Aby totiž OSVČ mohla příspěvek získat, musí mít pokles tržeb o 10 %. Neporovnávají se však tržby jen za březen, kdy opatření začala platit, ale tržby za první kvartál, a to v meziročním srovnání. Nebere se navíc v potaz inflace a ani hospodářský růst. A aby toho nebylo málo, neporovnává se zisk, ale pouhé tržby, které nevypovídají nic o tom, jak se OSVČ daří. Přitom existuje jednoduché řešení, jak aspoň trochu saturovat OSVČ, a to dát příspěvek, i když třeba v nižší částce, všem OSVČ. Státní rozpočet by to vyšlo nastejno.
Kdo může podporu dostat
Ministerstvo financí sice připravilo program na údajnou podporu OSVČ, které zasáhla opatření vlády kvůli koronaviru, dokázalo však podmínky nastavit tak, že velká část OSVČ na ně nemá šanci dosáhnout, přestože se jich opatření reálně dotkla.
Aby OSVČ mohla příspěvek dostat, musí o něj požádat a vyplnit čestné prohlášení, že splňuje tyto podmínky:
- Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně).
- Vykonávaná činnost je činností hlavní.
- Vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, ale pouze v případech, kdy OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod nebo měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně pečovala o potřebnou osobu. Přesný výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění.
- OSVČ vykázala v období leden-březen 2020 ve srovnání s obdobím leden-březen 2019 pokles daňově uznatelných příjmů alespoň o 10 %. (V případě, že podnikatel začal s podnikáním později než v lednu 2019, ke srovnání se použijí první tři měsíce od zahájení jeho podnikání, přičemž nejzazším možným srovnávacím obdobím je prosinec 2019-únor 2020).
- Subjekt dosáhl v roce 2019 hrubých příjmů alespoň 180 000 Kč. V případě, že nepodnikal celý rok, tak v přepočtu alespoň 15 000 Kč měsíčně.
- Splnění těchto skutečností doloží žadatel čestným prohlášením.
Čtěte více: 25 tisíc Kč pro OSVČ, kterým poklesly tržby aspoň o desetinu
Proč podmínky nedávají smysl
Kámen úrazu samozřejmě spočívá v podmínce porovnání příjmů za celý první kvartál s loňskými příjmy za první kvartál. Jen tato, extrémně nedomyšlená, podmínka z logiky věci vylučuje z podpory řadu podnikatelů, včetně těch, kterých se opatření tvrdě dotkla. Parametry totiž absolutně neodráží reálně to, zda se krize OSVČ dotkla.
První hloupostí je srovnávat celý kvartál. Ano, například u řady obchodů budou sezónní příjmy srovnatelné, u řemeslníků však nic jako pravidelné stejně vysoké příjmy neexistuje. Daňový expert k tomu trefně poznamenal, že v případě, kdy OSVČ začala v roce 2020 kromě svých služeb prodávat i materiál (např. zedník) nebo související zboží (např. kadeřnice) a bude mít z toho důvodu vyšší obrat, bude mít smůlu. U oborů, jako jsou zedníci, jsou k tomu obecně rozdílně náročné zakázky a přináší tak odlišné příjmy za různý čas. Meziroční srovnání u nich není vůbec vypovídající.
Dále je nutné si uvědomit, že existuje inflace a také hospodářský růst. Jak na jednoduchém příkladu ukázal ekonom Petr Bartoň, přestože se vám o čtyři pětiny propadly od půlky března tržby, nemusíte se do podmínky kvůli inflaci a růstu ekonomiky vejít.
• 10% propad příjmů OSVČ jako podmínka pro 25K od @alenaschillerov vypadá velkoryse
— Petr Barton (@petr_barton) April 1, 2020
• Ďábel je skryt ve výpočtu za KVARTÁL a opomenutí inflace a růstu od loňska
• Ani 87% propad v karanténě NEBUDE stačit na program!!!
• Raději dejme všem OSVČ, jednorázových 25k je nic @amspcr pic.twitter.com/cV5DyoAqYh
Dále se zastavme nad termínem „daňově uznatelné příjmy“, který si ministerstvo zřejmě speciálně pro tento nástroj vymyslelo. Daňové právo zná totiž jen pojem „daňově uznatelné výdaje“ a „zdanitelné příjmy“ a nikoli „daňově uznatelné příjmy“. Ministerstvo aspoň posléze doplnilo na webu, že „daňově uznatelnými příjmy“ myslí „sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet“.
Výhodou tedy je, že už aspoň OSVČ vědí, co nový termín znamená. Nevýhodou je, že z podpory vylučuje ty, které prodávají své zboží nebo služby na fakturu a v březnu třeba nevystavily jedinou fakturu. Vzhledem ke zpoždění se u nich totiž propad „daňově uznatelných příjmů“ projeví nejdříve až v dubnu, jelikož v březnu ještě inkasovaly peníze za předchozí měsíce.
Problematické je srovnávat i tržby, jelikož ty nic nevypovídají o tom, jak si podnikatel reálně stojí. OSVČ nežijí z tržeb, ale ze zisku. Ano, zisk pouze za část roku se složitě určuje, a to i kvůli časovému posunu, viz výše. Je nicméně nutné si uvědomit, že nárůst tržeb neznamená, že podnikatel se má lépe než před rokem, a samozřejmě naopak.
Dejme nižší příspěvek všem a je to
Ale aby se neřeklo, že jen kritizuji, ale sám nenavrhuji nic kloudného. Mám jeden návrh, který ministerstvo vyjde na úplně stejné prostředky, s kterými počítá v rámci výše navrhovaného programu, bude jednoduchý na zúřadování jak pro OSVČ, tak pro úředníky a prostředky se většinově dostanou k potřebným. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok dle výše nastavených podmínek mohlo uplatnit až 600 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši přesahující 15 mld. Kč.
Pokud ministerstvu financí nevadí, že vydá prostředky přes 15 miliard korun, může je rozdělit mnohem jednodušším způsobem. 600 tisíc je totiž zrovna OSVČ hlavních, čili by šlo automaticky dát příspěvek jen OSVČ hlavním. Ostatně samo ministerstvo financí původně plánovalo, že dá příspěvek jen OSVČ hlavním.
Ale peníze se samozřejmě dají rozdělit i tak, aby i OSVČ vedlejší nepřišly zkrátka. OSVČ hlavním se může dát plošně jen 20 000 Kč, OSVČ vedlejším (je jich zhruba 400 tisíc), které zpravidla mají i jiné příjmy, 7500 korun. Nebo se může dát úplně všem 15 000 Kč. Ve všech případech to stát vyjde zhruba na 15 miliard korun, ušetří to práci úředníkům i OSVČ, které by nemusely o nic nikde žádat a počítat, zda splňují podmínky.
Ano, příspěvky by tak šly i některým OSVČ, které je nepotřebují, ale bylo by to výrazně jednodušší na zpracování a pro stát i OSVČ by to bylo levnější a snadnější. Průšvih přeci není dát peníze těm, kteří je akutně nepotřebují, ale nedat je těm, kteří je nyní opravdu potřebují. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
ČLÁNKY DO MAILU