Když ale ministerstvo financí zavádělo pod Andrejem Babišem EET, tvrdilo, že do rozpočtu přinese 17,7 mld. korun. Rozdíl ve vyčíslení přínosů zdůvodňuje ministerstvo významnými změnami v podnikatelském sektoru.
Co se dozvíte v článku
Stanjura navrhuje EET zrušit
Ministerstvo financí plní slib z programového prohlášení vlády a poslalo do připomínkového řízení návrh na zrušení EET, která je v současnosti kvůli koronavirové epidemie pozastavena do konce roku 2022. Dle plánů předchozí Babišovy vlády se EET měla znovu spustit 1. ledna 2023, kdy se do evidence měly zapojit i poslední dvě vlny podnikatelů (řemeslníci, advokáti, lékaři atd.). K jejímu opětovnému spuštění však zřejmě již nedojde.
Ministerstvo financí zdůvodňuje návrh zákona, kterým se ruší EET, tím, že v podnikatelském segmentu došlo od roku 2016, kdy byla EET spuštěna, k významným změnám, především k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. V roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl hotovostních plateb ve výši 80 %, tj. podíl bezhotovostních plateb tak byl ve výši 20 %. Dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %, pro rok 2025 společnost PwC odhaduje další nárůst počtu bezhotovostních transakcí o více než 80 % oproti dnešnímu stavu,
zdůvodňuje ministerstvo financí ve zprávě RIA.
EET už nemá význam, zdůvodňuje ministerstvo
Pokles hotovostních plateb totiž podle ministerstva oslabuje význam evidence tržeb, neboť snižuje množství transakcí, které EET podléhají. Digitální formy obchodu již nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti vzhledem k tomu, že za digitální transakcí zůstává stopa. Jak doplnilo ministerstvo financí, většinu poplatníků to vede k tomu, že danou transakci promítnou do tvrzení svých daňových povinností.
Dalšími výraznými faktory, které podle ministerstva snižují efekt EET, tvoří změny v nastavení daňových zákonů. Jde například o zavedení institutu paušální daně, do kterého je zapojeno přes 80 tisíc poplatníků. Jejich daň tedy není v principu odvislá od přesného vyčíslení příjmů, čímž došlo ke snížení počtu subjektů, na které by mohla mít evidence tržeb fiskální dopad. Dále došlo k výraznému snížení daňového zatížení u zaměstnanců (zrušení tzv. superhrubé mzdy, zvýšení základní slevy na poplatníka) a většinu osob samostatně výdělečně činných (zvýšení slevy na poplatníka), tyto změny se projeví snížením motivace k daňové optimalizaci,
uvedlo ministerstvo financí.
Psali jsme: Stanjura navrhl zrušit EET, většina plateb je bezhotovostních, argumentuje
EET by přineslo 4,2 miliardy, tvrdí ministerstvo pod Stanjurou
Kdyby se EET opět spustila a tržby by začali evidovat i podnikatelé z posledních dvou fází, kterých se EET měla týkat, podle ministerstva by byl dopad na inkaso veřejných rozpočtů ve výši cca 4,2 mld. Kč (z toho 2,8 mld. Kč státní rozpočet, 1,3 mld. Kč místní rozpočty a 0,1 mld. Kč rozpočty zdravotních pojišťoven) ročně.
Lze tak předpokládat mírný pozitivní dopad i v případě obnovení evidence tržeb, v případě obnovení evidence tržeb a spuštění zbývající fáze však lze očekávat nižší než původně odhadovaný pozitivní dopad, a to s ohledem na změny podnikatelských modelů (růst objemu plateb kartou a internetových prodejů atd.), snížení sazeb daně z přidané hodnoty (ubytovací a stravovací služby včetně točeného piva, kultura, sport, služby s vysokým podílem lidské práce), plánované zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství u daně z přidané hodnoty sníží počet plátců, nižší daňové zatížení snižuje motivaci k zatajování tržeb či krácení daně,
upřesňuje ministerstvo. Postup, jak k vyčíslení přínosu došlo, ve zprávě RIA uveden není.
