Poměrně dlouhou dobu přetrvávají nejasnosti v určitých oblastech exekučních a jiných srážek ze mzdy. Právní úprava provádění exekucí není ideální a výklady odborníků i rozhodnutí soudů se často liší. Zaměstnavatelům nezbývá než zvolit určitý postup a čekat, zda bude v souladu s právním názorem konkrétního exekutora.
Co se dozvíte v článku
Připomeňme si tyto situace včetně článků, kde se dané problematice server Podnikatel.cz dříve věnoval.
Součinnostní dotazy exekutorů
Součinnostní dotazy exekutorů již server Podnikatel.cz několikrát podrobně popisoval. Přestože došlo v této oblasti od 1. ledna 2022 k legislativní změně (poskytování součinnosti dle ustanovení § 33 exekučního řádu), stále není jasné, které konkrétní údaje nesmí exekutor po zaměstnavatelích požadovat. Již v roce 2020 vydalo ministerstvo spravedlnosti Stanovisko k součinnostním dotazům exekutorů s uvedením údajů, které je zaměstnavatel povinen exekutorům poskytnout, a které naopak exekutor požadovat nesmí. Podle čtenářů serveru Podnikatel.cz vystačí řada exekutorů pouze se základními informacemi v souladu se stanoviskem, někteří však stále pod pohrůžkou pořádkové pokuty problematické údaje po zaměstnavatelích požadují.
K situaci se vyjádřilo ministerstvo spravedlnosti. Aktuálně, s odstupem tří let od vydání zmíněného stanoviska, je možné ze strany ministerstva spravedlnosti, jakožto dohledového orgánu, konstatovat, že na problematiku poskytování součinnosti ze strany plátců mzdy bylo v posledních třech letech evidováno minimum stížností.
Podle Lucie Čevelové nadále platí, že soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle zákoníku práce, informace, které nejsou relevantní pro provádění srážek ze mzdy, ani informace, které si je schopen zjistit jiným způsobem. Toto pravidlo se vztahuje zejména na informace (bod 32 stanoviska):
- o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),
- informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým se povinný dopravuje do práce),
- číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,
- telefonní číslo, e-mailovou adresu povinného a
- adresu povinného.
Server Podnikatel.cz již před časem popisoval případ, kdy soudní exekutor po plátci mzdy (opakovaně) pod hrozbou uložení pořádkové pokuty vyžadoval adresu bydliště povinného a telefonický či e-mailový kontakt na povinného. Dle stanoviska byl tento požadavek neoprávněný, na což byl soudní exekutor ministerstvem spravedlnosti upozorněn. Nicméně v uvedeném případě byla přesto zaměstnavateli exekutorem uložena pořádková pětitisícová pokuta a tu uhradil. Odvolání, které by bylo s největší pravděpodobností úspěšné, nepodal.
Jestliže soudní exekutoři nadále po plátcích mzdy požadují informace,
jež podle stanoviska ministerstva spravedlnosti zjišťovat nesmí, je třeba při komunikaci s exekutorem na zmíněné stanovisko odkázat a tyto údaje nesdělovat. V případě, že by zdejší dohledový orgán v rámci dohledové činnosti v budoucnu posuzoval postup soudního exekutora, který po plátci mzdy povinného požaduje výše uvedené informace, vycházel by při hodnocení oprávněnosti požadavku z příslušných zákonných ustanovení exekučního řádu ve spojení se stanoviskem,
uzavřela Lucie Čevelová.
Přeplatek z ročního zúčtování daňových záloh
Noční můrou účetních byl dlouhou dobu daňový bonus. Nejprve nebylo jasné, zda je nebo není součástí čisté mzdy, později byl velmi často postihován přikázáním jiné pohledávky. Nyní je situace legislativně vyřešena, daňový bonus (měsíční i doplatek z ročního zúčtování daní) je nepostižitelný v rámci srážek ze mzdy a nelze jej postihnout ani přikázáním jiné peněžité pohledávky. Na rozdíl od přeplatku z ročního zúčtování daňových záloh.
