Paní psycholožka by měla jít příkladem a dát se na volnou nohu, předpokládám, že sedí v nějaké výzkumné instituci. Je mi 50+ a ve svém okolí jsou 50+ rádi, že jsou a počítají roky do termínu předčasného důchodu. Ono začít v 50+ podnikat chce hodně fyzických a psychických sil a pevné zdraví, to vše už málokdo má. Spíš je národní akční plán opět malá domů.
1. Ještě než začnete musíte si pořídit EET. Vyhodíte oknem tisíce ještě než vyděláte první korunu.
2. V dílničce vám soudružka z bezpečnosti práce zkontroluje stoly, židle, regály, prodlužovačky, osvětlení a nosnost podlahy, co nevyhoví, musí se vyměnit.
3. Úředník, které mu nebude něco jasné vás nepřijde navštívit, rovnou si vás předvolá s přílohou na třech listech A4 co se vám stane když neuposlechnete. Takové jednání člověka po padesátce zvláště irituje.
4. Pokud by se vám dařilo, jako že vám to přeji, spadnete povinně do placení DPH. To znamená měsíční kontrolní hlášení a placenou účetní.
5. S úřady se komunikuje elektronicky. To znamená, že si budete muset osvojit pojmy jako: elektronický podpis, certifikát, soukromý a veřejný klíč, datová schránka a konverze dokumentů.
6. Taky si musíte zřídit podnikatelské konto aby se vám tam mohl stát koukat. A ceduli na dveře a a a....
7. Ministr financí vám bude říkat, že malí jsou na prd a ministr průmyslu vás rovnou nazve příživníkem. Ministryně sociálních věcí vám pak pošle dopis, že pokud si nebudete platit sociální jako kdybyste bral dvojnásobek průměrné mzdy, nedostanete žádný (rozumný) důchod.
Byli byste blázni, kdyby jste se nechali ukecat soudružkou z úřadu práce. Alespoň do té doby, než v tomhle státě něco změní... ale to vy už tu nebudete.