Plzeňský kraj sází na inovace a vzdělání

Na Jihozápadě Čech se rozkládá územně relativně bohatý Plzeňský kraj. S 572 tisíci obyvateli však představuje podprůměrně zabydlenou oblast s jednou z nejmenších hustot zalidnění v České republice. Způsobuje to především přítomnost několika chráněných přírodních oblastí, zejména pak Šumavský národní park. Nadto se také většina obyvatel stahuje do měst. V tomto směru pak jednoznačně vede město Plzeň (žije zde třicet procent populace kraje), které reprezentuje také centrum s nadregionálním významem. Lokalizace Plzeňského kraje obecně je strategická. Výhodou je poloha Plzeňského kraje a vynikající napojení na Německo a západní Evropu, potvrzuje pro business server Podnikatel.cz Blanka Bendlová, ředitelka regionální kanceláře pro Plzeňský kraj Agentury CzechInvest.

Vzdělání kraji nechybí

Obyvatelstvo je v kraji relativně spokojeno, protože nedochází k příliš masivnímu vystěhovávání. Pokud se však lidé stěhují, většinou míří do Prahy. Region se ale obecně těší oblíbenosti, tudíž v poslední době zaznamenává kladné migrační saldo. Dobré jméno regionu dělá také vysoká úroveň vzdělanosti. V kraji totiž žije více než deset procent vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, což v republice představuje nadprůměr (vyjmeme-li z výpočtů Prahu). Západočeská univerzita s tradičními technickými obory a nově vybudovaný Vědeckotechnický park Plzeň jsou přínosem pro podnikatelské aktivity zaměřené na inovace, hodnotí Bendlová význam vzdělávacích a vědeckých institucí v kraji. Čtěte více: Inovace – zbytečný přepych?

Nezaměstnanost v kraji nepředstavuje takový problém jako jinde. Míra registrované nezaměstnanosti sice za první pololetí tohoto roku narostla k téměř sedmi procentům, i přesto jde ale o jeden z nejlepších výsledků v republice. O jedno pracovní místo tak bojovalo osm uchazečů – druhý nejmenší počet v republice. Příčinou je především silné postavení Plzeňska v rámci české ekonomiky. Dokládá to po Praze a Středočeském kraji třetí nejvyšší hrubý domácí produkt (ČSÚ, 2007, počítáno bez Prahy) a vysoká průměrná hrubá mzda, která přesahuje 21 tisíc korun (za 1. pololetí 2009, ČSÚ).

Strojírenství a automobilový průmysl dominují

Počtem ekonomických subjektů na tisíc obyvatel se ke konci prvního pololetí roku 2009 Plzeňský kraj podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) držel kolem celorepublikového průměru. V regionu tak podniká zhruba 140 tisíc firem, 75 procent z nich jako fyzické osoby. Nejčastěji se věnují obchodu (dělení podle převažující činnosti CZ-NACE, k 30. červnu 2009, ČSÚ), a to více jak čtvrtina všech subjektů. Shodně po dvanácti procentech společností se zabývá stavebnictvím a zpracovatelským průmyslem, který se na HDP kraje podílí necelými 35 procenty (za rok 2007, ČSÚ). Čtěte více: Některé stavební firmy mohou v Česku kvůli krizi skončit

Podnikatelské aktivity malých a středních podniků v Plzeňském kraji se dají považovat za lepší než v jiných regionech, tvrdí Bendlová a poukazuje především na rozvinutou infrastrukturu a kvalitní pracovní sílu. Přesto mají někteří podnikatelé problémy. Týká se to především podniků v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Tyto tradiční obory totiž v současné době podle Bendlové musí vzhledem k hospodářské recesi přehodnocovat své investiční záměry.

Problémy mají podniky i v příhraničí

Malý a střední podnikatelský sektor i v Plzeňském kraji musí překonávat určité bariéry. Překážky v podnikání podle Jany Klementové, ředitelky Podnikatelského a inovačního centra BIC Plzeň, představuje například administrativní zátěž, legislativní nejistota a časté změny nebo nepružnost pracovně-právních vztahů. Ulehčit podnikání může v kraji také lepší přístup k financím či jednodušší přístup k podporám z evropských zdrojů. Čtěte více: Jak financovat své podnikání s fondů EU?

Specifickou překážku tvoří stále ještě přetrvávající přechodná opatření v oblasti přeshraničního poskytování služeb v Německu a Rakousku, uvádí pro business server Podnikatel.cz Klementová a dodává, že řada firem z regionu by měla možnost získat v těchto zemích zakázky, ale je pro ně komplikované vyslat na realizaci těchto zakázek své pracovníky.

Lehké to nemají ani periferní oblasti. V okrajových oblastech kraje vzhledem k menší hustotě osídlení, horší dopravní dostupnosti a chybějícím významnějším sídlům není podnikatelské prostředí dostatečně atraktivní, popisuje Bendlová. Potvrzují to i relativně velké rozdíly uvnitř kraje. Patrné to je například v míře nezaměstnanosti nebo také v zaměření ekonomických subjektů.

