V jednoduchosti je síla. Důkazem mohou být podnikatelské projekty, o kterých jsme letos psali v Příbězích podnikatelů. Žádný z nápadů není překombinovaný a možná i díky tomu se jim daří. Připomeňte si s námi ty nejlepší.
Nápad podnikat se váže k jednomu zákusku
Dnes velmi oceňovaná cukrárna s kavárnou Dortletka vznikla zásluhou pravnučky vídeňského pekaře Jaroslavy Michalcové. Její název je odvozen ze zákusku, který téměř skončil v propadlišti dějin. I nám zbyl v rodině jen kousek papíru, kde byly zapsány ingredience. Postup chyběl a nebylo se už koho zeptat. Nechtěla jsem dopustit, aby recept po předcích úplně zanikl a tak jsem se rozhodla, že dortletky zkusím upéct,
líčila cestu k oživení receptu cukrářka. V té době ještě netušila, co dortletky způsobí. Lahodný dezert se stal hitem v celé rodině, městě i kraji a Jaroslava Michalcová sbírá jedno ocenění za druhým. Nemáte náhodou v rodinné kuchařce ukrytý taky nějaký zajímavý recept, který si přímo říká o oživení?
Nemají rádi fast food, tak ho dělají po svém
Přes jídlo na to šli i Jan Týle a Matěj Ľuptovský. V době rozhovoru teprve o druhé pobočce svého bistra Domácí těstoviny jen snili. A pár měsíců poté už je i druhé bistro perfektně rozjeté a mladým podnikatelům se velmi daří. Přitom nabízí jen obyčejný fast food, který navíc sami odmítají. Tedy alespoň v té podobě, na kterou jsme většinou zvyklí. Rychlé občerstvení v jejich podání je důkazem toho, že nemusí být jednotvárné a může se víc podobat skutečnému jídlu. Když dobré těstoviny doplníte kvalitními rajčaty, je to polovina vítězství. Navíc jsme vycházeli z oblíbených českých chutí. Věděli jsme, že zabodujeme s boloňským ragú a těstovinami se špenátem a kuřecím masem. To si Češi dávají pořád. Začínali jsme se čtyřmi druhy omáček, dnes už jich nabízíme více než deset a nabídku osvěžujeme podle sezóny,
tvrdí podnikatelé. Jsou přesvědčeni o tom, že obchodu s kvalitním jídlem se musí dařit vždy a všude.
Chléb s láskou pečený
Martin Bareš pyšně ukazuje krajinu, která ho inspirovala k založení Offroadsafari.
A na mlsné jazýčky vsadil i Antonín Kokeš, majitel Antonínova pekařství. To se nachází u náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze a poznáte ho nejen díky vůni, která se z něj line, ale také podle nikdy nekončící fronty na pečivo. Podnikateli jen stačilo vsadit na kdysi běžný, ale u nás strádající koncept. U nás mi chyběly dvě věci. První byl kvalitní chléb. Ne, že by se dnes nedal koupit, ale někdy je těžké ho sehnat. Druhou věcí, kterou jsem postrádal, byla atmosféra samotných pekařských krámků. Je to nádherné prostředí, které stojí za to ukázat. Bohužel, u nás řada pekáren svou duši ztratila. A za těch 25 let po revoluci se v nich změnilo jen málo. Řada z nich vypadá pořád stejně, nepřizpůsobují se dnešnímu světu a zákazníky lákají maximálně na své výrobky, které se často dováží odjinud. To mi přijde málo. Ve Francii, Švýcarsku a hlavně v Německu je trend docela jiný. Pekárny tam bývají spojené s kavárnami, cukrárnami, koupíte si v nich salát i polévku. Stávají se místem setkávání, odkud zákazník nezmizí ihned po zaplacení nakoupeného pečiva, ale rád si tu ještě posedí a popovídá,
říká majitel pekárny. Kdo k němu aspoň jednou zajde, ten mu dá za pravdu.
Mateřství nemusí být byznysovou překážkou
Mateřství může prospívat i byznysu. Důkazem toho je mladá maminka Adéla Husáková Kantůrková, která s podnikáním začala až po narození své dcery. Nechtěla jí pořizovat běžné hračky dovážené z asijských zemí. Hledala pro ni české hračky, ale zjistila, že se nedají snadno sehnat. Pak ale v jednom obchodě narazila na plastový parník od Výrobního družstva Směr. Hračku, kterou zná několik generací českých dětí. To, že se ještě vůbec vyrábí, v ní probudilo zvědavost a touhu dostat se k dalším podobným kouskům. Zjistila jsem, že Výrobní družstvo Směr stále existuje a dělají toho víc než jen ten parník. Při mateřské jsem měla dost času procházet internetové stránky a postupně jsem přišla na to, že hezkých českých hraček je celá řada, dostat se k nim ale vyžaduje doslova mravenčí úsilí. A tak mě napadlo vytvořit místo, kde by se daly koupit pěkně pohromadě, a usnadnit tak dalším rodičům práci,
říká Adéla Husáková Kantůrková. Založila proto e-shop i kamennou prodejnu. Všechno se odehrálo velmi rychle, vlastně jen s pár korunami v kapse a k tomu ještě s dítětem na krku. Podle Adély Husákové Kantůrkové ale dítě není překážkou. V tomto případě bylo spíš podnikatelskou múzou.
