Po pěti letech se z firemního serveru stane líný otesánek. Je čas se rozloučit

Firemní servery jsou žrouty energie a málokterý ze správců IT má přehled o jejich spotřebě. Stejně jsou na tom i majitelé firem, a tak serverovnami utíkají ne zrovna malé peníze. Nejde jen o spotřebu serverů jako takovou, ale i chlazení a tak dále. Zatímco pořizovací náklady na IT techniku rok od roku klesají, celkové náklady na její vlastnictví rostou. Některé zdroje hovoří až o šestinásobném růstu od roku 2000. Firmy při nákupech serverů i počítačů s vidinou úspor často dávají přednost starším modelům. Tyto ale svým výkonem ani spotřebou neodpovídají posledním trendům.

Podle letošního průzkumu společnosti Intel si přehled o nákladech za energii spojených s provozem serverů vede jen necelá čtvrtina českých firem. Nadprůměrné je i stáří serverů, které ve více než polovině firem přesahuje čtyři roky. Potřeba zpracovávat rostoucí objemy dat se tak českým firmám významně prodraží v účtech za elektřinu, které jsou v průměru o polovinu vyšší než u nových serverů. I firma střední velikosti provozující svá data na patnácti pět let starých serverech může výměnou za jeden virtualizovaný nejnovější generace docílit úspory v milionech korun v celkových nákladech na vlastnictví. Je proto čas položit si několik otázek. Například tu, za jak dlouho je vhodné měnit firemní servery, aby byl výhodný poměr mezi výkonem, cenou nového zařízení a spotřebou elektrické energie?

Tato otázka samozřejmě nemá jasnou odpověď, protože závisí na mnoha faktorech. Z čistě technického hlediska může být pro některé firmy výhodné přistoupit k výměně třeba už po dvou letech, kdy dochází ke generačním obměnám procesorů a tyto nové generace vždy přináší vyšší výkon v úspornějším balení. V praxi se nicméně setkáváme spíše s obměnou v cyklech tří až pětiletých, kdy se v této periodě vhodně skloubí několik klíčových faktorů – obměna technologií v rámci jedné a půl generace, délka podpory zařízení a v neposlední řadě účetní cyklus odpisu zařízení.

Čtěte také: 7 trendů, které se v poslední době prosazují na firemních webech

Se servery staršími pěti let se rozlučte

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Obměnu firemních serverů a vůbec celého IT portfolia hmotného i nehmotného majetku řídí životní cyklus. A ten může být u každého prvku IT služby stanoven rozdílně. Parametrem pro stanovení životního cyklu by měla ve skutečnosti být cena IT služby, která je na zařízení provozována. Ne vždy tomu ale tak bývá, protože cenu IT služby většina firem nevyčísluje. Výjimku by mohli tvořit poskytovatelé služeb, kteří naopak takto uvažovat musí. A takových společností v dnešní době přibývá. Praxe je tedy taková, že obvykle stanovují IT manažeři společně s byznysem cyklus serverů na 4 až 5 let, přičemž berou v potaz jen záruku výrobce a poskytnutý servis. Se spotřebou elektrické energie v tomto ohledu málokdo kalkuluje. Ta totiž u běžné IT služby tvoří pouze jednotky procent z celkové ceny IT služby, uvádí Jan Gerhart, obchodní ředitel pro cloudové řešení a služby společnosti Infinity. Pokud má firma servery starší šesti let, pak je téměř pravděpodobné, že se životními cykly nezabývá a nechává svoji IT techniku jednoduše dožít. Za dobu pěti let zastarají servery nejen morálně, ale je u konce i jejich technická životnost. Provoz takového serveru už je loterií, dodává Michal Řehoř ze společnosti MyDreams innovations.

Jak je to ale s onou spotřebou elektřiny? Jednoduše řečeno, dnešní servery mají několikanásobně vyšší výkon a stejnou nebo nižší spotřebu elektrické energie. Spotřeba serveru závisí na jeho vytížení, tedy na provozovaných aplikacích. Budeme-li počítat stále stejné určení stroje a stejnou zátěž, nový server v porovnaní s pět let starým může vykazovat snížení spotřeby až v řádu desítek procent. Na stejný požadovaný výkon dnes potřebujeme procesory mnohem nižších řad než před pěti lety. Úspornější komponenty jako paměti, IO rozhraní, jiný, kompaktnější diskový systém a napájecí zdroje s vyšší efektivitou zajistí, že stroj je při stejném podaném výkonu energeticky méně náročný. Pokud vezmeme v potaz například i serverovou virtualizaci, která před pěti lety nebyla zdaleka tak rozšířená jako dnes, kdy je de facto standardem, může firma, která obmění své pět let staré prostředí a zároveň vhodně nasadí virtualizaci, vykázat energetickou úsporu mnohdy se blížící devadesáti procentům, upozorňuje Jakub Venc ze společnosti IBM.

