Nejvýraznější změnou v oblasti zaměstnávání starobních důchodců je novela zákona o důchodovém pojištění platná od roku 2010. V současné době již neplatí, že nárok na výplatu důchodu má zaměstnaný důchodce jen při uzavřeném pracovním poměru nebo dohodě o pracovní činnosti nepřesahujícím délku jednoho roku. Čtěte více: Od ledna se mění podmínky zaměstnávání starobních důchodců
Do roku 2009 bylo možné zaměstnat starobního důchodce v maximální délce jednoho roku. Následně se sjednával další pracovní poměr, případně dohoda o pracovní činnosti, ovšem opět nejvýše na jeden rok. Nyní se starobní důchodci zaměstnávají na dobu neurčitou. V případě, že by chtěl zaměstnavatel zaměstnat důchodce na dobu určitou, platí obecné podmínky omezující takové zaměstnávání, tzv. „řetězení“ pracovních poměrů.
Řetězení pracovních poměrů platí i pro invalidní důchodce. Žádné jiné omezení neexistuje. Rozhodující je pouze zdravotní stav člověka, který mu umožní rozsah a formu práce. Čtěte více: Penze za 50 let: Buď poloviční důchod, nebo dvojnásobné pojistné
Podnikání starobních a invalidních důchodců
Zákon o důchodovém pojištění, jež stanovuje podmínky nároku na výplatu invalidního důchodu, možnost současného výkonu samostatné výdělečné činnosti nevylučuje. Výše příjmu dosahovaného výkonem této činnosti není ve vztahu k nároku na výplatu invalidního důchodu nijak omezena,
potvrzuje Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ. Dodává, že v souvislosti s nárokem na výplatu invalidního důchodu, je osoba samostatně výdělečně činná považována za OSVČ vedlejší. Stejné podmínky samozřejmě platí pro starobní důchodce. Čtěte více: I předčasný starobní důchodce může podnikat
Skutečnosti o vedlejší samostatné činnosti musela OSVČ oznámit místně příslušné OSSZ tiskopisem Přehled o příjmech a výdajích podaném nejpozději za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu vykonávající samostatnou činnost vedlejší. Dokládání nároku na výplatu invalidního nebo starobního důchodu se nově vyžaduje pouze v případě, že orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo obrany. Dále u poživatele důchodu přiznaného podle cizích právních předpisů, jestliže je důchod vyplácen podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícího koordinační nařízení. Tyto skutečnosti je nutno doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán tiskopis Přehled o příjmech a výdajích. O aktuálních změnách v dokládání vedlejší výdělečné činnosti více: Vedlejší výdělečnou činnost už není nutné dokládat
Co si myslíte o podnikání po dosažení důchodového věku?
Sociální pojištění a podnikající důchodce
Výše příjmů v závislosti na pobírání důchodu není u podnikajících invalidních nebo starobních důchodců nijak omezena. Účast na důchodovém pojištění OSVČ, a tedy i povinnost platit pojistné na toto pojištění, vznikne při výkonu vedlejší samostatné činnosti ve dvou případech. Buďto se k tomuto pojištění OSVČ sama přihlásí, nebo její daňový základ překročí stanovený limit pro vedlejší činnost. Ten je pro rok 2009 stanoven částkou 56 532 Kč s odečtením 4711 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla činnost vykonávána. V roce 2010 se jedná o částku 56 901 Kč s odečtením 4742 Kč. Daňovým základem jsou samozřejmě myšleny příjmy po odpočtu skutečných nebo paušálních výdajů. Čtěte více: Vyplňujeme Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ
Podnikající důchodce a zdravotní pojištění
Za poživatele důchodů z důchodového pojištění je plátcem pojistného stát. Tato skutečnost má význam nejen pro doplatek pojistného, ale i pro případné stanovení záloh. Důchodci totiž platí zdravotní pojistné jen z vyměřovacího základu, který je určen z rozdílu příjmů a výdajů z podnikání. Nemají ani povinně určené minimální zálohy na pojistné. Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“?
V případě uzavřeného pracovního poměru není pro zaměstnané důchodce stanoven doplatek pojistného z minimálního vyměřovacího základu, tj. pojistné alespoň z minimální mzdy.
Změny v posuzování invalidních důchodů od roku 2010
Do konce roku 2009 se invalidní důchod rozděloval na invalidní důchod částečný a invalidní důchod plný. Invalidní důchod plný odpovídal poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, částečný nejméně o 33 %. V souvislosti se změnami v důchodovém pojištění platnými od roku 2010 se zavedl jediný druh důchodu, a to invalidní důchod rozdělený do tří stupňů podle poklesu pracovní schopnosti. Původní částečné invaliditě odpovídá invalidita prvního a druhého stupně, plné invaliditě odpovídá invalidita třetího stupně. Rozdělení invalidity od roku 2010 podle stupňů:
| Stupeň invalidity | Pokles pracovní schopnosti |
|---|---|
| první stupeň | od 35 % do 49 % |
| druhý stupeň | od 50 % do 69 % |
| třetí stupeň | od 70 % |
Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká okamžikem, kdy pojištěnec dosáhne věku 65 let. Vyplácený invalidní důchod se změní na starobní důchod. Ten však bude nadále vyplácen ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. O změnách v dokládání invalidních důchodů více: Daňové slevy 2010
ČLÁNKY DO MAILU