Žhavým tématem je nyní pro podnikatele podání daňového přiznání a platba daní a odvodů za rok 2011. Je pravdou, že stát a služby, které poskytuje, se v celkovém měřítku jeho obyvatelům čím dál více prodražují. Navzdory rétorice úsporných opatření, se ani s krizí v roce 2008 nezačala markantněji snižovat výdajová část státního rozpočtu (s výjimkou kosmetického poklesu výdajů naplánovaného v rozpočtu na rok 2011). Co ale také logicky sílí, je tlak na výběr daní a odvodů.
Kontroly švarcsystému? To snad raději nižší paušály
Nejnovějším příkladem je posílení kontrolní činnosti zainteresovaných úřadů kvůli potírání švarcsystému. Kontroly zaměřené na oblast nelegálního zaměstnávání budou pokračovat i v letošním roce. Na území ČR bude provedeno minimálně 6 mimořádných kontrolních akcí zaměřených na oblasti podnikání (trhu práce), kde je reálný předpoklad nebo již existující signály výkonu nelegální práce. V rámci 6 mimořádných kontrolních akcí bude provedeno 15 000 kontrol,
popsal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, na co se mohou letos podnikatelé připravit.
Podnikatelé ale kontrují. Raději bych zvolil možnost prošetření všech státních zakázek švýcarskou policií. A klidně na to i přispěji. Výsledek se pak už dostaví,
okomentoval novinku v diskusi na serveru Podnikatel.cz čtenář vystupující pod přezdívkou P2010.
Že toto lapidární tvrzení není jen nadsázka, vyplývá z vloni zveřejněné Studie národní integrity organizace Transparency International. Ta hned ve svém úvodu uvádí: Vnitřní dynamice systému národní integrity České republiky dominuje snaha ovládnout nebo přímo využívat a zneužívat k osobnímu prospěchu klíčové penězovody. Nahlížet na demokratické instituce a společnost optikou korupčních penězovodů se může zdát v jistém smyslu zvrácené. Vše ale nasvědčuje tomu, že Česká republika čelí systémové korupci, pro kterou je charakteristické, že nahlížet na instituce právě touto optikou je zde běžné, přičemž řada vlivných aktérů nezůstává jen u pozorování. Znalost tohoto pohledu by proto měla být nutnou výbavou pro všechny, kdo aktivně usilují o reformu systému.
V diskusi na serveru Podnikatel.cz se také objevilo, že by podnikatelé dali přednost snížení výdajových paušálů a srovnání odvodů zaměstnanců a OSVČ – tedy většímu příspěvku do společné kasy – před postihy švarcsystému. Čtěte více: Švarcsystém se opět stane “ofiko” nelegálním, vysoké tresty hrozí i pracovníkům
Čím víc se utrácí, tím víc je třeba vybrat
Jak se vyvíjí výdajová část státního rozpočtu podle zákona o státním rozpočtu od roku 2007 do roku 2012?
V tisících korun následovně:
- 2007 – 1 040 777 420
- 2008 – 1 107 310 540
- 2009 – 1 152 101 697
- 2010 – 1 184 919 350
- 2011 – 1 179 000 908
- 2012 – 1 189 700 778
Ještě v roce 2000 přitom výdaje naplánované ve státním rozpočtu dosáhly „pouhých“ 627 336 000 tis. korun. Stát se proto také intenzivněji soustředí na daňové výnosy.
Občan platí, o využití už přímo nerozhoduje
V Česku se platí přímé a nepřímé daně. Celostátní výnos daní se pak podle zákonem stanoveného klíče přerozděluje krajům a obcím a do státního rozpočtu. A protože v Česku neexistují daňové asignace, tedy možnost, že poplatník nasměřuje část svých daní do určité oblasti podle své vůle (příkladně na Slovensku lze zlomek daní poskytnout třeba konkrétnímu kulturnímu zařízení), nikdo nemůže ovlivnit, co se s jeho zaplacenými daněmi stane dál. Na veškeré daně, poplatky a pokuty přitom finanční úřady a Ministerstvo financí v roce 2010 využívaly, jak zjistil server Podnikatel.cz, bezmála 1500 bankovních účtů. Čtěte více o výběru daní: Víte, kam přesně putují peníze z vašich daní? Zjistili jsme to za vás
Podobně „do jednoho pytle“, z něhož se pak přerozděluje, jdou také sociální odvody a povinné zdravotní pojištění. Až díky důchodové reformě budou moci poplatníci, kteří využijí druhý, kapitálový pilíř, o svých zaplacených penězích od roku 2012, respektive 2013 částečně rozhodovat sami. Zavedení druhého pilíře penzijního systému nabídne občanům možnost diverzifikovat zdroje svých budoucích příjmů, což je bezesporu pozitivní krok,
řekl k reformě Pavel Jirák, člen prezídia Asociace penzijních fondů ČR. Je to zatím ale jen kapka v oceánu. Čtěte více: Důchodová reforma: O své nové penzi můžete rozhodnout už příští rok
Úřadů přibývá
Co všechno si tedy daňoví poplatníci platí na úrovni státu? O roční výdaje se podělí ministerstva, prezidentská kancelář, úřad vlády a Parlament. Ale také Bezpečnostní informační služba, Grantová agentura ČR, Úřad pro státní informační systém, Úřad průmyslového vlastnictví, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Komise pro cenné papíry, Český báňský úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ústavní soud, Akademie věd ČR, Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Nejvyšší kontrolní úřad a Všeobecná pokladní správa. Ty všechny měly svou kolonku ve výdajové části státního rozpočtu pro rok 2000 a ty všechny veřejnosti poskytovaly své služby.
Při porovnání s letošním rozpočtem ještě v mezidobí další úřady přibyly: mimo jiné Národní bezpečnostní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Energetický regulační úřad, Ústav pro studium totalitních režimů, nebo Technologická agentura České republiky, která příkladně rozděluje peníze na aplikovaný výzkum. A koho tato oblast primárně nezajímá, možná o této agentuře, zřízené v roce 2009, ještě ani neslyšel. Čtěte také: Zaměstnávání po Česku: Přes snahu o uvolnění má byrokracie zelenou
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU