Pivovary dostaly zpět spotřební daň, ale jsou na tom hůř než na jaře

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že jsou rádi, že se podařilo na jaře schválit rychlou úpravu zákona, která umožňuje vrátit spotřební daň za likvidované pivo. Dosavadní zákon byl v tomto směru nedotažený – nedává smysl platit spotřební daň za zboží, které se neprodalo. Nicméně úprava platí pouze do konce roku, takže aktuálně potřebujeme, aby ministerstvo financí iniciovalo trvalou změnu zákona. V tomto směru se ale nejedná o podporu pro pivovary, spíš o dořešení dlouhodobého problému v zákoně o spotřební dani, popisuje. To by uvítaly pivovary. S ohledem na to, že situace z jara, kdy hospody a restaurace nemohly normálně fungovat a nebylo možné prodávat čepované pivo, se opět opakuje a může se opakovat i v budoucnu, doplňuje Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. 

Pivovary navrácení daně využily 

Právě v Plzeňském Prazdroji kvitují, že ministerstvo financí na základě jednání s Českým svazem pivovarů a sladoven připravilo na jaře pozměňovací návrh ke změně zákona o spotřebních daních. Dřívější legislativní úprava na situaci, kdy by bylo pivo zpětně osvobozeno od daně za účelem jeho likvidace, nepamatovala. „Tento vstřícný krok jsme velmi uvítali, protože jsme museli vlivem téměř tříměsíčního zavření hospod likvidovat desítky tisíc hektolitrů piva,“ prozrazuje Zdeněk Kovář. V kroměřížském pivovaru ČERNÝ OREL vrácení daně využili a dokonce se pokusili pivo přepálit a v budoucnu tak budou mít pivní pálenku. Tím jsme státu naopak odvedli vyšší spotřební daň, než je daň z piva, zamýšlí se Boris Zubík, jednatel komplexu ČERNÝ OREL.

Když na jaře v Královéhradeckém měšťanském pivovaru připravovali podklady pro žádost o vrácení spotřební daně, tak zjistili, že to lze aplikovat na jen malou částku – jednalo se o jednotky, maximálně nízké desítky hektolitrů různých druhů piv a v součtu celá požadovaná částka vyšla na jednotky tisíc korun. „Což jsme si spočítali že se nám nevyplatilo to vůbec požadovat, náklady na získání vratky by byly vyšší než její skutečná výše, podotýká Miroslav Miletín z Královéhradeckého měšťanského pivovaru.

Možnost žádat zpět zaplacenou spotřební daň tak podle něj zní sice na první pohled jako významná podpora, ve skutečnosti to tak významné není. Minipivovary mají totiž jiný poměr nákladů, kdy mnohem větší podíl než u velkého pivovaru tvoří mzdové náklady a fixní náklady na technologii a dále je sazba spotřební daně snížená. Spotřební daň je odvedena při uvedení piva do volného oběhu, tedy typicky při stočení do sudů, s tím že např. náš minipivovar má v sudech jen malou průběžnou zásobu, zbytek piva je v tancích (tedy před zdaněním), doplňuje dále Miroslav Miletín.

Je to dostatečná pomoc?

Jak uvádí Dita Vašíčková, Communication and Sustainability Manager z HEINEKEN Česká republika, v rámci spotřební daně se pro ně jedná o výraznou pomoc. Také pro ČERNÝ OREL je možnost vrátit pivo zpět do daňového oběhu velmi pozitivní reakcí na situaci a děkují za ni. Při 5 000 litrech piva stupňovitosti 11% EPM jde o 8 800,– Kč bez DPH, kterou nám tak stát vrátil. Tržby z prodeje tohoto piva by však byly cca 350 000,– Kč bez DPH, prozrazuje konkrétní čísla Boris Zubík. 

V Prazdroji tento krok pomohl snížit náklady alespoň o jednotky milionů korun. Je to rozhodně vstřícný krok, který v situaci, kdy nemohli pivo prodat a muselo být ekologicky zlikvidováno, pomohlo snížit vysoké náklady s tím spojené. Kromě zaplacení spotřební daně z neprodaného piva jsou hlavně náklady na svoz prošlého piva z tisíců hospod a restaurací zpět do pivovarů, samotný proces likvidace a samozřejmě ušlý zisk, vyjmenovává Zdeněk Kovář.

Nejlepší by bylo otevřít hospody

Martina Ferencová zmiňuje, že v současné situaci, kdy jsou hospody opět na několik týdnů uzavřené, přicházejí pivovary týdně o čtvrt miliardy korun. Proto jednají s ministerstvem zemědělství, které připravilo kompenzační program na podporu dodavatelů v gastronomii. Jeho podmínky jsou ale zatím nastavené velmi restriktivně a řada firem z tohoto sektoru na kompenzace nedosáhne. Zejména střední nebo větší pivovary, které realizují větší část svých tržeb v maloobchodě, případně část produkce vyvážejí, nesplní podmínku požadovaného poklesu příjmů. A přitom každý z těchto pivovarů tratí uzavřením restaurací desítky až stovky milionů korun a současně se mu zvyšují náklady související s nutností stahovat neprodané pivo z provozoven a v krajním případě je likvidovat, dodává. 

