Pes a nápady mají společnou jednu věc, rádi vám utíkají. Jak je chytit?

4. 4. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek
Když mi bylo 13 let, měli jsme psa tak chytrého, že se chodil sám venčit. V překladu mi vždy utekl. Tehdy mi chyběl přístroj na obojek, který by ho sledoval.

Tak jsem si řekla, něco takového jednou vynaleznu. Byla jsem ale ještě malý špunt, a tak jsem si nápad schovala do pomyslného šuplíku. Takhle to ale nefunguje.

O několik let později jsem se dočetla o americké firmě, která představuje revoluční technologickou novinku tracking obojek pro domácí mazlíčky.

Základem je dívat se kolem sebe

Už od malička mám hlavu plnou nápadů. Něco, co naší společnosti chybí, co by nám zjednodušilo, zpříjemnilo nebo zlepšilo život. Vždy čerpám z každodenních situací a ze vcítění se do potřeb svých i potřeb druhých. Dívám se kolem sebe. Stává se to asi takto. Dělám nějakou činnost a něco se mi stane a říkám si, kéž by… A to je u mě zárodek těch nápadů.

Inovace na nikoho nečekají

Když mi bylo 13 let a druhé tisíciletí bylo na svém počátku, měli jsme už tři roky našeho psa, zlatého retrívra. Byl to skvělý a strašně chytrý pes, dokonce tak chytrý, že se chodil sám venčit. V překladu to znamená, že mi utekl. Byl vycvičený a všechny povely znal, ale poslechl, jen když chtěl. Prostě taková osobnost. Já jsem samozřejmě strávila hodiny jeho hledáním po sídlišti a okolních lesích.

Tehdy jsem si říkala, kéž by existoval nějaký přístroj, který bych mu připnula na obojek a on by ho sledoval. Podle tečky na mapě na nějakém displeji (např. na mobilu) bych zjistila, kde přesně ho najdu. Ušetřila bych tisíce hodin hledání a obav. Tak jsem si řekla, něco takového jednou vynaleznu. Byla jsem ale ještě malý špunt, a tak jsem si nápad schovala do pomyslného šuplíku.

Takhle to ale nefunguje. Novinky ani inovace na vás nebudou čekat, až přijde ten správný čas, až budete starší, až dostudujete nebo až budete mít více peněz. Příležitost vezme do rukou někdo jiný. To se stalo samozřejmě i v mém případě.

O několik let později jsem se dočetla o americké firmě, která představuje revoluční technologickou novinku tracking obojek pro domácí mazlíčky. Poslední naděje na realizaci nápadu pohasla, když konkurence v Evropě v následujících letech vyrostla jako houby po dešti. Finanční zdroje nutné pro překonání konkurence byly již příliš vysoké a já je bohužel neměla. Tak jsem zamávala svému nápadu, poplácala se za poučení a řekla si, že až mě příště zase něco napadne, zkusím do toho jít.

Měla jsem to vše naplánované. Věděla jsem, že chci dokončit studia a po vysoké škole nasbírat zkušenosti ve velkých a úspěšných korporacích. Plán to byl dobrý, ale zjistila jsem, že se učím vždy jen střípky v rámci velmi omezeného oboru. Když se k tomu přidalo vystřízlivění z vysněného korporátního světa, řekla jsem si, že do toho půjdu po hlavě a zkusím se to naučit sama a hned. Udělala jsem si takový vlastní MBA program. Učila jsem se každý den, úplně od nuly. Nasávala jsem informace, až jsem někdy musela vypnout počítač, abych jejich příliv zastavila. Ne nadarmo mi v práci přezdívali houba.

Čtěte více: Nebojte se kroku do neznáma. Jak jsem vyměnila práci snů za nejistotu podnikání

Proč zrovna dárková služba?

Často dostávám otázky typu: proč jsi začala podnikat zrovna v oblasti dárků? U mě to není, že bych si vybrala nejdříve oblast, která se mi zamlouvá, a pak usilovně přemýšlela nad nějakým nápadem. Mám to právě naopak. Napadne mě nápad, často v rámci diametrálně odlišných oborů, a potom zkoumám, jestli jej mohu realizovat. Proto jsem byla šťastná, že mě napadl Lískový oříšek, který se skvěle hodil jako startovací nápad.

