Podnikání jako obživa? Zapomeňte. Stále více lidí si jako OSVČ jen přivydělává

Trend posledních let ohledně vývoje počtu OSVČ se potvrdil i v druhém letošním čtvrtletí. Ke stejnému datu loňského roku bylo o 8 tisíc OSVČ hlavních více než letos. Na druhou stranu opět vzrostl počet OSVČ vedlejších, který už dosahuje takřka 400 tisíc. Ačkoli oproti loňsku počet OSVČ hlavních klesl, oproti prvnímu letošnímu kvartálu jejich množství vzrostlo. Nutno ale podotknout, že v posledních letech vždy platilo, že počet OSVČ ve druhém čtvrtletí narostl. Vyplývá to ze statistik, které serveru Podnikatel.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Meziročně klesl počet OSVČ hlavních a vzrostl OSVČ vedlejších

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Počet OSVČ hlavních klesá, OSVČ vedlejších narůstá.

Zatímco v polovině loňského roku bylo přes 600 tisíc OSVČ hlavních, letos ke stejnému dni jich ČSSZ evidovala 592 538. Co se týče údajů k polovině roku, počet OSVČ hlavních klesl za posledních 6 let o 74 tisíc. V roce 2009 (k 30. červnu) jich totiž ČSSZ registrovala 666 606. Na druhou stranu neustále roste počet OSVČ vedlejších, kterých přibyla od roku 2009 více než třetina. V polovině roku 2009 jich v Česku působilo více než 290 tisíc, nyní si podnikáním přivydělává takřka o 100 tisíc více. Pokud se pak sečte počet OSVČ hlavních a vedlejších, oproti loňsku se mírně zvýšil, přibližně o 2,5 tisíce. Zastavil se tak trend z předchozích tří let, kdy celkový počet OSVČ neustále klesal.

Přestože došlo meziročně opět k poklesu OSVČ hlavních, data za letošní rok naznačují, že se situace, co do množství OSVČ hlavních, od začátku roku zlepšila. Oproti konci března jich ČSSZ dokonce eviduje o necelých 16 tisíc více. Zvýšil se též počet OSVČ vedlejších, kterých za poslední tři měsíce přibylo 8 tisíc. Nutno ale podotknout, že tento nárůst mezi posledním březnovým dnem a posledním červnovým je trend a došlo k němu vždy v posledních několika letech. Je tak otázkou, zda bude počet OSVČ i dále narůstat, nebo jestli stejně jako v předešlých letech zase klesne. Je to obvyklý trend, ale počkejme do konce roku. Byla by to výborná zpráva. Ekonomika funguje nejlépe v posledních 7 letech, tak jestli nedojde ke zpomalení úbytku OSVČ z hlavní činnosti nyní, tak to už by byl opravdu velký problém, domnívá se Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Co zůstává každopádně jasné, že za posledních 6 let výrazně klesl počet OSVČ hlavních a zvýšilo se množství OSVČ vedlejších. To svědčí podle zástupců podnikatelů nejen o tom, že jakožto hlavní aktivita začíná být živnost nezajímavá, ale že si i běžní zaměstnanci musí brát ke své práci ještě podnikatelskou činnost. Zásadně se mění struktura mikropodnikatelů. Zajímavé je to, že v emotivní diskuzi nad odvody živnostníků si mnohé OSVČ začínají uvědomovat, že ručit veškerým svým majetkem je nesmysl a začínají si zakládat eseróčka za korunu základního kapitálu. Abych to přeložil do češtiny – daňově si daleko elegantněji zoptimalizují, co potřebují. To je výsledek hysterického tlaku na zvyšování daní OSVČ, komentoval pro server Podnikatel.cz Karel Havlíček.

Že je kritika OSVČ neoprávněná, souhlasí i šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Jsem přesvědčen, že vláda a ani odbory nesmí snižovat význam podnikatelů a OSVČ. Proti podobným útokům se Hospodářská komora ČR ostře ohrazuje, protože živnostníci nemají jednoduché postavení – OSVČ musí práci nejen odvést, ale i získat, nemá nárok na 4–5 týdnů placené dovolené, musí čelit až tříměsíčním splatnostem, musí být zároveň účetní – nebo tuto službu nakoupit, uvedl Dlouhý.

