Když se uvažuje o schopnostech, které jsou a budou v práci a podnikání klíčové, na předních místech se běžně objevuje kreativita.
Co se dozvíte v článku
Dříve se o kreativitě uvažovalo jako o superschopnosti, kterou disponují jen někteří, zvlášť nadaní jedinci, nyní je brána jako univerzální lidská schopnost, kterou různí lidé rozvíjejí v různé míře. Za určitých podmínek se jí daří lépe, proto je namístě se na ni ve firmě nebo na volné noze zaměřit.
Dbejte na dobrý time management, kreativitu podporuje
Mýtem, který kreativitu obestírá, je přesvědčení, že tvořivosti neprospívá řád, ale naopak chaos, a že nejlepší dílo vzniká pod co největším tlakem. Pravda je úplně opačná. Kreativitu podporuje řád a je závislá na dostatku času. Už v roce 2010 vyšla v časopise Thinking Skills and Creativity studie tří řeckých výzkumníků, Leonidase A. Zampetakise, Vassilise S. Moustakise a Nancy Bouranta, která se zabývá vztahem mezi kreativitou a individuálním time managementem. Při výzkumu došli k závěru, že má kreativita pozitivní vztah k dennímu i k dlouhodobému plánování, ke snaze o časovou kontrolu a také k houževnatosti, zatímco negativní vztah k individuální dezorganizaci.
Plánovací chování, jak se dá jednoduše time managment popsat, má tedy na kreativitu pozitivní vliv, na rozdíl od tendence k chaosu a chaotickému využívání času na každodenní i dlouhodobější bázi. Prioritizace úkolů, rozhodnutí, čemu se aktuálně věnovat a čemu ne, schopnost zamezit vyrušování a práce s cíli pomáhá nejen k tomu, jak dobře využívat nebo směřovat vlastní pozornost a energii, ale jsou to zároveň klíčové aspekty kreativního procesu. Time management má za cíl podpořit produktivitu a zmírnit stres a i pro kreativní proces je nezbytné mít k dispozici dostatek času a vyhnout se časovému tlaku. Ve své studii označují čas za cenný zdroj kreativity. To je třeba mít na mysli i při práci v týmech a vytvářet pro to vhodné pracovní prostředí.
Unuďte se ke kreativitě
Při kreativní práci je důležité oddělit různé fáze kreativního procesu, a to především vymýšlení nápadů od hledání cest, jak nápady v praxi realizovat, a od zpětné vazby k realizaci. Kreativec a tvůrce log Tomáš Vachuda kreativní proces dokonce strukturoval do kompletního Kreativního Checklistu (Creative Checklist), který se vytištěný vejde na jednu stránku formátu A4 a je určený k odškrtávání jednotlivých kroků. Primárně je zamýšlený pro designéry, ale využitelný je pro kreativní proces i v jiných tvůrčích oblastech.
Prvním krokem je, nepřekvapivě, realistický termín, do kterého má být kreativní úkol hotový. Jednou z oblastí, kterým se věnuje, je také kreativní stav, tvůrčí naladění. Patří sem nejen snaha omezit vyrušování, ale také najít si pro kreativní práci vhodné prostředí a mít možnost se hýbat, chodit nebo se nudit, což podporuje kreativitu. Tvůrčí myšlení totiž není lineární, nepostupuje od bodu A, přes B, C a tak dále až k Z. Je nelineární, skáče, postupuje v různých směrech.
Rozvíjejte firemní kulturu, která kreativitě svědčí
Pracovní prostředí, jak to fyzické, tak ve smyslu firemní kultury, hraje také důležitou roli, kreativitu může buď podporovat, nebo ji naopak úplně zničit. Aby se v podnikání kreativitě dařilo, musí jít o otevřené prostředí, které bere chyby jako běžnou součást tvůrčí práce, podporuje zdravé riskování, negeneruje strach, podporuje různorodé týmy, spolupráci a sdílení, vítá individuální iniciativu a nápady. A vytváří takové firemní procesy a fyzické prostředí, které kreativitě svědčí.
Zařiďte si kancelář, v níž mohou klíčit nápady
To je v první řadě takové fyzické prostředí, v němž jsou přírodní prvky, tedy disponuje denním světlem (neboli není nutné v něm celý den používat pouze umělé osvětlení) a je v něm zeleň. V průzkumu věnovaném biofilnímu designu, Human Spaces: The Global Impact of Biophilic Design in the Workplace společnosti Interface z roku 2015, se uvádí, že v kanceláři s denním světlem a zelení jsou pracovnice a pracovníci o 15 % kreativnější v porovnání s takovým pracovním prostředím, kde ani jedno není. Roli může hrát i voda v kanceláři nebo ve výhledu z okna (když kancelář nemá vůbec žádné okno, ovlivňuje to kreativitu negativně) a také barvy, které se v kanceláři vyskytují.
Co se barev týče, obecně ve vztahu ke kreativitě lépe fungují jasné barvy, jako je žlutá, modrá nebo zelená, ale i bílá. Zajímavé je však zjištění, že se vliv barev na kreativitu může měnit v závislosti na kulturních rozdílech. Při plánování změny designu kanceláře (a to zvlášť v multikulturním prostředí) proto není od věci provést předběžný průzkum mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi, který zjistí jejich preference, reakce na různé designové prvky i barvy a přání.
Zajistěte si ticho a čas bez vyrušení
Již zmíněné téma omezení vyrušování, které narušuje pozornost a tvůrčí proces (ať už jsou to notifikace na telefonu nebo kolegové, kteří stále něco chtějí), je také výzvou pro to, jak uspořádat fyzické prostředí kanceláře.
Jeho vývoj směřuje k čím dál větší flexibilitě, aby bylo možné si vybrat místo pro různé typy práce, například zasedačku pro týmové setkání a brainstorming, tichou zónu pro soustředěnou samostatnou práci, hravěji zařízené místo pro inspiraci nebo odpočinek, home office nebo obecně práci na dálku pro pracovní aktivity, které nevyžadují fyzickou přítomnost v kanceláři. Výhodou je, že se takové prostředí více přizpůsobuje pracovním potřebám jednotlivců. A i když někdo pracuje sám na sebe a je i za své pracovní prostřední zodpovědný sám, neměl by pracovní prostředí podceňovat, pokud chce podpořit svou kreativitu a kreativní myšlení.
ČLÁNKY DO MAILU