Nejzazší termín podání daňového přiznání se přiblížil. Týká se podnikatelů i zaměstnanců. A to těch, kteří v řádném termínu nepožádali svého zaměstnavatele o roční zúčtování nebo jednoduše žádat nemohli, protože měli mimo zaměstnání jiné zdanitelné příjmy či několik příjmů z různých zaměstnání souběžně. Připravili jsme krátký souhrn toho, na co při daňovém přiznání zaměstnance nezapomenout.
Potvrzení o zdanitelných příjmech
Předně je třeba získat od svého zaměstnavatele (případně více zaměstnavatelů) Potvrzení o zdanitelných příjmech zdaněných zálohovou daní. Tento tiskopis je zaměstnavatel povinen vydat na žádost zaměstnance, a to do deseti dnů. Týká se ale i jiných plátců, kteří vyplácejí příjmy zdaňované jako závislá činnost v souladu s ustanovením § 6 zákona o daních z příjmů. Kupříkladu pojišťovna při výplatě náhrady za ušlý výdělek při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, úřad práce při výplatě odměny pěstouna apod.
Obdobný tiskopis se vydává i pro příjmy zdaněné srážkovou daní. Ty je rovněž možné do daňového přiznání zahrnout a započítat si srážkovou daň na celkovou daňovou povinnost. V roce 2015 je však nutné zde zahrnout všechny příjmy zdaněné srážkovou daní. Dříve si poplatník mohl vybrat jen některé z nich. Nově platí zásada – zahrnout buď všechny příjmy zdaněné srážkovou daní z dohod o provedení práce, nebo naopak žádné. Podrobněji v článku: Požádejte si o srážkovou daň z dohod o provedení práce
Potvrzení pro účely uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně
Vyvarujte se chyb v daňovém přiznání.
Protože základ daně v daňovém přiznání je možné snížit o nezdanitelné části, je třeba promyslet které a čím svůj nárok doložit. Obdobně lze k vypočtené dani uplatnit slevy a tím její výši podstatně snížit či v některých případech daň zcela eliminovat. I slevy na dani musí být předepsaným způsobem doloženy. Od roku 2015 je tu další novinka v situaci, kdy hodlá daňový poplatník uplatnit v daňovém přiznání daňové zvýhodnění a jeho protějšek je zaměstnancem. Je tu totiž zcela nový tiskopis (potvrzení zaměstnavatele) prokazující, které z dětí ve společně hospodařící domácnosti a v jaké výši je možné v daňovém přiznání uplatnit. Čtěte více: Nový daňový tiskopis pro zaměstnavatele. Víte o něm?
Podrobně k jednotlivým slevám a nezdanitelným částem základu daně a jejich doložení, včetně změn pro nastávající období v článcích:
- Nezdanitelné části základu daně 2016
- Slevy na dani od roku 2016
- Jak na uplatnění daňového zvýhodnění. Nové výklady a postupy
- Slevy na dani v otázkách a odpovědích
- Čím doložit životní pojištění za rok 2015
Povinnost podat daňové přiznání
V souladu s ustanovením § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů nemusí podat daňové přiznání ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně (s výjimkou příjmů od daně osvobozených z tuzemských příjmů zdaněných srážkovou daní), nepřesáhly v daném zdaňovacím období 15 000 korun (jedná se o hrubé příjmy či tržby nesnížené o výdaje). Dále ten, kdo sice nedosáhl příjmů ve výši 15 000 korun, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Poplatníci s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů ve výše uvedeném limitu sice nemusí podat daňové přiznání, ovšem povinnosti podání Přehledů o příjmech a výdajích se to netýká. Ty se podávají u příjmů z podnikání vždy.
V případě zaměstnanců platí jiné podmínky. Daňové přiznání nemusí podávat ten, kdo měl v daném zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti:
- pouze od jednoho plátce daně (jednoho zaměstnavatele) s podepsaným Prohlášením k dani, nebo
- postupně od více plátců daně (více zaměstnavatelů) postupně opět u všech plátců daně s podepsaným Prohlášením k dani, případně
- doplatky mzdy od těchto plátců v době, kdy již pro ně práci nevykonával (Prohlášení k dani již měl podepsáno u nového plátce daně), a
- kromě těchto příjmů neměl v daném zdaňovacím období jiné zdanitelné příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) a nehodlá uplatňovat daňovou ztrátu.
V ostatních situacích se daňové přiznání podává povinně. Patří zde souběh příjmů zdaněných zálohovou daní, příjmy dosahující limitu pro solidární zdanění, zrušení smlouvy (porušení podmínek) soukromého životního pojištění či penzijního připojištění, nezahájení stavby do 4 let v případě uplatnění úroků z úvěru apod. Podrobněji v článku: Kdo musí za rok 2015 podat daňové přiznání?
Vyplnění daňového přiznání
Daňové přiznání se podává různým způsobem. Často se využívají chytré elektronické formuláře, systém EPO apod. Je možné učinit osobní podání na pobočkách finančních úřadů, prostřednictvím poštovních doručovatelů, ale i elektronicky. V některých případech se přiznání podává elektronicky povinně, a to, pokud má poplatník zpřístupněnu datovou schránku.
V daňovém přiznání se vyplní příjmy, nezdanitelné části základu daně, slevy na dani. Pokud se jedná o zaměstnance, je třeba do správného řádku zapsat sraženou zálohovou či srážkovou daň. Do řádku č. 84 se zapíše sražená zálohová daň. Pokud byla v některých měsících sražena srážková daň, patří do řádku 87a. Návod na vyplnění daňového přiznání s uplatněním srážkové daně je vysvětlen v článku: Jak v daňovém přiznání uplatnit srážkovou daň
Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, musí do přiznání zahrnout také tyto příjmy, jež se uvádí v samostatné Příloze. Návod na vyplnění popisuje článek: Podaní daňového přiznání zaměstnance OSVČ vedlejší
ČLÁNKY DO MAILU