Podívejte se, jak aktuálně vypadá rozpadající se zlíchovský lihovar

21. 5. 2015
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Ještě v devadesátých letech zlíchovský lihovar, který stojí nedaleko Smíchovského nádraží, vyráběl ocet a líh. Dnes už areál jen chátrá a doslova se rozpadá.

Přestože jsou některé budovy v areálu zlíchovského lihovaru v Praze památkově chráněny, komplex už řadu let chátrá a pomalu a jistě se rozpadá. Majitel areálu navíc nejeví zájem s neutěšeným stavem cokoli dělat a radnice je bezmocná. Reálně tak hrozí, že jedna z dřívějších chloub lihovarnictví v českých zemích na přelomu 19. a 20. století zmizí z povrchu zemského. Podívejte se, jak lihovar nyní vypadá.

Historie lihovaru sahá až do 19. století

V 70. letech 19. století zažívalo lihovarnictví v českých zemích boom a lihovary, nejen v Praze, rostly jako houby po dešti. Rozmach lihovarnictví zapříčinil objev, díky kterému šlo z melasy, která zbyla po výrobě cukru, vyrobit líh a potaš (uhličitan draselný). První melasové lihovary tak proto zpravidla vznikaly u cukrovarů. Na vlně zájmu o lihovarnictví se svezla také rodina Fischlů, která kousek před průmyslově rozvíjejícím se Smíchovem postavila v roce 1880 nový lihovar, respektive továrnu na líh a potaš.

V roce 1907 prošel areál lihovaru přestavbou. Rafinérie se zvýšila o 4,8 metru, byl přistavěn další lihový sklad a po celém areálu se rozvedla elektřina. Právě z té doby pochází dnešní podoba rafinérie, tedy s trojicí velkých oken s obloukovým nadpražím. V majetku rodiny Fischlů zůstal lihovar do června 1939, kdy byl zkonfiskován. Po válce v roce 1946 byl lihovar zase znárodněn a rodina Fischlů tak o něj definitivně přišla.

Od roku 2000 se lihovar rozpadá

V padesátých letech nejprve lihovar přestal na dva roky vyrábět, následně ale byla potašovna přestavěna na octárnu a od roku 1957 začal lihovar vyrábět ocet. O čtyři roky později se do areálu vrátila i výroba lihu a lihovin. Podnik se následně bez větších problémů dočkal sametové revoluce, která však předznamenala začátek jeho konce. V devadesátých letech sice ještě podnik fungoval, spěl však již k svému zániku. Výroba lihu a octa byla definitivně ukončena v roce 2000.

Od přelomu tisíciletí se však o areál nikdo nestará a ten tak chátrá, přestože jsou některé jeho části památkově chráněny. Konkrétně se jedná o budovu rafinerie a polygonální komín. Žalostný stav lihovaru potvrdily události z června 2013, kdy se zřítila jedna z budov. U té doby uplynuly skoro dva roky a prakticky nic se nezměnilo. Firma Zlatý lihovar, která areál vlastní, stále nic nedělá a navíc už ani nekomunikuje s radnicí Prahy 5, která se situaci snažila řešit. Hrozí tak, že z lihovaru zanedlouho nezůstane nic víc než pár trosek.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).