Při stanovení daně zaměstnance bez podepsaného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (Prohlášení) musí zaměstnavatel nejprve posoudit, zda má vyčíslit a srazit měsíční daňovou zálohu nebo zda se jedná o zaměstnance, kterému bude z příjmu sražena konečná srážková daň zvláštní sazbou.
Konečná srážková daň zvláštní sazbou
Pokud zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení a jeho celkové příjmy ze závislé činnosti u zaměstnavatele nepřesáhnou 5000 Kč hrubého měsíčně, sráží zaměstnavatel konečnou srážkovou daň 15 % ze základu daně. Hranice 5000 Kč pro zdanění srážkovou daní se sleduje před zvýšením základu daně o pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.
Další druhy příjmů, kde se uplatňuje konečná srážková daň:
- odměny členů statutárních orgánů (týká se jen cizinců, tj. daňových nerezidentů, uplatní se na všechny příjmy, hranice není stanovena),
- honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, pokud jejich měsíční úhrn od téhož plátce nepřesáhne 7000 Kč.
Tyto příjmy nevstupují do ročního základu daně zaměstnance. Poplatník rovněž nepodává samostatné daňové přiznání finančnímu úřadu.
Srážkovou daň nelze použít u příjmů (i nižších než 5000 Kč):
- za práci společníků s.r.o. (bez uzavřeného pracovněprávního vztahu),
- u odměn jednatelů s.r.o.,
- u odměn členů statutárních orgánů (daňových rezidentů).
Termíny odvodu srážkové daně
Srážková daň se odvádí stejně jako daň zálohová finančnímu úřadu, ovšem na samostatný účet. Sraženou daň je nutné odvést nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu byla sražena.
Příklad:
Zaměstnanec zaměstnaný na dohodu o provedení práce nemá podepsané Prohlášení a byla s ním sjednána odměna za provedenou práci ve výši 3000 Kč. V měsíci dubnu byla práce dokončena a zaměstnanci bylo v květnu vyplaceno 2550 Kč. Srážková daň 15 %, tj. 450 Kč, musí být zaměstnavatelem odvedena nejpozději do konce měsíce června.Zaokrouhlení srážkové daně
Při uplatnění srážkové daně se základ pro výpočet daně zaokrouhluje na celé koruny dolů a vypočtená daň se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.
Příklad:
Základ daně 3563,50 Kč se zaokrouhlí na 3563 Kč a vypočtená srážková daň 15 %, tj. 534,45 Kč se zaokrouhlí na celé Kč dolů na 534 Kč.
Srážková daň a superhrubá mzda
V případech, kdy je z příjmů odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění, připočte se ke mzdě nepřesahující 5000 Kč hrubého nejprve pojistné. Srážková daň se následně vypočítá z tzv. superhrubé mzdy.
Příjmy vyšší než 5000 Kč
Je-li hranice příjmů 5000 Kč u zaměstnance bez podepsaného Prohlášení překročena, zdaní zaměstnavatel příjmy zálohovou daní. Zálohovou daň ve výši 15 % ze základu zaokrouhleného na stokoruny nahoru odvede na účet správce daně určený pro zálohovou daň.
Srážková daň a vedlejší příjmy zaměstnance
Zaměstnanci bez podepsaného Prohlášení se odměna z dohody o provedení práce do 5000 Kč měsíčně zdaňuje srážkovou daní. Hrubá mzda je rovna základu daně a pojistné se ke mzdě nepřipočítává ani ze mzdy nesráží.
Příklad:
Z odměny ve výši 5000 Kč bude sražena zálohová daň ve výši 750 Kč. Zaměstnanci bude po zdanění vyplaceno 4250 Kč.
U příjmů z dohody o pracovní činnosti ve výši hrubého příjmu 5000 Kč za měsíc se zdanění provede ze superhrubé mzdy. V tomto případě je dodržena hranice 5000 Kč před zvýšením o pojistné. Superhrubá mzda 6750 Kč (5000 + 1300 Kč + 450 Kč) bude zdaněna srážkovou 15% daní.
Dodatečné změny v Prohlášení
Zaměstnanec může v zákonné třicetidenní lhůtě své rozhodnutí o podpisu Prohlášení změnit.
Příklad:
Zaměstnavatel přijal do pracovního poměru pracovníka na dobu určitou na částečný úvazek. Pracovník s příjmy do 5000 Kč nepodepsal Prohlášení a zaměstnavatel srazil konečnou srážkovou daň 15 %. Zaměstnanec však dodatečně v zákonné třicetidenní lhůtě podepíše Prohlášení a uplatní slevu na poplatníka. Zaměstnavatel je povinen srazit nižší daňovou zálohu a původní konečnou srážkovou daň zaměstnanci vrátí.
ČLÁNKY DO MAILU