Počítá účetní náhradu za řádnou dovolenou správně?

Za dny čerpané dovolené nepobírá zaměstnanec mzdu, ale náhradu mzdy. Vychází se z průměru pro pracovněprávní účely, ale ne vždy je postup výpočtu stejný.

Výdělek pro pracovněprávní účely

Způsob zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely závazně stanovuje zákoník práce v ustanovení § 351 až 362. Od této právní úpravy není možné se odchýlit, a to ani ve prospěch zaměstnance.

Průměrný výdělek se určuje z hrubé mzdy nebo platu, zúčtované k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Stanovuje se vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. 

Čtěte také: U dohod nezapomínejte na podmínky poskytování odměny

Z pravidla určení rozhodného období však existují určité výjimky vytyčené zákoníkem práce. Nejčastěji se jedná o případy, kdy:

• pracovní poměr vznikl v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí. Rozhodným obdobím je doba od vzniku pracovního poměru do konce tohoto čtvrtletí.
• zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů. Zde se použije výdělek pravděpodobný.

Pravděpodobný výdělek

V situaci, kdy zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval 21 dnů (např. z důvodu nemoci, neplaceného volna, rodičovské dovolené nebo nástupu do nového zaměstnání), se použije výdělek pravděpodobný. Zjistí se ze mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku období nebo kterou by pravděpodobně dosáhl. Je důležité odhadnout, jakého výdělku by dosáhl, jestliže by v uvedeném období skutečně pracoval. V souladu s ustanovením § 355 zákoníku práce je možné využít dvou metod stanovení pravděpodobného výdělku, a to:

1. obvyklá výše jednotlivých složek mzdy nebo platu (včetně případných odměn),
2. výše mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou nebo obdobnou práci.

Průměrný ani pravděpodobný výdělek však nikdy nesmí klesnout pod úroveň minimální mzdy.

Průměrný hodinový výdělek

Při stanovení průměrného hodinového výdělku se hrubá mzda (plat) za dané čtvrtletí vydělí počtem odpracovaných hodin. Ovšem je třeba vzít v potaz pouze mzdu a odpracované hodiny, ne náhradu mzdy. I když se jedná o plnění poskytované v souladu se zaměstnáním. Do mzdy se proto zásadně nezapočítávají:

• cestovní náhrady,
• náhrady mzdy (např. řádná dovolená, překážky v práci),
• odstupné,
• náhrady za opotřebení nářadí nebo předmětů užívaných zaměstnancem při výkonu práce,
• výnosy ze zaměstnaneckých akcií,
• náhrady za pracovní pohotovost,
• plnění věrnostní a stabilizační povahy apod.

Stejně tak se nepočítají hodiny, za které zaměstnanec dostává náhradu mzdy při překážkách v práci, nepřítomnosti v práci (řádná dovolená, neomluvená nepřítomnost atd.). Naopak se vždy započítává doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni zaměstnanec dostává mzdu, práce přesčas, včetně příplatků a doplatků do mzdy a odměn.

U prémií a odměn je situace ještě složitější. Pokud se jedná o mimořádnou prémii vztahující se k danému období, zahrne se do výpočtu celá. Avšak pokud se váže k delšímu časovému úseku (roční nebo pololetní prémie, třináctý plat), do výpočtu se započte za každé čtvrtletí jen poměrná část. Zbytek se rozpočítá na další čtvrtletí. Pololetní prémie se tak promítnou do dvou následujících období, roční do čtyř období. 

Čtěte také: Poskytování stravenek jako daňově uznatelný náklad včetně příkladu

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Průměrný měsíční výdělek

V praxi se ovšem používá i průměrný měsíční výdělek. Například potvrzení o průměrném výdělku zaměstnance pro účely podpory v nezaměstnanosti (příloha k potvrzení o zaměstnání). Zde se užívá průměrný čistý měsíční výdělek. Od hrubého měsíčního výdělku se odečte pojistné na sociální a zdravotní pojištění a záloha na daň po slevách. Postupuje se podle podmínek a sazeb platných v měsíci, ve kterém se průměrný měsíční výdělek zjišťuje. 

Čtěte také: Právní otazníky kolem čerpání rodičovské dovolené

Průměrný hrubý hodinový výdělek se přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dne. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348. Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Vzorec pro výpočet:

Průměrný měsíční hrubý výdělek = průměrný hrubý hodinový výdělek x (stanovená týdenní pracovní doba x koeficient 4,348)