Podnikání na mateřské je od roku 2009 jednodušší

Těhotné podnikatelky si často kladou otázku, zda pokračovat ve výdělečné činnosti i v době pobírání peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo raději podnikatelskou činnost v této době přerušit. Za jakých podmínek může podnikatelka nadále podnikat a přitom být zabezpečena peněžitou pomocí v mateřství? A lze to vůbec?

Nutnosti přerušení či nepřerušení podnikání v době pobírání mateřské nebo rodičovské dovolené se server Podnikatel.cz již věnoval, a to článkem Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti. U osob vykonávajících OSVČ jako činnost hlavní je jednou z podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství osobní nevýkon výdělečné činnosti. Důležité je přitom slovo – osobní. Bude-li OSVČ vykonávat výdělečnou činnost i nadále, například prostřednictvím svých zaměstnanců, nemusí podnikatelskou činnost přerušit.

PPM ze zaměstnání a pokračování v podnikání jako OSVČ vedlejší

Příjemná změna však nastala u vedlejší výdělečné činnosti. OSVČ vedlejší, které byla peněžitá pomoc v mateřství placena z hlavního zaměstnání, mohla v podnikatelské činnosti nadále pokračovat. Ovšem za podmínky úhrady minimální výše měsíčních záloh na důchodové pojištění. Od roku 2009 to již neplatí. Příjemce peněžité pomoci v mateřství, stejně jako příjemce rodičovského příspěvku, se do podání Přehledu o příjmech a výdajích považuje za OSVČ vedlejší. Platit zálohy na sociální pojištění již nemusí. Pojistné se platí jen v případě překročení rozhodné částky stanovené pro vedlejší činnost, tzn. 56 532  Kč v roce 2009. Pokud tedy příjmy za zdaňovací období po odpočtu výdajů nepřekročí uvedenou hranici, neplatí se zálohy ani na další období. Čtěte více: Vracím se po mateřské do práce, co mě čeká? Výpověď

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) stanovila nová pravidla dokládání vedlejší výdělečné činnosti. Jestliže má OSVČ nárok na PPM ze zaměstnání, nemusí vedlejší výdělečnou činnost dokládat. Uvedené se netýká dávek s počátkem výplaty před 1.1.2009, jelikož se jedná o zcela nové opatření a ČSSZ ještě nemá nárok na tyto dávky ve své evidenci. Podnikatelky, kterým mateřská dávka započala před tímto datem, musí vedlejší výdělečnou činnost doložit potvrzením plátce. Tím byli do 31.12.2008 za­městnavatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, tzv. velké organizace. Čtěte více: Ženy v domácnosti a na rodičovské podnikají neomezeně

Maximální možná výše PPM

Rozdíl mezi peněžitou pomocí v mateřství a rodičovským příspěvkem popisuje článek Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská. Podnikatelky zajímá, jak dosáhnout maximální výše peněžité pomoci v mateřství. V roce 2009 může být OSVČ nemocensky pojištěna i v případě, že neplatí zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. To je jistě výhodné i při kombinaci samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním.

K dosažení maximální výše mateřské z podnikatelské činnosti, tj. 28 890  Kč měsíčně, postačí 12 záloh na nemocenské pojištění v měsíční výši 1004  Kč. Zálohy se dají za splnění podmínky minimální délky trvání nemocenského pojištění také doplatit.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Kombinace PPM ze samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním?

Z diskuze: Od ledna 2009 podnikám a platím si nemocenskou ve výši: 3 měsíce 96 Kč, 2 měsíce 600  Kč a 2 měsíce 1000 Kč (celkem 3488  Kč). Jaký doplatek mám dát za měsíc říjen, když na mateřskou odcházím začátkem listopadu? Jako OSVČ si ji tedy budu platit 10 měsíců. Listopad a prosinec 2008 jsem byla ještě zaměstnaná, zohledňuje se to nějak ve výpočtu? – dotazuje se Alena Kriesche.

Při kombinaci zaměstnání s podnikáním současně může OSVČ čerpat PPM z obou, ovšem jen do maximální výše PPM za oba příjmy dohromady. Jedná se o souběh na stejnou dávku z více pojištění. Jak dosáhnout maximální dávky peněžité pomoci v mateřství, vysvětluje čtenářce KAMIL VAŘEKA, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ:

Nárok na PPM ze zaměstnání v tomto konkrétním případě nevznikne, neboť již uplynula ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Vyměřovacím základem pro výpočet dávky nemocenského pojištění je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. PPM). Z rozhodného období musí být vyloučeny dny, v nichž OSVČ nebyla nemocensky pojištěna a dny, za které neměla povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění, tj. byla po celý kalendářní měsíc nemocná, sděluje Vařeka. O ochranné lhůtě čtěte více: Nemocenské dávky lze čerpat i po skončení zaměstnání

Předpokládáme-li nástup na PPM 1.11.2009 je rozhodným obdobím pro výpočet dávky listopad 2008 až říjen 2009, tj. 365 dnů. Z rozhodného období se vyloučí doba, po kterou OSVČ nevykonávala činnost nebo pobírala nemocenské dávky po celý kalendářní měsíc.

Vyměřovací základ za období od 1.1.2009 do 31.7.2009 je 249 143  Kč (pojistné 3488 Kč). Pro stanovení maximální výše dávky PPM by musela čtenářka zaplatit za období od srpna do října 2009 ještě 6543  Kč.