. Dítě je sice svěřeno soudem do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů, ale pro účely daňového zvýhodnění bude trvale žít v domácnosti pouze s jedním z nich. Potom daňové zvýhodnění uplatní po celé zdaňovací období jen jeden z rodičů a druhému náležet nebude. Mezi rodiči však musí existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Pokud se nedohodnou, vzájemně nedoloží čestným prohlášením, dohodou, či potvrzením druhého zaměstnavatele, může jim zaměstnavatel dokonce odmítnout roční zúčtování příjmů. V takovém případě si podají daňové přiznání sami. Tento postup je samozřejmě možný pouze u společné nebo střídavé výchovy. V případech, kdy je dítě svěřeno například do péče matky a skutečně zde má trvale společnou domácnost, nemůže si daňové zvýhodnění uplatnit otec. A to ani v situaci, kdy matka nemá žádné příjmy, na základě kterých by si mohla daňové zvýhodnění uplatnit a mezi rodiči by existovala dohoda.
ČLÁNKY DO MAILU