Počet OSVČ v Česku je opět rekordní, nejvíce jich přibylo ve Středočeském kraji

Počet OSVČ zase rekordní

Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zpracoval server Podnikatel.cz, ke konci září letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Konkrétně se jednalo o 1 080 394 lidí. Meziročně šlo o zvýšení o 21 tisíc podnikatelů. Oproti dosavadnímu maximu z konce června letošního roku je to o 10 tisíc OSVČ více.

Jde o pokračování trendu, který trvá již od roku 2013. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem OSVČ vedlejší, poslední dva roky jej táhnou především OSVČ hlavní.

Zdroj: ČSSZ

Oproti konci září loňského roku přibylo pouze 2,5 tisíce OSVČ vedlejších, kterých tak v Česku aktuálně působí 444 438. Jde sice podobně jako u celkového množství OSVČ o rekordní číslo, nárůst OSVČ vedlejších však výrazně zpomalil, a mezikvartálně se dokonce prakticky zastavil.

Stejně jako v červnu i v září platilo, že OSVČ hlavních přibývá více než OSVČ vedlejších. Meziročně se jejich počet zvýšil o 18 tisíc. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 635 956, což je největší počet od roku 2012.

Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Nejvíce OSVČ podniká v Praze, nejvíce přibylo ve Středočeském kraji

Co se týče regionálního rozložení, nejvíce, konkrétně 194 tisíc, OSVČ je registrováno v Praze. Následuje Středočeský kraj se 152 tisíci OSVČ a Jihomoravský se 120 tisíc. Nejméně OSVČ naopak podniká v Karlovarském kraji – 23 tisíc. Druhý nejnižší počet OSVČ, 43 tisíc, eviduje Liberecký kraj a třetí Pardubický

Pokud se podíváme na meziroční přírůstek, nejvyšší (4308) byl ve Středočeském kraji. Těsně následovala Praha s navýšením počtu OSVČ o 4178 a odstupem pak Jihomoravský kraj se zvýšením o 3157. Nejnižší přírůstek zaznamenal Karlovarský kraj, kde přibyly pouze 3 OSVČ, a kde jako v jednom z mála krajů dokonce meziročně pokleslo množství OSVČ vedlejších.

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Nestojí za rekordem švarcsystém?

Jak nicméně server Podnikatel.cz opakovaně upozorňuje, zůstává otázkou, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci vysvětlovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to někdy má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly.