Jsem student a podnikání je pro mě jasnou volbou

Podnikat plánuje až skoro polovina stávajících vysokoškoláků. Důvody uvádějí vesměs stejné, svobodu, nezávislost a vlastní odpovědnost za svůj život. Od slov k činům však přejde jen část z nich. Ti, kterým se to podařilo, radí nebát se a jít za svým cílem.

Podnikat chce skoro polovina vysokoškoláků

Takřka polovina stávajících vysokoškolských studentů plánuje po dokončení studia podnikat. Velkou překážkou však podle jejich vyjádření bude nedostatek finančních prostředků a zkušeností. Z tohoto důvodu pouze 16 % z vydělávajících studentů při škole podniká, zbytek pracuje v rámci hlavního nebo vedlejšího úvazku či brigády. Vyplynulo to z průzkumu Institutu rozvoje podnikání (IDE), kterého se zúčastnilo 382 studentů.

Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký, od myšlenky k činu však přejde jen zlomek z nich. Proto se je snažíme podporovat například vzdělávacími akcemi a semináři zaměřenými na podnikatelské dovednosti nebo odborným, uvedl Martin Kešner, projektový manažer Institutu rozvoje podnikání (IDE). Čtěte více: Z diskuze: Podnikáte jako student? Máme pár tipů z diskuze.

Podle průzkumu si při škole vydělávají takřka tři čtvrtiny vysokoškoláků. Nejvíce z nich (36 %) však pracuje v rámci brigád, necelá třetina (29 %) je zaměstnána na vedlejší pracovní poměr a 12 % studentů dělá dokonce již na hlavní pracovní poměr. Podnikání se při škole věnuje v současnosti 16 % vysokoškoláků. Z výzkumu též vyplynulo, že pouze 46 % studentů pracuje v oboru, který studuje. Čtěte více: Brigádnická činnost: Zaměstnávání žáků a studentů.

Respondenti průzkumu rovněž uvedli, že nejdůležitější při výběru práce pro ně není výše platu, nýbrž obsah jejich činnosti. Výsledky průzkumu ukázaly, že i menší firmy si mohou dovolit vysokoškolsky vzdělané zaměstnance, protože je mohou namísto tučné výplaty lákat i na zajímavou pracovní náplň, která může být spojená s většími řídícími pravomocemi i odpovědností. I to je příznivá zpráva pro další rozvoj podnikání v Česku, domnívá se Miroslav Křížek, ředitel Institutu rozvoje podnikání (IDE).

Příklad první, rozjezd v malém

Průzkum sice ukázal, že při škole si vydělává na vlastní pěst jen 16 % studentů, po dokončení vzdělávacího procesu se ale chce na podnikání vrhnout skoro polovina z nich. Třetina z nich dokonce prý už disponuje podnikatelským záměrem. Jako hlavní důvod, proč by rádi podnikali, studenti uvádějí větší osobní svobodu a nezávislost na někom jiném. Čtěte více: Student nebo podnikatel? Oboje lze s úspěchem spojit!

Nechtěl bych být v budoucnu závislý na tom, jestli dostanu výplatu, nebo ne, ale spíš na tom, jestli si práci dokážu zajistit sám, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jan Ropický, student 4. ročníku Národohospodářské fakulty VŠE. Sám již zkouší rozjet podnikání při škole, kdy s kamarádem několik let organizují různé sportovní akce.

Podle Ropického se nejedná zatím o nic velkého, ale základy jsou prý podobné jako v každé jiné oblasti podnikání. Jde o to si dobře naplánovat čas a plán činností. Stejně jako jinde i zde závisí na tom se rychle a správně rozhodovat, což je podle mne podstata každého správného podnikání, myslí si Ropický.

Příklad druhý, velký start a ještě větší plány do budoucna

Studenti, kteří plánují po dokončení školy podnikat, se ale obávají, že je v začátcích může zabrzdit nedostatek finančních prostředků. Peníze se proto budou snažit získat od rodiny (27 %), bank (19 %) či od investora (16 %). Třetina vysokoškoláků se také domnívá, že bude postrádat dostatek zkušeností. Čtěte také: Je možné pro podnikání používat studentský účet?

Na nedostatek zkušeností si ale rozhodně nebude moci stěžovat další student VŠE Tomáš Reinbergr, který podobně jako Jan Ropický organizuje sportovní akce a ligy. Reinbergrovi se však podařilo překonat hranice své školy a dokonce i Prahy. Jeho projekt squashové ligy se po roce fungování na VŠE nejprve rozšířil na další pražské univerzity, aby se posléze úspěšně rozjel též v Plzni a Brně. V současnosti registruje Reinbergr 1200 členů své VŠ ligy, z kterých jich 400 aktivně hraje. Současně také Reinbergr organizuje univerzitní pokerovou ligu UNIpoker složenou z online i živých turnajů.

Motivace, která vedla Tomáše Reinbergra k podnikání, byla stejná jako u ostatních studentů, a to být svým vlastním pánem. Nechci pracovat pro někoho jiného, ale pro sebe, pro jiné mě to demotivuje. Hlavní výhodu vidím ve svobodě. Můžu si dělat co chci, ale na tom taky absolutně závisí moje přežití, říká Reinbergr.

Tomáše Reinbergra jeho podnikatelské aktivity živí, podle jeho vlastních slov však nejde o žádné zázračné sumy a kdyby prý pracoval jako zaměstnanec, vydělal by více. Přesto plánuje podnikat i do budoucna. Po škole bych rád rozvinul již existující ligy a navázal dalším projektem a to ligou pro pracující, tedy ne pro studenty. V hlavě mám další podnikatelské projekty, ale na ty přijde řada až někdy v budoucnu. Určitě chci v životě podnikat, kariéru zaměstnance už jsem zavrhl, tvrdí Reinbergr.

Příklad třetí, rozjezd až po škole

Podnikat po vysoké škole sice nezamýšlel Jaromír Fulnek, ale po půl roce práce ve velké nadnárodní společnosti ho k tomu přesvědčili spolužáci z gymnázia. V té době to už byli špičkoví programátoři, po kterých sahala spousta velkých a slavných společností. Věděli ale, že to chtějí dělat jinak, měli o tom jasnou představu a potřebovali někoho, kdo by to zaštítil po administrativní a obchodní stránce, vysvětluje Fulnek.

Založili společně firmu Inmite, která vyvíjí high-tech aplikace jednak pro web či třeba pro novou mobilní platformu Android od společnosti Google. Motivace byla údajně jednoznačná, a to vidět přímé dopady své práce. Dost mě to lákalo, kromě toho mi už v té době bylo jasné, že mi nesedí pozice snadno nahraditelného kolečka v soukolí velké korporace, chtěl jsem cítit, že to, co dělám, má nějaký konkrétní dopad, dodal serveru Fulnek.

Připraví škola na podnikání, nebo ne?

V názoru na to, zda škola dostatečně připraví na podnikání, se vysokoškoláci rozcházejí. Podle některých existují stále v „praktickém“ vzdělávání mezery, podle jiných záleží na tom, zda si student chce ze školy něco potřebného odnést.

O účetních nebo ekonomických věcech samozřejmě mám vyšší povědomí, ale podnikání je mnohem víc o sebemotivaci, komunikaci a organizaci práce, a na tohle vás škola nepřipraví, domnívá se Jaromír Fulnek.

Škola je podle mne příležitost jako každá jiná, jde o to, co si z ní člověk vezme. Myslím si, že je to výborný inkubátor námětů a nápadů. Lidé, se kterými se ve škole stýkám, budou mí budoucí spolupracovníci, zákazníci a dodavatelé, je zajímavé sledovat jaké mají názory. Tyto podněty se budou v budoucnu určitě hodit, oponuje Jan Ropický.

Hlavně se nebát

Že podnikání není procházkou růžovou zahradou, by mohl potvrdit nejeden podnikatel. Přehnaný optimismus doporučují podnikatelé krotit realistickým pohledem na věc. Člověk se nesmí bát, na druhou stranu to musí dobře promyslet. Je teoreticky možné, že se mu začne dařit hned, ale taky může pěkných pár let živořit a na to musí být připravený, říká Fulnek.

Sám ví, o čem mluví, firma sice šlape, ale k novým Mercedesům a vilám v zahraničí je stále ještě daleká cesta. Podle svých slov ale jinou práci k tomu dělat nemusí a firma je živí zatím všechny.

Stejný názor má i Tomáš Reinbergr. Nejhorší je nejistota a rozhodnutí vydat se cestou, kterou jde jen minimum lidí před tebou. Řekl bych, že úplný začátek byl nejhorší, člověk se musí učit, jak všechno funguje a posouvá se pomaloučku dál. Po začátku bylo všechno postupně lehčí a lehčí. Nejdůležitější je nebát se neúspěchu a zkoušet to a tím se učit, uzavírá Reinbergr.