Při souběhu, kde je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání (nikoli podnikání), neplatí OSVČ zálohy a nevztahuje se na ni ani minimální vyměřovací základ, pokud je v zaměstnání odvedeno zdravotní pojistné ve výši minima stanoveného pro zaměstnance.
I tato skutečnost však nebrání tomu, aby se stal podobný případ: Nikdy jsem jako OSVČ neplatila zálohy, ale až částku vypočtenou v přehledu za uplynulý rok, protože mám samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší při zaměstnání. Jak je možné, že mi teď přišlo upozornění, že za uplynulý měsíc dlužím zálohu?
Čtěte také: Odvod zdravotního pojištění u starobních a invalidních důchodců
Všeobecná zdravotní pojišťovna však rozesílá upozornění na nezaplacené pojistné svým klientům již několik let automaticky, a to ve chvíli, kdy jejich dluh dosáhne určité hranice – v současné době je to už od 100 korun. Díky tomu se mohou buď úplně vyhnout penále, nebo alespoň předejít jeho nárůstu. V rámci této „služby pro roztržité klienty“ jsou oslovováni ti, kdo dluží jen krátkodobě, a lze předpokládat, že jen zapomněli pojistné uhradit. Někdy si také plátce pojistného neuvědomí, že v důsledku své změněné situace je povinen začít pojistné hradit.
Krátký výpadek zaměstnání znamená změnu
Výhody, které ze souběhu kategorií OSVČ + zaměstnanec plynou, neplatí automaticky po celou dobu „od přehledu do přehledu“. Stačí totiž i krátký výpadek zaměstnání, a jako OSVČ musí za daný měsíc zálohu uhradit, a to alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ (nebo ve výši vypočtené v přehledu za předchozí rok, je-li tato částka vyšší než minimum).
Povinnost hradit zálohy na pojistné neplatí jen v měsících, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro určení, co je hlavním a co vedlejším zdrojem příjmu, není přitom směrodatné prosté porovnání výše příjmů ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti – rozhodující je písemné prohlášení, které jako OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu za uplynulý kalendářní rok.
Čtěte také: Kvůli těhotenství musela přerušit školu. Kdo za ni teď hradí zdravotní pojistné?
Jakmile skončí zaměstnanecký poměr, stane se automaticky výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmu a je nutné platit zálohy. Podobné je to s platbou minima. Minimální vyměřovací základ se na OSVČ nevztahuje, pokud je po celý kalendářní měsíc současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a je za ni odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Jinak je povinna zaplatit zálohu ve výši minima stanoveného pro OSVČ.
Čtěte další dotazy ze života zaměstnanců: Nevydržela nátlak zaměstnavatele a nakonec podepsala výpověď. Může se bránit?
ČLÁNKY DO MAILU