Problém spočívá v tom, že nadále není dostatečně na legislativní či judikatorní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda (tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci),
vysvětlila dříve pro server Podnikatel.cz Lenka Desatová z Exekutorské komory. Část exekutorů nadále argumentuje tím, že poplatník může požádat o vyplacení přímo správce daně a tím se ztrácí vazba na mzdu. Ani jeden z výkladů není excesivní, je proto primárně na exekutorech, aby ve své činnosti nalezli, jakým způsobem se mají právní předpisy v tomto případě interpretovat.
A pokud se zaměstnavateli sejde rozdílná interpretace exekutorů, tj. exekutor s nejlepším pořadím požaduje zahrnutí přeplatku do čisté mzdy a exekutor s horším pořadím postihl přeplatek přikázáním jiné peněžité pohledávky, musí zaměstnavatel učinit správné rozhodnutí. Častým a doporučovaným praktickým řešením je „únik“, tj. navrhnout zaměstnanci podání zjednodušeného daňového přiznání.
Souběh exekucí s dohodami
Nadále přetrvávají nejasnosti ohledně přednosti exekučních srážek ze mzdy před dohodami o srážkách ze mzdy. Podle některých odborníků mají exekuce i dohody naprosto stejné postavení a rozhoduje pouze povaha a přednost pohledávky. Avšak jiní odborníci, včetně ministerstva spravedlnosti, zastávají názor, že srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí mají přednost před dohodou, jelikož se jedná o povinnost danou zákonem, resp. rozhodnutím orgánu veřejné moci.
Teprve po odečtení zákonných srážek ze mzdy může zaměstnavatel přistoupit ke srážkám na základě dohody. Totožný názor pak má logicky i řada exekutorů. Zaměstnavatel pak musí zvolit bezpečný postup. Vždy je třeba mít na paměti, že za provedení srážek ze mzdy v menším rozsahu hrozí takzvaná poddlužnická žaloba.
Nástup nového zaměstnance a potvrzení o zaměstnání
Další problematickou situací je nástup nového zaměstnance, tj. změna plátce mzdy. Zaměstnanec by měl při nástupu předložit potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Zaměstnanci s exekucemi záměrně zápočtové listy nepředkládají. Zaměstnavatelé jsou někdy ujišťováni, že nemusí takovou skutečnost řešit, přestože v ustanovení § 294 občanského soudního řádu se píše, že ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat; to obdobně platí pro plátce jiných příjmů (§ 299), z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena. Platí to tedy i pro zaměstnance, kteří byli před nástupem evidování u úřadu práce či pobírali nemocenské dávky po skončení zaměstnání. Potvrzení vystaví příslušná instituce.
Pokud takové potvrzení zaměstnavatel k dispozici nemá, a tudíž nezjistí, že jsou zaměstnanci nařízeny exekuční srážky ze mzdy, riskuje pořádkovou pokutu od exekutora (někteří exekutoři ji skutečně vyměřují) i poddlužnickou žalobu za neprovádění srážek ze mzdy. Nejeden zaměstnavatel (přestože mu to zákon výslovně nenařizuje) pro jistotu využívá informace o exekucích dostupné z Centrální evidence exekucí.
Souběžná zaměstnání a exekuční srážky
Komplikované je z tohoto pohledu i souběžné zaměstnání. Opět se zaměstnavatelé setkávají s názorem, že není jejich povinností zjišťovat, zda má zaměstnanec dalšího zaměstnavatele (další příjem). Jde ale o informaci, která je pro ně důležitá kupříkladu z pohledu daně z příjmů, možného uplatnění slevy na pojistném a v neposlední řadě pro účely exekučních srážek ze mzdy. I zde platí pravidlo, že při přijetí zaměstnance si musí zaměstnavatel vyžádat potvrzení o srážkách ze mzdy. Zde to ale nebude zápočtový list, nýbrž potvrzení o probíhajících srážkách vystavené souběžným plátcem předložené prostřednictvím zaměstnance.
Opět mohou pomoci informace z Centrální evidence exekucí. I zde má zaměstnavatel při nástupu zaměstnance oznamovací povinnosti vůči soudům a exekutorům. Je vhodné současně upozornit na existenci souběžných příjmů a rovnou požádat o stanovení postupu. Exekutor má totiž nastavit postup tak, aby při souběhu více příjmů i více exekucí zaměstnanci zůstala nezabavitelná částka.
ČLÁNKY DO MAILU