Petr a Lucie Sadílkovi jsou už 17 let partnery nejen v životě, ale i v podnikání. Vědí, že rozjet malou firmu úplně od základů, není nic jednoduchého. Zvlášť v oboru, který má na trhu mohutnou konkurenci se stabilními základy a finančním zázemím. Přesto se Sadílkovi rozhodli prorazit s výrobou kuchyní. A po letech dřiny se zadařilo. Jejich firma Nabys dokáže čelit nadnárodním společnostem a o zakázky nemá nouzi.
Začínali, jak se říká, na koleně. K dispozici měli jen malou garáž v rodinném domě a v hlavách představu o úniku od tehdejších zaměstnavatelů. Petr vystudoval nábytkářskou průmyslovku a po škole pár let pracoval jako návrhář atypického nábytku. V práci měl úspěch, bavila ho, ale peníze z ní žádné nebyly. Rozjet vlastní firmu a věnovat se oboru dál proto bylo logickým krokem. Do úplně neznámých vod se spolu s ním ale pouštěla Lucie, která vystudovala gymnázium a o nábytku a jeho konstrukci neměla ani ponětí. O tom ale až za chvíli.
Petr s Lucií jsou odborníky na funkční kuchyně. Jejich firma prosperuje i vedle velkých obchodních řetězců.
Člověk nemusí být truhlář ani odborník na výrobu kuchyňských linek, aby si představil, jak složité bylo začít podnikat v improvizované dílně na ploše 36 metrů čtverečních. Výrobní prostor to byl velmi malý, dnes už si něco podobného nedokážu ani představit. Nebyla ale jiná volba. Nechtěli jsme a ani jsme nemohli se zadlužovat. Na začátku jsme spoléhali jen na vlastní zdroje,
říká Petr Sadílek. Podle jeho ženy Lucie byly začátky mnohdy i komické: Maminka třeba hledala po domě žehličku, aby nakonec zjistila, že s ní Petr dole v garáži zažehluje hrany právě vyráběné skříňky.
A tak to bylo se vším. Vrtačka sloužila i jako akušroubovák, protože na jeho nákup nezbývalo. Všechno vybavení a stroje Sadílkovi nakupovali postupně. Když přípravu nějakého kusu nábytku nemohli kvůli chybějícímu technickému zázemí zvládnout sami, nechali si polotovar vyrobit u konkurence. Takto podnikali několik prvních let, během kterých se ale i díky spartánským podmínkám lecčemu naučili. Mockrát jsme se spálili, často i vlastní vinnou, ale vždycky jsme to brali jako impuls do další práce,
komentuje krušný start Petr Sadílek.
Krok číslo 1: Kuchyně
Na počátku byla firma Nabys malým truhlářstvím, které vyrábělo nejen kuchyně, ale i další klasický nábytek zahrnující vestavěné skříně nebo vybavení dětských pokojů. Konkrétnější směr jí dal až první obchodní partner, který už nebyl jen koncovým odběratelem. Přišel s nabídkou vyrábět kuchyňské korpusy a skříňky pro velkoodběratele. „V našich stísněných podmínkách jsme dělali každý den jednu kuchyňskou linku. Jeli jsme ve dne v noci. To byl první velký zlom, do té doby jsme měli zakázky na dvě nebo tři kuchyně a pár skříněk do měsíce,“ vzpomíná Petr Sadílek. Důležitá zakázka zaměstnala nejen Petra, ale i jeho ženu Lucii. Ta s ním trávila čas nejen v dílně, ale i na montážích. Dnes už se Lucie věnuje výhradně návrhům a komunikaci se zákazníky. Ovšem dílenskou zkušenost bere jako velkou konkurenční výhodu: Ačkoli jsem tento obor nikdy nestudovala, mám konstrukci nábytku pod kůží. Viděla jsem, jak která skříňka vzniká, jak se co vrtá nebo lepí. Všechno jsem si osahala a dokážu teď lépe poradit klientům. To konkurenčním firmám chybí. Jejich lidé na prodejnách znají módní trendy, ale technická stránka věci je pro ně velkou neznámou. Z našich zkušeností v tom často tápou i architekti. Je moje velké plus, že jsem si prošla procesem výroby.
Krok číslo 2: Funkční kuchyně
Další roky Nabysu byly poměrně stereotypní. Firma produkovala kuchyňské linky podobné 90% všech dalších výrobců a prodejců na českém trhu. Sadílkovi se drželi hesla: „Náš zákazník, náš pán“ a byli šťastní za každou novou zakázku. Díky stálým výdělkům se před sedmi lety rozhodli postavit si domek. A to byl důležitý krok nejen pro jejich manželství, ale především pro další vývoj rodinného podniku.
