Není žádnou výjimkou situace, kdy má zaměstnanec souběžně několik pracovních poměrů či dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Ať už se jedná o stejného nebo o různé zaměstnavatele. Potíže mohou nastat v okamžiku, kdy dotyčný onemocní. Zajímalo nás, zda musí být v pracovní neschopnosti ze všech pracovních poměrů. O vyjádření jsme požádali Českou správu sociálního zabezpečení. Čtěte také: O nemocenskou může zaměstnanec přijít. Bez ohledu na výmluvy
Nemoc se posuzuje pro každý pracovní poměr zvlášť
Jak pro server Podnikatel.cz odpověděla Jana Buraňová z oddělení komunikace ČSSZ, zaměstnanec se souběhem zaměstnání nemusí být nutně uznán dočasně práce neschopným v obou (ve všech) pojištěných činnostech zároveň. Pracovní neschopnost je vždy posuzována ve vztahu k dané pojištěné činnosti dle § 55 odst. 1 písm. a zákona o nemocenském pojištění. To znamená, že nelze vyloučit, že zatímco v jednom zaměstnání nemoc pojištěnci znemožní výkon tohoto zaměstnání, v jiném bude pojištěnec moci nadále pracovat. Podmínky nároku na dávku nemocenského pojištění se posuzují v každém zaměstnání samostatně (§ 14 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění),
vysvětluje Jana Buraňová. Dodává, že okolnost, jestli pojištěnec vykonává souběžná zaměstnání u téhož zaměstnavatele anebo u více zaměstnavatelů, je v v tomto případě bez významu. Čtěte také: Příspěvek zaměstnavatele na penzijko matce na mateřské či rodičovské?
Samozřejmě se nemusí jednat pouze o souběh zaměstnání, může jít také o samostatnou výdělečnou činnost. I zde je možné posoudit dočasnou pracovní neschopnost ze zaměstnání a z podnikání zvlášť. Je vhodné připomenout, že práce neschopný zaměstnanec musí dodržovat stanovený léčebný režim. Souběžný pracovní poměr nebo výdělečná činnost by měla být logicky vykonávána v místě určeném k léčení, případně na jiném místě v době stanovených vycházek.
Obdobná úprava platí i pro jednatele. Ovšem bez odměny
Stejně se postupuje při výkonu funkce, například výkonu funkce jednatele či činnosti společníka mimo pracovní poměr. Výše uvedené lze vztáhnout i na souběh pracovního poměru a funkce jednatele s.r.o., a to i pokud jde o formu souběhu, kdy jednatel vykonává v pracovním poměru činnosti naplňující obchodní vedení společnosti dle § 66d obchodního zákoníku,
potvrzuje Jana Buraňová. Pokud tedy uvedená osoba nebude uznána dočasně práce neschopnou také ve vztahu k výkonu jednatelské funkce a bude nadále odměňována, nebudou mít odměny vliv na nárok ani na výši nemocenského. Čtěte také: Dostanete padáka. Máre nárok na podporu i odstupné?
Upozorňujeme, že jiná situace nastane při souběhu případné nemoci a odměně za výkon funkce. Pokud by byl jednatel uznán práce neschopným i ve vztahu k výkonu funkce jednatele a za výkon této funkce mu nadále náležela odměna, pozbyl by nároku na výplatu nemocenského podle § 16 odst. b zákona o nemocenském pojištění.
Foto: www.isifa.com