Kromě kompenzací za neprodané čepované pivo potřebují pivovary, aby se hospody a restaurace co možná nejdříve zase otevřely. Proto také Český svaz pivovarů a sladoven společně s Asociací malých a středních podniků ČR připravily iniciativu Bezpečná restaurace. Jejím cílem je sjednotit hygienická pravidla v gastronomických provozech a umožnit tak jejich dřívější a rychlejší otevírání, jakmile to epidemiologická situace umožní. Jsou totiž přesvědčeny, a potvrzují to i dostupná epidemiologická data, že gastronomie nepředstavuje místo se zvýšeným rizikem nákazy. Důležité samozřejmě je, aby hosté dodržovali nastavená pravidla. Proto jsme připravili tuto iniciativu, která má sjednotit pravidla v rámci české gastronomie a současně o nich pomocí informačních materiálů a následné komunikační kampaně informovat veřejnost, podotýká Martina Ferencová. 

Podle Dity Vašíčkové je dobře, že vláda přichází s kompenzačními návrhy a oni je samozřejmě vítají. V prvé řadě je zásadní podpora jejich zákazníků, pro které jde o opravdu náročný rok a pokračování jejich podnikání je na vládní podpoře závislé. Současná podpora je ale primárně zaměřená na udržení zaměstnanosti a vlastně vůbec nezohledňuje obchodní ztráty, kterým jejich společnost čelí. Nejde jen o ušlé tržby, ale také například o expirované produkty, náklady spojené s pozastavením a následně obnovením výroby nebo balení. Nemluvě také o dalších bezpečnostních opatřeních, které v důsledku kompletního uzavření musíme implementovat, popisuje. 

Nahlédněte do pivovaru Bubeneč: 

• 
• 
• 

Dalších 21 fotografií

Pomohla by přímá pomoc

Boris Zubík mluví o výpadku tržeb celého jejich hotelového a restauračního komplexu kolem 13 milionů korun a na základě toho by uvítal jasně danou zbytečně neadmistrovanou přímou pomoc. Podle něj za 10 let jejich provozu úřady přesně ví, kolik mají zaměstnanců, a pomoc mohou směřovat přímo jim, vědí, jaký je vývoj jejich tržeb, vědí, jaké mají cca sklady a k jakým asi došlo ztrátám. Vědí, jaké mají nájmy, jaké úroky a splátky bankám jdou na investiční projekty apod. Přímá jasná pomoc na základě dat z minulých let by tak byla nejčistší. Při zárukách ČMZRB by se tak mohli smysluplně rozhodnout, zda navýšit úvěry o státní pomoc s rozumným úrokem a dlouhou splatností, či podnik prodat apod. V současnosti jsou veškeré možné půjčky vyčerpané nebo mají omezení, na která nedosáhneme. Většina bank například HORECA (restaurace a hotely) nechce financovat, dodává.

V neposlední řadě je klíčová dlouhodobá podpora sektoru gastronomie ze strany vlády. Za tímto účelem vzniknul před několika týdny Národní program pro gastronomii, který jsme projednali s vládou a nyní ho začínáme postupně naplňovat. Vedle rychlých kompenzací pro hospody a restaurace bude v nejbližších týdnech nejdůležitější schválit další podpůrné mechanismy, jako je například snížení DPH na služby take-away, které jsou dnes trochu nelogicky zatížené vyšší sazbou než jídlo konzumované v restauraci. S ministerstvem pro místní rozvoj pak jednáme o kampani na podporu návštěvnosti gastronomie, jakmile bude moci znovu otevřít.

Zájem o pivo je nyní nižší

Pivovary bohužel znovu zažívají podobnou situaci jako na jaře. Podle Miroslava Miletína byla na jaře přínosem velká solidarita a zájem zákazníků, kdy se prodávalo hodně piva v lahvích, což jim společně se snížením mezd umožnilo jarní omezení zvládnout. Aktuální situace je složitější, neboť jak z důvodu opakování, tak i pro počasí, je zájem zákazníků znatelně menší. Snažíme se tedy využít nabízených programů, typicky na nájemné a na mzdy, byť získání není jednoduché a je neustále oddalováno řešením různým detailů ze strany státní správy, doplňuje.

Situace je pro gastronomické provozy i pro pivovary ještě složitější než na jaře. Výdejní okénka sice mohou být v provozu, ale teď při druhé covidové vlně platí navíc zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a zákaz shlukování lidí. Nemohou být v provozu zahrádky a pivo si lidé mohou odnášet jen s sebou. Proto zájemcům poskytujeme prázdné PET lahve a závoz zdarma, a to i při minimálním odběru piva. Nezbývá nám nic jiného než čekat, jak bude epidemie pokračovat a kdy a jak se začnou současná striktní opatření uvolňovat, říká Dita Vašíčková. 

V Prazdroji čepované pivo tvoří zhruba 40 % všech prodejů, proto není možné ztráty při omezení prodeje hospod ničím nahradit. Letní měsíce sice byly pozitivní a přinesly nadechnutí pro hospody i pro ně, ale čtvrté čtvrtletí bude ve znamení ztrát, a to meziročně o desítky procent. Ačkoliv se snažíme podporovat hospody, které fungují přes okénko (například tím, že jim rozvážíme uzavíratelné PET lahve), prodeje čepovaného piva se ve srovnání s běžným provozem téměř zastavily. A tenhle stav bude trvat, dokud nebudou restaurace, hospody a bary opět fungovat bez omezení, uzavírá Zdeněk Kovář.