Věděla jsem, že máme omezené finanční zdroje v rámci rodiny a pro začátek neuvažujeme nad spojením s investorem, prostě že chceme zkusit rozjet podnikání na vlastní pěst. Proto jsem hledala jednoduchý byznys model, který vyžaduje minimální počáteční investici, lze ho rychle (v rámci několika měsíců) uvést na trh, nevyžaduje vývoj, je nenáročný na personální zdroje a na kterém si můžeme vyzkoušet celý proces podnikání od nuly.

To bylo takhle před Vánoci, když vrcholila adventní horečka. Po nákupních centrech běhali nervózní lidé ve snaze sehnat nějaký originální dárek. Naráželi však na stále stejné věci. Kamarádi a známí si stěžovali, že si s dárky neví rady a že by nejraději, aby Vánoce už byly za námi. Přišlo mi, že je škoda, když se nejkrásnější svátky roku promění v honbu za nějakým dárkem v akci. Navíc jsme s bratrem již delší dobu vnímali, že se z běžného obdarovávání postupně vytrácí ono překvapení a pravá podstata dárku, a to ve prospěch dlouhých seznamů a finančních požadavků. Tomu však chybí vymýšlení, hledání, plánování a vybírání, tedy vložený čas, myšlenky a kus vás.

Tak jsem si říkala, kéž by existovala nějaká jednoduchá služba, která by nabídla opravdu originální výrobky. A tím myslím takové, které v nákupním centru nenajdete a mají vyšší než materiální hodnotu, mají příběh. Kéž by existovala služba, která by pozvedla celý proces obdarovávání a vrátila mu moment překvapení, která by doručila onen dárek naší důležité osobě jako třešničku na dortu a která by zastřešila vše na jednom místě. Tak se zrodil nápad na Lískový oříšek.

Mám nápad a co teď?

Od samotného nápadu je však ještě hodně dlouhá cesta k jeho realizaci. Čeká vás nejprve rozhodovací kolečko aneb mám nápad a co teď?

  1. Mají tuhle potřebu další lidé nebo řeší stejný problém?
  2. Chybí tady řešení této potřeby či problému? / Nabízíme v něčem signifikantně lepší řešení než konkurence?
  3. Utrácejí lidé v tomto oboru peníze?
  4. Jsem já nebo můj tým vhodným realizátorem nápadu? To znamená, je vám hlavní činnost blízká, vynikáte v ní, baví vás a přirozeně se o ni zajímáte.
  5. Máme dostatečné finanční zdroje nebo jsme schopni/ochotni se spojit s investorem?

Pokud si na všechny otázky odpovíte ano, tak gratuluji, máte potenciálně životaschopný nápad. Validace všech bodů je samozřejmě nutná. Věštění z křišťálové koule se v podnikání nevyplácí.

My jsme provedli analýzu příležitostí, kdy lidé dávají dárky, a analýzu potřeby vybírat originální dárek. Zevrubně jsme prozkoumali konkurenci jak v České republice, tak v zahraničí. Dárkovou službu fungující na stejném principu jsme nenašli, pouze balíčkové firmy s měsíčním předplatným anebo klasické květinové donášky. Samozřejmě internet je skoro neomezený a kdo ví, třeba v Japonsku něco takového vesele funguje. Čerpali jsme data z Českého statistického úřadu a porovnávali tržby v oblasti dárků. Na závěr jsme připravili detailní finanční rozvahu na první rok činnosti a dále na celkem pět let včetně pesimistických a optimistických scénářů.

skoleni_8_1

Čtvrtý bod jsme ve vší upřímnosti posoudili sami a zeptali se pro jistotu našeho okolí. Když vidíte, že vaši kamarádi, známí, a dokonce cizí lidé ocení vaši činnost, jste na správné cestě. Pro většinu lidí je výběr dárku oříšek, pro mě je to jednoduchý rébus. Někdo to nazývá talentem. I když talent na dary zní až komicky. Ještě že mám v tom podnikání bratra s architektonickým smyslem pro design, který je vždy o krok napřed.

Potom, co si zvalidujete svůj nápad, začíná ta reálná práce. Strategie, byznys plán, název, firma, úřady, webové stránky, prototyp, dodavatelé a tak dále. Ale o tom zase příště.

Autor článku

Zuzana Buchalcevová založila profesionální, avšak netradiční dárkovou službu Lískový oříšek. Věnovala se nejdříve informatické a analytické praxi v nadnárodních firmách a nyní buduje vlastní rodinnou firmu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).