Otřesnou masáž nereklamoval, stal se díky ní masérem
Obyčejná nespokojenost se službou se pak stala základním kamenem vlastní živnosti pro Pavla Birtu. Obchodní zástupce z Pardubic se stal masérem. Na pozici obchoďáka se člověk musí otáčet a nabízet vždycky top služby a dobré ceny. Jen tak si udržíte stálé klienty,
říká Pavel Birta. A protože je zvyklý odvádět vždy a za každých okolností stoprocentní výkon, očekává to samé v pozici zákazníka. Někdy ale zažívá zklamání a jedno takové ho nasměrovalo k jeho nové práci. Asi před dvěma lety jsem byl na Slovensku a chtěl si tam dopřát masáž celého těla. Byla to ale ta nejotřesnější masáž, kterou jsem kdy dostal. Předražené amatérské služby. Byl jsem z toho zklamaný a říkal si, jak někdo může takhle flákat svoji práci. Snažil jsem se zjistit, co za tím je. Pak jsem ale dospěl k tomu, že nemá cenu řešit jiné a místo toho to zkusit po svém,
vypravuje masér, který se ve své nové profesi našel a stále se učí nové a nové techniky.
Pro podnikatelské know-how procestovali svět
Někdy prostě stačí jen malý impuls a váš život nabere úplně jiný směr a obrátky. A někteří podnikatelé jsou pak schopni udělat skoro nemožné. S přítelkyní Kamilou a kolegou Jardou jsme začali přemýšlet o vlastní pražírně kávy, ale předtím jsme chtěli nasbírat nové zkušenosti a informace, protože v té době byla česká kávová kultura na samém začátku. Zatímco Jarda jel do kanadského Vancouveru, kde studoval pražení kávy u uznávaných profesionálů Jeremyho Rathse a Mika Piccola, já s Kamilou jsme se rozjeli do Panamy a pracovali u pěstitelů kávy,
popisuje Jaroslav Tuček dobu, která předcházela založení pražírny doubleshot. Díky radám a zkušenostem těchto tří nadšenců už začaly úspěšně podnikat desítky jiných lidí.
Vozí lidi na výlety do Mostu, skvěle využil skrytý potenciál
Když má člověk dobrý nápad, může se mu dařit i v takovém regionu, jako je industriální Mostecko. Mladý litvínovský podnikatel Martin Bareš je toho důkazem. Se svou firmou Offroadsafari s lidmi jezdí industriální a zároveň okouzlující krajinou severních Čech, ukazuje jim pohledy z takzvaných ministerských vyhlídek, šachty, velkorypadla, skládky uhlí, nové i rekultivované výsypky, ale i Mostecké jezero, z něhož se už za pár let stane nová rekreační plocha, a kolem něhož žije 150 druhů ptáků. Naše hosty překvapuje zvláštní estetika zdejšího kraje, kterému kromě důlních děl udává ráz i obrovský areál litvínovské chemičky. Měsíční krajina, ve které jsem já sám vyrůstal, už je vyjma aktivních povrchových dolů dávno minulostí. V Krušných horách už nenajdete mrtvé lesy. To byste museli přijet o 20 let dříve. Lidi přijíždí plní klišé a zkreslených představ a odjíždí fascinovaní tím, jak rychlá a dynamická je proměna zdejší krajiny. Dnes jsou Mostecko a Krušné hory úplně jiné,
říká Martin Bareš.
Češi vyvinuli lyže s vlastnostmi Ferrari
Za vznikem firmy Carbonski je dětské přání Richarda Mikysky. Jako dítě z početné rodiny si nemohl dovolit lyže, po kterých toužil. Pak přišla vlastní rodina a na vysněné lyže stále nezbývalo. Protože se ale živí jako restaurátor a má vlastní dílnu, napadlo ho si lyže vyrobit a svůj sen si konečně splnit. Pánové z Carbonski mají lyže, které se vymykají z běžného standardu asi tak jako Ferrari. Zatím firma lyže prodává jen českým zákazníkům a ročně vyrobí kolem dvaceti párů. Pomalu ale začíná pronikat i do zahraničí. Testovací centrum bude mít v rakouském středisku Stubaier Gletscher, kde bude možné lyže vyzkoušet a v případě zájmu i objednat nebo koupit pár předem vyrobených univerzálek. Věříme, že v zahraničí se nám bude s prodejem dařit lépe, protože cena tam bude pro zákazníky přijatelnější. Navíc ve světě nemáme ani žádnou velkou konkurenci. V naší kategorii jsou výrobci jen ve Švýcarsku, Švédsku a Spojených státech amerických. Konkurence tedy není nijak velká. Teď ještě stojíme před rozhodnutím, zda jít cestou zakázkové výroby na míru, nebo značkového prodeje,
komentují Richard Mikyska a Lubor Huška. Jen škoda, že jim letošní zima zatím moc nepřeje.
ČLÁNKY DO MAILU