V okrese Tachov tak míra nezaměstnanosti narostla podle posledních měření až na necelých třináct procent. Tento okres se navíc vyznačuje vysokým podílem podniků v maloobchodě, v tomto oboru působí každý pátý podnikatel. V okrese Domažlice se míra nezaměstnanosti drží také relativně vysoko – na bezmála 9,5 procentech. V odvětvích ekonomických činností se například výrazně odlišuje okres Klatovy, kde významnou roli hraje zemědělství. Zabývá se jím přibližně 15 procent ekonomických subjektů. Čtěte více: Starosti zemědělců na ekofarmě

Klatovy městem pro byznys roku

Přesto se Klatovy letos staly nejlepším místem pro podnikání letošního roku. V konkurenci 205 měst České republiky zvítězily v žebříčku sestaveném v rámci srovnávacího výzkumu Město pro byznys, kde se hodnotilo padesát kritérií z šesti oblastí (podnikatelské prostředí, lokalita, podmínky pracovního trhu, veřejná správa, cenové podmínky a výzkum mezi podnikateli). Získaly tak nejvyšší ocenění, které uděluje v rámci této soutěže týdeník Ekonom.

V Plzeňském kraji bodoval také Tachov a Domažlice. Srovnávací výzkum Města pro byznys ukázal, že by měli podnikatelé v plzeňském regionu upřít svou pozornost i mimo tradiční centra podnikání, podotýká předseda Krajské hospodářské komory Plzeňského kraje Zdeněk Mužík.

Firmy vznikají stále rychleji

Silnou pozici si však firmy Plzeňska drží všeobecně. Dobré výsledky dokládají například jejich finanční ukazatele a růst počtu firem. Ten oproti loňsku navíc zrychlil o šest procent, což je nejlepší výsledek v celém Česku. I v absolutních číslech počtu nově vzniklých podnikatelských subjektů se region drží na špici. Za prvních devět měsíců letošního roku se zaevidovalo téměř 5,5 tisíce firem. Vyplývá to z šetření, které pro business server Podnikatel.cz připravila společnost CCB – Czech Credit Bureau, která spravuje informační portál Cribis.cz (informace právě z tohoto portálu má Podnikatel.cz exkluzivně k dispozici v sekci „Ekonomické ukazatele firem“).

V absolutním množství vyhlašovaných bankrotů se ale Plzeňsko řadí spíše na spodní příčky. Patrné to je z tempa růstu vyhlášených bankrotů, kdy se region dokonce umístil jako poslední. Znamená to tedy, že počet bankrotů firem v tomto regionu za prvních devět měsíců roku 2009 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku narostl třikrát tolik. Z podnikatelského sektoru tak zmizelo 62 subjektů. Čtěte více: Bankrot není katastrofa, ale podnikatelská realita

I přes rychle se zvyšující počet krachujících firem na tom podnikatelské subjekty Plzeňského kraje nejsou tak špatně. V žebříčku CCB indexu, který také CCB – Czech Credit Bureau sestavuje, se totiž Plzeňskému kraji společně s krajem Olomouckým podařil neuvěřitelný skok o sedm příček kupředu. V roce 2008 tak Plzeňský kraj oproti roku 2007 zaujal bronzovou pozici. Žebříček CCB indexu představuje souhrnné hodnocení firem, kdy je východiskem analýza základních finančních a nefinančních ukazatelů a výstupem jeden ze sedmi ratingových stupňů.

Investují hlavně Japonci a Němci

Pro investory je Plzeňský kraj atraktivním místem. V Plzni vyrostla již počátkem devadesátých let jedna z prvních velkých průmyslových zón v České republice, která přilákala velké zahraniční investory, informuje Klementová. Zahraniční kapitál, zejména pak z Japonska a Německa, se tak soustředí především do firem v oblasti lehkého zpracovatelského průmyslu – elektrotechniky a výroby automobilových komponentů. V kraji se podporuje také inovační prostředí, o což se stará především Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň.

Také podle šetření MasterCard v rámci studie česká rozvojová centra v roce 2009 se Plzeňský kraj hned po Praze jeví jako investičně zajímavá lokalita. Studie hodnotila celkovou investiční atraktivnost pomocí indikátorů, jako je například HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, průměrný výdělek v podnikatelském sektoru, počet a vývoj registrovaných subjektů na tisíc obyvatel nebo přímé zahraniční investice (PZI) na obyvatele.

Plzeňský kraj však jako vítěz zaručeně nevychází při srovnání objemu přímých zahraničních investic. Podle České národní banky (ČNB) se s 59 miliardami korun v roce 2007 od zahraničních investorů řadí na osmé místo. Stejné umístění platí i pro přepočet PZI na obyvatele. Čtěte více: Investiční aktivita skomírá. Vyřeší to leasing?