Pěstitelské palírny fungují po celém Česku (a na rozdíl od ovocného lihovaru nejsou koncesovanou živností). Pěstitelé do palíren vozí svou ovocnou sklizeň a odvážejí si vlastní pálenku. Když se server Podnikatel.cz majitelů palíren zeptal, zda se i jejich podnikání nějak dotkla nedávná částečná prohibice, mnozí odpověděli, že v podstatě pozitivně. Zájem lidí o pálení totiž v mnoha případech vzrostl. I když je při hodnocení nutné brát v úvahu i sezonnost služby.
Prohibice přivedla lidi do palíren
Růst zájmu o vlastní pálenku potvrzuje Jaroslav Kutílek z Kutílkovy palírny a pivovaru v Žlebských Chavalovicích: Nás palíren se prohibice nedotkla, naopak přišlo pár nových zákazníků, co mají obavu z pančovaných lihovin.
Také Ladislav Libotovský z Palírny a moštárny Libotovský v Malé Ledské u Častolovic potvrzuje, že počet zájemců o pálení v poslední době skutečně vzrostl. Dalším efektem je zvýšený zájem klientů o informace o výrobě a nezávadnosti výsledného produktu.
Prohibice se projevila skokově pozitivně. Od jejího vyhlášení je patrný tsunami efekt zájmu o kvalitní bezrizikový destilát z vlastních zdrojů,
tvrdí dokonce Jiří Lípa ze Lhotecké palírny. Většinou jde o drobné pěstitele, kteří služeb pěstitelského pálení využili poprvé. A podnikatel předpokládá, že budou tuto službu využívat i v budoucnu.
Zároveň se ale podnikatelé obávají opatření, která mohou přijít. Z dlouhodobějšího pohledu se obávám populistických nesystémových diletantských opatření současného ministra zdravotnictví a celé této nekompetentní vlády, která mohou přinést místo zlevnění daní naopak jejich zvýšení a navýšení obstrukcí v podnikání s lihem,
říká Jan Kotouč z Moštárny a palírny v Benátkách u České Kamenice, která pro zákazníky připravuje také ovocný lihovar. Obává se, že opatření ve finále povedou k dalšímu zvýšení černého trhu a zániku poctivých výrobců nebo k jejich živoření.
Čtěte také: Výrobci lihovin: Za rozmachem pančovaného alkoholu stojí i vysoké daně
Nejhorší je nestabilita a zvyšování daní
Pokud mají podnikatelé zhodnotit podnikatelské prostředí ve svém oboru, mezi problémy uvádějí především ty, které sužují všechny podnikatele a nejsou specifické jen pro tento obor podnikání. V našem oboru jsou podmínky vcelku dobré, když pominu značné papírování, to se ale týká i ostatních oborů,
shrnuje situaci Jaroslav Kutílek. S tím souhlasí také Jiří Lípa, který vidí hlavní problémy v přebujelé administrativě a nestálosti podnikatelského prostředí, kdy rostou spotřební daně, ceny elektrické energie a podobně.
Nejhorší je zvyšování daní, jak z příjmu, tak spotřebních a DPH. I tato metanolová aféra je důsledkem příliš vysoké spotřební daně. V Německu je daň z lihu přibližně stejná jako u nás, ale při desetkrát vyšší kupní síle obyvatel,
shodne se s ostatními podnikateli Jan Kotouč. Daně jsou podle něj navíc nespravedlivé, výjimky a nesystémovost výpočtu tak dává prostor pro daňové úniky. Jako příklad uvádí právě daň z lihu: Z vína se neplatí vůbec, z piva je počítána z hustoty mladiny a je nižší než z lihovin, kde činí 285 Kč z litru čistého lihu,
objasňuje.
Čtěte také: Miliony litrů alkoholu přijdou nazmar. Stát za to vrátí spotřební daň
Trochu jinak vidí situaci v oboru Ladislav Libotovský, který chtěl palírnu původně jako koníčka po práci a dnes je pro něj druhým zaměstnáním. Podmínky pro podnikání jsou špatné. Tím, že vypadl z trestního zákona paragraf, který za černé pálení vyměřoval trest až 1 rok na tvrdo a byl nahrazen přestupkem za 5000 Kč, pálí kde kdo. Chápu-li správně, není už ohlašovací povinnost na výrobu zařízení určeného k pálení, a tak si ho koupí kde kdo a kde chce,
popisuje pro server Podnikatel.cz.
A i u zákonných kontrol poukazuje na problémy. Stačí jeden ctižádostivý trouba v uniformě a máte hned hromadu komplikací,
tvrdí z vlastní zkušenosti. Má například schválenou aparaturu od ministerstva zemědělství, ale nějaký – jak říká – celnický šťoura
vyčetl z prováděcího ustanovení k zákonu, že aparatura tak, jak je schválená, odporuje zákonu a podnikatel musí investovat 60 tisíc korun a dokoupit cejchovanou nádobu na úkapy, kterou měl zatím předepsanou jen ovocný lihovar. Libotovský dodává, že s takovým postupem nesouhlasí, nádobu nekoupí a palírnu raději zavře.
Letí hruškovice, slivovice i jablkovice
A co se vlastně v Česku nejvíce pálí? Nejvíce se pálí to, co je dostupné na zahrádkách v naší oblasti. Tzn. jablka více než z 50 %, hrušky, švestky, špendlíky. Okrajovou záležitostí je pálení meruněk, hroznového vína, třešní, višní, případně směsi různého ovoce včetně rybízu,
vypočítává Jan Kotouč. Nejraději však přesto podle něj mají zákazníci slivovici. Když je úroda švestek, jablka spíš „padnou“ na jablečný mošt.
Čtěte také: Chcete prodávat ovoce a zeleninu v bedýnkách? Zjistili jsme, jaké to má výhody a úskalí
Za dvacet let provozu je stále největší zájem o hruškovici, potom jablkovici – toto ovoce je nejdostupnější – a třetí je slivovice,
dodává další regionální zkušenost Jaroslav Kutílek. Jak ale ukazuje Jiří Lípa z Polabí, pálit se dá i z méně tradičních výpěstků, jako je třeba mrkev. U ovoce vždy záleží na aktuální úrodě, poslední dvě sezony třeba zcela ovlivnily jarní mrazy. Z hlediska dlouhodobého začíná převažovat zájem o hruškovici. V meziročním srovnání je vidět, co se na zahrádkách urodilo ten který rok,
doplňuje Ladislav Libotovský.
ČLÁNKY DO MAILU