Nový občanský zákoník podstatně změnil postavení mladistvých. Již na ně nepohlíží jako na čekatele na „zletilost“, ale jako na neustále se vyvíjející osobnost, která postupně získává rozumové, ale i rozhodovací schopnosti. S tím souvisí i možnost přiznání svéprávnosti před dovršením osmnácti let věku. A to dokonce i v oblasti podnikání.
Pojem svéprávnost
Dosavadní pojem „způsobilost k právním úkonům“ byl nahrazen pojmem „svéprávnost“. V souladu s ustanovením § 30 nového občanského zákoníku se plně svéprávným stává člověk zletilostí, tj. dovršením osmnácti let věku. Ovšem existují dva způsoby, jak nabýt v plné míře svéprávnosti již před osmnáctými narozeninami, a to:
- Uzavřením manželství – plná svéprávnost je tak přiznána uzavřením manželství a neztrácí se ani při případném zániku manželství (rozvod nebo prohlášení manželství za neplatné).
- Přiznáním svéprávnosti soudem – ta může být přiznána na návrh nezletilého nebo jeho zákonných zástupců (zpravidla rodičů) po dovršení 16 let, pokud dosvědčí, že je schopen se sám živit a obstarat si své záležitosti. Vyžaduje se souhlas zákonného zástupce, ale i ten může být v určitých případech překonán, pokud je to v zájmu nezletilého (ustanovení § 30 – 37 nového občanského zákoníku). Svéprávnost může být udělena jako plná nebo pouze k určitému právnímu jednání.
Na živnostenské oprávnění není třeba čekat do plnoletosti. Není to ale pro každého.
Je tedy zřejmé, že se mohou děti před osmnáctým rokem vymanit z vlivu rodičů a rozhodovat o svých záležitostech. Například v oblasti majetku nebo podnikání. Jak pro server Podnikatel.cz sdělila Kateřina Hrochová, mluvčí ministerstva spravedlnosti, podle nového občanského zákoníku má být nezletilý soudně prohlášen za svéprávného, jestliže to navrhne on sám, anebo zákonný zástupce s jeho souhlasem. Jsou-li splněny podmínky dosažení věku šestnácti let, souhlasu zákonných zástupců a osvědčení, že nezletilý je schopen sám se živit a obstarat si své záležitosti, předpokládá se, že nebude důvod pro delší soudní řízení, protože soud má mít povinnost za těchto okolností návrhu vyhovět. Vyskytnou-li se zvláštní případy, bude věcí soudu, aby zvážil, nakolik návrh odpovídá zájmům nezletilého a jsou-li pro jeho emancipaci vážné důvody,
upřesnila mluvčí. Dodala, že institut přiznání svéprávnosti (emancipace) nezletilým podle paragrafu 37 nového občanského zákoníku je statisticky sledován. Soudy od začátku roku pravomocně přiznaly svéprávnost nezletilým ve třech případech.
Podnikatelem před dosažením zletilosti
Přestože případů přiznání svéprávnosti prozatím není mnoho, je možné, že se tato novinka postupně v praxi osvědčí. Nejeden nezletilý může mít chuť podnikat již před dosažením zletilosti, například v oblasti prodeje kosmetiky nebo softwarových služeb. Pokud tak činí bez živnostenského oprávnění, riskuje příslušný postih. Přitom mu zákonný zástupce může udělit souhlas k podnikatelské nebo jiné nezávislé výdělečné činnosti (takový souhlas je možné kdykoliv odvolat). Svéprávný nezletilý je potom oprávněn vykonávat veškeré činnosti související s podnikáním, dokonce se může stát i zaměstnavatelem. S touto variantou se počítá především u takzvaných rodinných firem. Na druhou stranu ne každý je v pouhých šestnácti – sedmnácti letech schopen samostatného rozhodování. Proto je potřeba přivolení soudu, který nezávisle posoudí jeho rozumové schopnosti.
Čtěte také: Nový občanský zákoník umožní podnikání nezletilým
Uzavírání pracovněprávních vztahů
Stejně jako před rokem 2014, mohou i nyní uzavřít pracovní poměr nebo dohodu nezletilí starší 15 let. Takzvanou dolní hranici vzniku pracovně-právních vztahů již ale v zákoníku práce nenajdeme. Nově ji obsahuje § 35 nového občanského zákoníku. Zde se píše, že nezletilý, který dovršil patnáct let a dokončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle zákoníku práce. Obecně je tedy možné smlouvu uzavřít s absolventem devátého ročníku základní školy nejdříve 1. července a současně toto datum stanovit jako den nástupu do práce, pokud je nezletilému alespoň 15 let (dříve bylo možné uzavřít pracovní smlouvu předem, např. v průběhu června, ovšem vždy s datem nástupu až od 1. července). Jakýkoliv souhlas s povolením pracovního poměru zákonným zástupcem se nevyžaduje.
Povinná školní docházka trvá 9 let a žáci ji splní ukončením posledního roku povinné školní docházky. Pokud žák, který některý ročník opakoval, pokračuje v docházce do základní školy, bude mu doložka o získání stupně základního vzdělání zapsána na vysvědčení po úspěšném ukončení devátého roku základního vzdělávání. Ukončení povinné školní docházky nelze zaměňovat s ukončením devátého ročníku – žák může ukončit devátý rok povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku základního vzdělávání.
Rozvázání pracovního poměru zákonným zástupcem
Ovšem přestože zákonní zástupci nemohou ovlivnit vznik pracovního poměru, mohou nově zasáhnout do již uzavřených pracovních poměrů nezletilých (na základě přechodných opatření k novému občanskému zákoníku se to ale týká pouze u pracovních poměrů uzavřených od 1. ledna 2014). Novinka je obsažena v § 35 nového občanského zákoníku. Současně ji najdeme i v zákoníku práce, kde se v ustanovení § 56a (obdobně v případě dohod v ustanovení § 77) píše, že zákonný zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let může okamžitě zrušit pracovní poměr (dohodu), jestliže je to nutné v zájmu jeho vzdělávání, vývoje nebo zdraví. K platnosti takového okamžitého zrušení se vyžaduje přivolení soudu. Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilému zaměstnanci.
ČLÁNKY DO MAILU