Nejeden daňový poplatník podal Přehledy o příjmech a výdajích spolu s daňovým přiznáním. Samozřejmě je ale spousta těch, kteří tuto povinnost nechávají tradičně na poslední chvíli. Přinášíme souhrnný návod, jak tak učinit snadno a pokud možno bez chyb.
Termín odevzdání přehledů
Přehled o příjmech a výdajích se odevzdává na předepsaném tiskopise:
- Nejpozději do jednoho měsíce, ve kterém měla OSVČ podat daňové přiznání, tj. nejpozději do 2. května 2014.
- Při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se lhůta prodlužuje na 1. srpna 2014 (oznámení, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je nutné učinit nejpozději do 30. dubna 2014).
- OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, podávají přehled ČSSZ nejpozději do 31. července 2014 a zdravotní pojišťovně měl být podán do 8. dubna 2014.
Přehledy tedy OSVČ podávají vždy, bez ohledu na výši příjmů nebo povinnost podat daňové přiznání. Výjimkou jsou autorské honoráře do stanoveného limitu. V roce 2013 se jedná o osoby, které měly příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (autorský honorář) plynoucí ze zdrojů na území České republiky zdaňované zvláštní sazbou daně za předpokladu, že se nejednalo o pracovní poměr či dohodu a úhrn těchto příjmů od téhož plátce (jedna redakce nebo nakladatelství) nepřesáhl v kalendářním měsíci 7000 korun.
Od roku 2014 jsou podmínky novelou zákona o daních z příjmů upraveny. Jedná se o osoby s příjmy autorů dle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 korun.
Čtěte také: 6 stále se opakujících chyb v přehledech OSVČ pro zdravotní pojišťovny
Termín doplatku pojistného
OSVČ musí nejen podat Přehledy, ale správně doplatit pojistné a platit zálohy na další období
Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2013. Za den platby doplatku (stejně jako i záloh pojistného) se považuje den, kdy došlo k připsání částky na účet ČSSZ nebo příslušné zdravotní pojišťovny. Při platbě v hotovostí na pokladně se samozřejmě jedná o den převzetí platby. V případě využití platby poštovní poukázkou – složenkou je držitel poštovní licence povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb (tj. bance vedoucí účet) do dvou pracovních dnů ode dne, kdy ji přijal. Banka ji poté převede na samostatný účet do konce následujícího pracovního dne.
Po podání přehledu je třeba upravit výši měsíční zálohy (nezapomeňte na změnu trvalého příkazu). Zálohy se mění za měsíc, ve kterém se Přehled podává. Splatnost zálohy na pojistné se nezměnila – záloha je splatná vždy od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do osmého dne měsíce následujícího (u zálohy na sociální pojištění do dvacátého dne měsíce následujícího). Je možné, že zálohu na zdravotní pojištění nemusí OSVČ zvyšovat (minimální výše zálohy se měnila již od měsíce ledna), změna zálohy na důchodové pojištění ale většinu OSVČ nemine.
Více v článku: Připravili jsme souhrn, jak doplatit pojistné a na co si dát pozor
Platba pojistného
Zdravotní pojištění – OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten činí 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. U OSVČ hlavní musí být samozřejmě dodržen minimální vyměřovací základ. Výjimkou jsou osoby, které jsou současně zaměstnány a zaměstnání je jejich hlavním zdrojem příjmů, a osoby, za které platí pojistné i stát nebo které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Více v článku: Vyplňujeme přehled pro zdravotní pojišťovnu
Důchodové pojištění – OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. Ten činí 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. U OSVČ hlavní musí být samozřejmě dodržen minimální vyměřovací základ. Stejně jako u zdravotního pojištění i zde existují výjimky, které nemusí platit alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a v případě, kdy vyměřovací základ (příjmy po odpočtu výdajů nepřekročí stanovenou rozhodnou částku) nemusí platit důchodové pojištění vůbec.
Více v článku: Vyplňujeme přehled pro ČSSZ snadno, rychle a bez chyb
Nemocenské pojištění – účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných je na rozdíl od zaměstnanců dobrovolná. Výše maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění se přitom odvozuje od určeného vyměřovacího základu na naposledy podaném Přehledu. Jestliže je vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ stanovený pro kalendářní rok (např. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nebyla v předchozích letech účastna důchodového pojištění), je maximální měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tj. v roce 2014 částka 5000 korun (platí se 2,3 % z vyměřovacího základu, minimální měsíční nemocenské je tedy 115 korun). Pro výpočet nemocenské dávky je rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém sociální událost vznikla.
A jakou výši nemocenského měsíčně platit?
OSVČ by si měla platit pokud možno maximální možnou měsíční částku, jelikož případně pobírané nemocenské nebo peněžitá pomoc v těhotenství a mateřství je nesrovnatelně nižší než u zaměstnanců. Dalším důvodem, proč dobrovolně platit nemocenské (alespoň minimum), je skutečnost, že OSVČ, která má nárok na nemocenské dávky z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v případě nemoci platit měsíční zálohy na důchodové pojištění.
Ovšem aby OSVČ v roce 2014 pobírala nemocenské ve výši 10 – 12 000 korun, musela by v období dvanácti měsíců před vznikem nemoci platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 500 Kč měsíčně, což odpovídá měsíční záloze na důchodové pojištění ve výši 6349 Kč. Za rok 2013 by tedy musel vyměřovací základ činit 260 880 korun.
Je tedy zřejmé, že OSVČ může platit nemocenské pouze z minimálního vyměřovacího základu, zároveň je ale omezena maximálním vyměřovacím základem, kterým je základ pro důchodové pojištění. V případě, že by OSVČ platila nemocenské z vyššího vyměřovacího základu, bude tato část platby nad maximální měsíční základ považována za přeplatek a ČSSZ ji po podání přehledu pojištěnci vrátí. Se stanovením maximální možné platby na nemocenské pomohou při podání Přehledů o příjmech a výdajích takzvané chytré formuláře, které ji vypočítají za poplatníka. Je ale možné využít i kalkulačky Serveru Podnikatel.cz. Postačí jediný údaj. A to stanovený měsíční vyměřovací základ na důchodové pojištění, který zjistíte z právě vyplněného Přehledu za rok 2013. Pro kontrolu se v kalkulačce zobrazí i výše měsíční zálohy na důchodové pojištění.
Kalkulátor maximální možné zálohy na nemocenské: Maximální záloha na nemocenské
ČLÁNKY DO MAILU