Nejeden zaměstnanec při zaměstnání podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Připravili jsme souhrn toho, na co pamatovat při podání daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.
Povinnost podání daňového přiznání
Jestliže se jedná o poplatníka, který má příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně (ne současně) a jeho zdanitelné příjmy podle § 7–10 zákona o daních z příjmů nepřekročily 6000 korun, daňové přiznání podávat nemusí. To popisuje ustanovení § 38 zákona o daních z příjmů. Jedná se o tržby, ne o příjmy po odpočtu výdajů.
§ 38 odst. 2 zákona o daních z příjmů:
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč.
Příklad:
Zaměstnankyně si prodejem ručně zhotovených korálkových šperků kamarádkám v roce 2014 přivydělala 4325 korun. Má příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Povinnost podání daňového přiznání nemá, jelikož tržba z podnikání nebyla vyšší než 6000 korun. Naopak má povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně. Přehledy totiž musí podat každá OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, bez ohledu na povinnost podání daňového přiznání.
Které příjmy do daňového přiznání zahrnout?
Pokud osoba samostatně výdělečně činná podává daňové přiznání, musí zde zahrnout všechny své zdanitelné příjmy, tj. příjmy ze zaměstnání i z podnikání. Od svého zaměstnavatele (případně více zaměstnavatelů) si vyžádá Potvrzení o zdanitelných příjmech. Toto potvrzení je povinen zaměstnavatel vydat do deseti dnů od žádosti poplatníka. Potvrzení není povinen vydávat ani odesílat na adresu poplatníka automaticky.
§ 38j zákona o daních z příjmů:
Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.
Dále se v daňovém přiznání uvádí příjmy a výdaje z podnikání. Zda OSVČ uplatní k dosaženým příjmům skutečné nebo paušální výdaje, je čistě na jejím rozhodnutí. Je třeba posoudit, který způsob je výhodnější. Protože se jedná o vedlejší výdělečnou činnost, bude možné ve většině případů i v případě uplatnění paušálních výdajů uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku (manžela) se žádnými nebo jen nízkými příjmy. Rozhoduje poměr příjmů k celkovému základu daně. Jestliže jsou příjmy z podnikání nižší než 50 % celkového základu, žádná omezení v oblasti slev na dani se na poplatníka nevztahují.
§ 35ca zákona o daních z příjmů:
Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže
- a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),
- b) uplatnit daňové zvýhodnění.
Vyplnění daňového přiznání
Vyplnění daňového přiznání s chytrým formulářem je hračka.
Vhodné je využití některého z elektronických formulářů, které řadu políček vypočítají a doplní za poplatníka. Začneme vyplněním osobních údajů. Následuje doplnění příjmů ze zaměstnání na základě potvrzení zaměstnavatele (zaměstnavatelů). Uvádí se na řádek 31 a úhrn pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na řádek 32. Ostatní údaje chytrý formulář doplní sám.
Dále se uvádí nezdanitelné části základu daně, které hodlá poplatník uplatnit, slevy na dani a daňové zvýhodnění. Ty je také potřeba řádně doložit. Více informací ke slevám a nezdanitelným částem základu daně v porovnání s rokem 2015 např. zde:
Nezapomeneme doplnit výši sražených záloh na daň na řádek 84. Údaj získáme rovněž z Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Pokračujeme Přílohou č. 1 daňového přiznání. Zde se křížkem označí, zda poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo jen uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Poplatník, jenž uplatňuje výdaje procentem z příjmů, vyplní v tabulce číslo B druh činnosti a příslušné procento paušálních výdajů. Pokračuje doplněním příjmů a výdajů na řádku č. 101 a 102. Chytrý formulář automaticky vypočte ostatní údaje, včetně výsledné daně, která je uvedena na řádku č. 91.
Více v článku: Daňové přiznání při kombinaci zaměstnání s podnikáním snadno a rychle
Přehledy o příjmech a výdajích
Protože OSVČ je povinna podat přehledy ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně, je vhodné pokračovat jejich vyplněním. Základní údaje jsou samozřejmě shodné s údaji o poplatníkovi uvedenými v daňovém přiznání. Jen u České správy sociálního zabezpečení je třeba navíc vyplnit přidělený variabilní symbol. Důležitou částí přehledů je označení, ve kterých měsících se jedná o vedlejší výdělečnou činnost z důvodu zaměstnání. Tento údaj má podstatný vliv na výpočet doplatku pojistného i stanovení zálohy pro další zdaňovací období.
Podrobně v článcích:
ČLÁNKY DO MAILU