Pod Babišem ministerstvo vyčíslilo přínos na 17,7 miliardy
Když ministerstvo financí posílalo v roce 2015 pod vedením Andreje Babiše do Sněmovny návrh zákona o evidenci tržeb, který zaváděl EET, počítalo přitom s tím, že ročně přinese necelých 18 miliard korun. Předpokládané zvýšení daňového inkasa (DPH a daň z příjmu, a to pouze za první dva sektory tzn. stravování, pohostinství, maloobchod a velkoobchod) je cca 12,5 mld. Kč. Za ostatní sektory je v návaznosti na zvolený rozsah povinných subjektů další potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč,
uvádělo ministerstvo financí ve zprávě RIA k předloženému zákonu, přičemž v tabulce přínosů místo 12,5 ve skutečnosti spočítalo 12,7 mld. Kč a celkově tak EET měla přinést 17,7 mld Kč ročně.
Šlo o odhady z odhadů
Jak už ale tehdy upozorňoval například i server Podnikatel.cz, vyčíslení přínosů stálo na vodě. Celkem ministerstvo použilo tři způsoby výpočtu. U prvního z nich vycházelo z chorvatských zkušeností se zavedením elektronické evidence tržeb, kdy v sektoru maloobchodu vzrostly tržby o 13,9 % a v sektoru stravování a pohostinství o 40,5 %. Tyto hodnoty byly přizpůsobeny podmínkám České republiky
. Jak je ministerstvo přizpůsobilo ČR, se ale v dokumentu nepsalo. Šlo tak o odhad z chorvatských dat, který nebyl nijak osvětlen.
Další dvě metody na tom nebyly o moc lépe. Jedna údajně vycházela z materiálu „Friedrich Schneider: Size and Development of the Shadow Economy of 31 European and 5 other OECD Countries from 2003 to 2013“, který odhaduje rozsah šedé ekonomiky v České republice 15,5 % HDP za rok 2013, což představuje 596 mld. Kč. Dle nevysvětlených odhadů se projekt EET měl dotknout 400 miliard šedé ekonomiky.
Následný odhad přínosů byl vyčíslen jako potlačení šedé ekonomiky na procentní snížení celkové šedé ekonomiky, opět bez vysvětlení, proč ministerstvo použilo zrovna daná čísla. Stejně tak nebyla ozdrojované číslo ani u poslední metody, která vycházela z předpokládaného podílu domácností na celkové daňové mezeře, který byl vypočítán jako podíl spotřeby domácností na daňové mezeře DPH.
Psali jsme: Vyčíslení nákladů a přínosů #EET kulhá na obě nohy, stojí na odhadech z odhadů
EET měla dle metodiky ministerstva přínosy i tam, kde nebyla zavedena
Když už byla EET zavedena, začalo ministerstvo průběžně informovat o jejích přínosech do rozpočtu. Opět však při tom používalo značně pochybnou metodiku. Například na začátku roku 2019 ministerstvo odhadovalo, že EET přinesla v roce 2017 na DPH 5,4 mld. Kč. Tento odhad byl založen na růstu skutečného inkasa DPH mezi roky 2016 a 2017 v sektorech 1. a 2. vlny EET. Od nárůstu byl odečten odhadnutý vliv zvýšené spotřeby domácností a vládních institucí a zbytek byl nazván “vliv EET“.
Pokud by se tato metodika aplikovala na celé hospodářství, vedla by k výsledku, že i v oborech bez EET výnos DPH převýšil nárůst výnosu DPH odvozený od autonomního růstu ekonomiky, se kterým ministerstvo počítalo. Konkrétně by vyšel celkový “vliv EET” na 11,3 mld. Kč, tedy 7,6 mld. Kč by byl “vliv EET” na sektory, které EET ale vůbec neměly.
Psali jsme: Čísla o přínosu #EET jsou založena na nesmyslné metodice, ukázala analýza
ČLÁNKY DO MAILU