Podobně hovoří také předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek, podle kterého má velmi silný setrvalý tlak státu na OSVČ a neustálé zhoršování podmínek pro živnost. Pořád jim někdo vyhrožuje, že budou platit více, více odvádět, stále jsou napadáni, že málo platí na zdravotních či sociálních odvodech. A pak onemocní, a mají prvních 14 dnů nemocenské neplacené nebo jdou do důchodu a mají při srovnatelných výdělcích poloviční důchod oproti zaměstnancům. Tak se, podle mého, zbavuje stát nenápadně, ale účinně živnostníků, domnívá se Bábek.

Na poklesu OSVČ hlavních se ale mohou podílet i jiné faktory. Zmínil bych i pozitivní příčiny, například že víc firem nabízí flexibilitu podobnou OSVČ, podotkl Robert Vlach, podnikatelský poradce a provozovatel portálu Navolnenoze.cz

Čtěte také: Alarmující trend pokračuje, počet OSVČ hlavních letos klesl skoro o 10 tisíc

OSVČ mají platit méně než zaměstnanci

Právě daně a pojistné OSVČ se před několika dny opět dostaly na přetřes, kdy se zástupci odborů obuli do živnostníků, že platí málo, a do vlády, že OSVČ dokonce upřednostňuje. Jak ale upozorňuje Karel Havlíček, odboráři těmito útoky paradoxně míří z 40 % i do vlastních řad, neboť přesně tato část živnostníků má ještě hlavní zaměstnání. A garantuji vám, že podnikat nešli proto, že by toužili zbohatnout, ale čistě z důvodu, že jim nic jiného nezbývá. Typický příklad – učitelka si v lepším případě vezme ještě překladatelskou činnost, v horším jde uklízet. Těmto lidem bych dal za druhou činnost nulový odvod a první, kdo by to měl podporovat, jsou odbory, říká Havlíček. Podle Vladimíra Dlouhého zase řada lidí podniká v souběhu se zaměstnáním kvůli bezpečí a jistotě příjmu z pracovního poměru. A samozřejmě řada zaměstnanců si pořizuje živnostenský list kvůli příležitostným přivýdělkům, komentuje Dlouhý.

Havlíček navíc doplňuje, že na tolik diskutovaném zdravotním pojištění odvádějí OSVČ hlavní 56 % toho, co všichni zaměstnanci. Nicméně srovnáváme nejméně vydělávající podnikatele – ti bohatší mají dávno s.r.o. – s průměrem všech zaměstnanců, tedy i manažerů, politiků a dalších vysokopříjmových skupin. Podle mého je ten rozdíl naprosto odpovídající nejen výdělku, ale i sociálnímu zajištění, myslí si Havlíček. Jak ukázala nedávná analýza, na dani z příjmů odvádí OSVČ hlavní 32 % co zaměstnanci a na sociálním pojištění 47 % co zaměstnanci.

Čtěte více: Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

OSVČ by se měla zrušit daň z příjmů

V důsledku poklesu počtu OSVČ hlavních a nárůstu OSVČ vedlejších už dříve Havlíček navrhl, aby se OSVČ zrušila daň z příjmů. Případný výpadek by šlo podle něj kompenzovat nárůstem sociálních a zdravotních odvodů. Jak Havlíček sám přiznává, přišla na tento nápad řada reakcí. Ti, kteří platí daně, mu psali, že to je výborný nápad, a ti, kteří si optimalizují na nulu a daně neplatí, mu prý zase psali, že většího ekonomického troubu hned tak nepotkají.

Čtěte více: Nové OSVČ ubývají po desetitisících. Zrušme jim daň z příjmů, žádá Havlíček

Chápu obě skupiny, ale jasně a zcela bez skrupulí říkám, že podporujeme ty, kteří nešvindlují. Rozumím všem argumentům, vím, že by možná někteří jinak nepřežili, ale já jsem názoru, že daně se mají platit, jinak budeme Balkán se všemi důsledky. Proto tvrdě obhajuji snižování daní, nikoliv jejich obcházení, tvrdí Havlíček a uzavírá: Náš názor je stále stejný, u OSVČ daň z příjmu minimální, jedná-li se o vedlejší pracovní poměr nebo ekonomicky složitý region či obec do 500 obyvatel, měla by se daň z příjmu postupně blížit nule. To, že se ti lidé budou živit, poskytovat drobné služby v obci a nebudou žádat o podporu, je pro ekonomiku důležitější, než jestli zaplatí ročně o 2 tisíce korun navíc.