Mohlo by vás zajímat: S obranou proti hackerským útokům má pomoci nový projekt

Na druhou stranu se nelze domnívat, že s rostoucím technologickým pokrokem dochází ke snižování spotřeby automaticky. Výrobci totiž obvykle nesnižují spotřebu elektrické energie serverů, ale naopak zvyšují jejich výkon při zachování stejné spotřeby. Nejvíce je to asi patrné na architektuře procesorů. Zatímco před několika lety jsme se bavili u procesorové patice jen o jednom fyzickém procesoru, dnes běžné koupíte server s osmi i více logickými procesory v jedné fyzické patici. Dalším příkladem je rychlost a kapacita disků nebo operační paměti. A tak z toho vlastně vyplývá skutečnost, že si pořídíte krabici, která bude mít téměř stále stejnou spotřebu, bude stále stejně drahá, ale provede za určený časový okamžik několikanásobně více výpočtových operací, říká Jan Gerhart. To tedy neznamená, že bychom ušetřili finance. Významnější rozdíl spočívá ve zvyšování výkonu serverů při zachování nebo lehkém snižování odběru elektrické energie.

Čili jedině tím, že firma své IT technologie pravidelně vyměňuje za nové, dokáže uchovat optimální poměr mezi výkonem a cenou zařízení. Výrobci počítačových technologií doporučují zachovat tříletý cyklus obměny firemního hardwaru. Pevně nastavený cyklus v intervalu tři roky a méně má ale jen 8 % firem. Po třech letech jsou přitom vzhledem k rychlosti vývoje procesorových technologií ze serverů energetičtí otesánci, komentuje Petr Ulvr, manažer pro firemní sektor společnosti Intel.

Virtualizace a návratnost investice

Jaká je průměrná doba návratnosti investice do nového firemního serveru? se dá vyjádřit jen velmi těžko, pokud nejde o server jako zdroj příjmů. Je to podobné jako ptát se na návratnost nákupu osobních automobilů pro obchodní zástupce. Sama o sobě auta nic nevydělají, ale bez nich to nejde. Situace je jiná v případě provozovatele taxislužby, tam je výpočet návratnosti jednoduchý, řibližuje situaci Michal Řehoř z MyDreamsinnovations dodává: Jde o náklad, který se musí pokrýt příjmy. V našem případě jsou servery zdrojem příjmů a jejich návratnost kalkulujeme na dvanáct až osmnáct měsíců. Návratnost investice musíme porovnávat s pořizovací cenou serveru a cenou IT služeb, které je na daném serveru provozovány.

Připomeňte si: Web na míru nebo šablonu? Nepokazte si jméno na internetu

Jisté je jedno, IT technologie jdou neustále dopředu. A jedním z nejlepších kroků k úsporám je přechod na virtualizaci. A ta se vyplatí skoro vždy a všude, samozřejmě při zachování určitých pravidel. V případě, že má firma jeden jednoúčelový server, výkonné databázové servery a podobně, může být virtualizace nevhodná nebo zbytečná. Jinak se ale vyplatí už tehdy, když firma musí z nějakého důvodu provozovat více než jeden server. V tomto případě rozumějme server z pohledu OSE (Operating System Enviroment). Výrobci serverových software jsou na to plně připraveni a počítají s tím nejen z technického, ale i z licenčního hlediska. Z pohledu výkonnostního pak není co řešit, vysvětluje Jan Gerhart ze společnosti Infinity.

Dnes je virtualizace naprosto běžná nejen na úrovni serverů, ale také diskových systémů a proniká i do sítí. Bod, kdy celosvětově počet nově instalovaných virtuálních serverů převýšil počet fyzických, je již několik let za námi. Otázka tedy dnes nezní, zda virtualizovat, ale spíše jak, neboť na trhu je mnoho konkurenčních systémů, které mají svá pro i proti, a pro jednotlivého zákazníka je možné postavit řešení přímo na míru, dodává Jakub Venc z IBM. A virtualizovat se dnes dá jakýkoli server prodávaný na území České republiky.