Chytré tipy pro účetní: jak správně vypočítat délku dovolené

Zákoník práce se dovolené věnuje poměrně podrobně v § 211 až 223. Dodržování správného čerpání dovolené je pod dohledem inspektorátu práce, proto by si zaměstnanec, zaměstnavatel, ale i zkušená mzdová účetní měli čas od času připomenout základní pravidla.

Druhy dovolené

Předně je třeba si uvědomit, že zákoník práce rozlišuje několik druhů dovolené. A to dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dodatkovou dovolenou.

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Na dovolenou za kalendářní rok má nárok zaměstnanec, který odpracoval v kalendářním roce alespoň 60 dnů (pracovních směn). Za výkon práce se považuje čerpání řádné dovolené, mateřská dovolená, placený svátek, doba osobních překážek v práci (nař. vlády 590/2006 Sb.) a náhradní volno za práci přesčas a ve svátek. Čtěte také: Jak na čerpání dovolené a převod do nového zaměstnání?

Jestliže pracovní poměr netrval celý rok, náleží zaměstnanci jen poměrná část dovolené z celkového nároku. Minimální výměra dovolené činí 4 týdny. Tento nárok může být zaměstnancům v podnikatelské sféře prodloužen o celé týdny nebo jen dny. Nemusí být prodloužen všem zaměstnancům. Je však třeba pamatovat na rovné zacházení. Prodlužování se tedy bude týkat spíše skupin pracujících ve specifických podmínkách než jednotlivých „oblíbenců“.

Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanec, který neodpracoval v jednom pracovním poměru nepřetržitě 60 dní má nárok na dovolenou za odpracované dny. Vypočítá se jako jedna dvanáctina nároku za každých odpracovaných 21 dnů v kalendářním roce. Vlastně se může jednat maximálně o 2 dvanáctiny, protože při vyšším nároku vzniká dovolená za poměrnou část kalendářního roku. Čtěte více: Zaměstnanec z dovolené být odvolán může, nebude to ale zadarmo

Potřebujete poradit? Nevíte si s něčím rady? Zeptejte se, redakce zajistí odpověď.

Hovoří se o nároku na dovolenou až po odpracování 60 pracovních směn. Na dovolenou však může i nově přijatý zaměstnanec, pokud je oprávněný předpoklad, že si svůj potřebný počet dní odpracuje. Záleží jen na rozhodnutí zaměstnavatele.

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená v délce 1 týdne náleží zaměstnancům, kteří pracují u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní rok při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol, a zaměstnancům konajícím zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé práce.

Čerpání dovolené určuje vždy zaměstnavatel

Zaměstnavatel určuje čerpání dovolené rozvrhem či plánem dovolené. Dobu čerpání dovolené (alespoň jedna část by měla činit 2 týdny vcelku) písemně oznamuje zaměstnanci minimálně 14 dnů předem. Dovolená se neurčuje v době nemoci, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. V případě, že tyto překážky připadnou do doby čerpání dovolené, dovolená se přerušuje. Základní zásadou je, že dovolenou určuje vždy zaměstnavatel (přihlíží přitom k oprávněným zájmům zaměstnanců – prázdniny, termín zájezdu apod). Jedinou výjimkou je žádost zaměstnankyně o čerpání řádné dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené. Tady musí zaměstnavatel vyhovět vždy. Čtěte: Pozor, nárok na dovolenou může na konci roku zaniknout

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Existuje i možnost, že bude zaměstnanec z dovolené odvolán. A to v případě mimořádných provozních důvodů. Zaměstnavatel může zaměstnanci dovolenou zrušit, změnit termín nebo jej z již čerpané dovolené odvolat. Veškeré náklady, které nevyčerpáním dovolené vznikly, však musí odvolanému pracovníkovi nahradit. Zákoník práce nevymezuje konkrétní důvody, pro které by měl být zaměstnanec z dovolené odvolán. Mělo by se skutečně jednat o závažný provozní problém, který nebylo možné vyřešit jiným vhodným způsobem. Míní se tím samozřejmě dovolená schválená. Nevyhovění zaměstnancově žádosti o dovolenou není odvoláním z dovolené s nárokem na náhradu vzniklých nákladů.

Dovolenou je vhodné vyčerpat v běžném roce

Zaměstnavatel musí určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené. Dovolená z běžného roku, kterou si zaměstnanec nemohl vyčerpat z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci, při kterých nelze čerpat dovolenou, se převádí do příštího roku a musí být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Čtěte více: Vracím se po mateřské do práce, co mě čeká? Výpověď.

Jestliže zaměstnavatel neurčí čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v roce a neurčí její čerpání ani do 31.10. následu­jícího roku, je dnem nástupu na dovolenou první následující den, tj. 1.11. (jde-li o pracovní den). V případě nemoci, mateřské nebo rodičovské nastupuje tuto dovolenou prvním pracovním dnem po odpadnutí této překážky. Zaměstnavatel tedy určí dobu čerpání na první možný den po skončení překážky. Jen v takovém případě nečerpaná dovolená nezanikne.

Do povinného čerpání 4 týdnů se počítá i dovolená „stará“

Zákon hovoří o minimálním čerpání 4 týdnů dovolené v kalendářním roce. Není zcela jasné, zda se jedná o povinné 4 týdny z nového nároku na dovolenou a zbytek nevyčerpané dovolené z předchozího roku, nebo celkově čtyři týdny ročně. Odborníci se většinou přiklánějí k názoru, že jde o 4 týdny ročně celkem, přednostně je vždy čerpána „stará“ dovolená. Čtěte více: Jak na čerpání řádné dovolené po mateřské?

Dovolená nad rámec 4 týdnů ročně může být vyčerpána až do konce přespříštího roku. Ovšem jen s písemným souhlasem zaměstnance. Znamená to, že jestliže má zaměstnanec v roce 2011 nárok na 5 týdnů dovolené, měl by 4 týdny v tomto roce vyčerpat. Pokud nebude z provozních nebo jiných důvodů určeno čerpání dovolené, nastupuje tuto automaticky 1.11.2012. V o­pačném případě nevyčerpaný nárok dovolené k 31.12.2012 za­niká. To se netýká nadstandardního pátého týdne dovolené. Jeho čerpání může být s písemným souhlasem zaměstnance nařízeno až do konce roku 2013.