Kuchyni jsme si samozřejmě navrhovali sami. V domě už pro ni bylo vše připravené, včetně elektroinstalace a rozvodů vody. A v tom jsme si začali všímat novinek, se kterými přišel náš dodavatel kovových komponentů. Do té doby jsme vyráběli hezké věci, ale nezabývali se funkčními zónami. Díky novým typům kování, které umožňuje dát každé skříňce a šuplíku jasný smysl, jsme si uvědomili, že návrh naší vysněné kuchyně je vlastně špatný,
říká Petr a jeho žena Lucie doplňuje: Samozřejmě bychom si zvykli chodit s hrnci přes půl kuchyně. Dělá to tak celá řada lidí a vůbec jim to nepřijde divné. Ale je to úplně zbytečné. Takže jsme naši kuchyň celou předělali a od té doby přemýšlíme jinak i nad zakázkami pro naše klienty.
Po objevení nových možností přišla příležitost vystavovat v jednom pražském kuchyňském studiu. Pro firmu Nabys to byla vlastně první veřejná prezentace. Do té doby neměla ani vlastní internetové stránky a nové zakázky přicházely jen díky dobrým referencím od spokojených zákazníků. Po nějaké době se Sadílkovi rozhodli osamostatnit se a otevřít vlastní prodejnu. Neradi o ní ale mluví jako o kuchyňském studiu. Pražské sídlo své firmy nazývají vzorkovnou. Velcí prodejci kuchyní a nábytku mohou lidem nabídnout obří výstavní plochy, kde je možné si stejný typ kuchyně prohlédnout v několika barvách a provedeních. My si kvůli prostoru musíme vystačit se třemi vystavenými sestavami a barvy, materiály nebo doplňky zákazníkům prezentujeme pouze na vzorcích. Protože ale sázíme hlavně na funkčnost, tak si se třemi linkami bohatě vystačíme,
komentuje Lucie Sadílková.
Zákazníci, kteří nemají představivost a chtějí vidět barvy, mají v Nabysu trochu smůlu. Firma jim radí, aby se nejprve zabývali funkčními vlastnostmi kuchyně a až poté barvami a materiály. A tato obchodní taktika se v boji s konkurencí evidentně vyplácí. Navíc samozřejmě není možné měřit se s celosvětově působícími producenty. Máme jasno i v cenách. Jsme výrobci a naše ceny vychází z výroby. Nemáme proto důvod zlevňovat a dělat sezónní výprodeje tak, jak to dělávají obchodní domy s nábytkem. Nabízíme kvalitu a na její cenu nemají módní trendy a nutnost vyprázdnit jednou za čas sklady žádný vliv,
vysvětluje zakladatel Nabysu Petr Sadílek.
Tip pro vás
Při plánování kuchyně se nejprve zabývejte jejími funkčními vlastnostmi. Přemýšlejte o vašem vaření a využití kuchyně. Její styl nebo barva jsou důležité, ale ne prvořadé. Nejdřív si rozmyslete, kde bude jaký šuplík nebo kam je vhodné umístit příbory. Až poté začněte přemýšlet o dalším. Navíc se vám po této úvaze bude mnohem lépe pracovat i se samotným stylem a barvami.
Nechceme být vysokoobrátkovou firmou, sázíme na kvalitu
Při nahlédnutí do firemních dokumentů je patrné, že kuchyňskou linkou od Nabysu je vybaveno už bezmála tisíc domácností. Jednu mimochodem používají i na alžírském velvyslanectví v Praze. Sadílkovi vyrábí v průměru osm kuchyňských sestav do měsíce a tohoto stavu by se rádi drželi i nadále. Máme kapacity i na větší výrobu, ale to už bychom museli nabírat další lidi a to se nám nechce. Máme dva osvědčené zaměstnance na výrobu a montáž, se kterými spolupracujeme už 9 let, třetím zaměstnancem je asistentka na prodejně. Najít další a hlavně kvalitní lidi by bylo náročné. Jsme takhle spokojeni a teď plánujeme investovat především do strojové modernizace,
pokračuje Petr Sadílek.
Pravdou je, že český trh s kuchyňským nábytkem je nasycen. Lidem je k dispozici široká škála hezkých a v mnoha případech i kvalitně provedených kuchyní. Firem, které se ale v první řadě zabývají funkčními vlastnostmi svých sestav, je málo. A to je náš bonus, proto jsme schopni mezi ostatními kuchyňskými studii obstát. Můžeme s klidem prohlásit, že jestli něco skutečně umíme, tak jsou to kuchyně,
uzavírá Lucie Sadílková.
ČLÁNKY DO MAILU