Podnikání a účtování na Slovensku se není třeba bát

Slovensko je pro mnohé české podnikatele lákavá lokalita. Vstup na tento zahraniční trh je pro českého podnikatele snadnější. Po letech fungování Československa prakticky nemáme žádné jazykové problémy. Pomůže i znalost obchodních zvyklostí či slovenská legislativa, která je stále ještě velmi blízká naší. Čtěte více: Euro dává Slovensku konkurenční výhodu Čtěte více: Slovensko nám jde v otázce eura příkladem

Právní úprava podnikání v SR

Podnikání na území Slovenské republiky upravuje Zákon č. 455/1991 Zb., o živnostenskom podnikaní (dále jen živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a Zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů.

Slovenský obchodní zákoník rozlišuje dvě formy podnikání zahraničních osob ve Slovenské republice.

Přímé podnikání, kdy zahraniční právnická nebo fyzická osoba má svůj podnik na území Slovenka, přičemž sídlo právnické osoby nebo bydliště fyzické osoby zůstává v zahraničí.

Nepřímé podnikání, ve kterém zahraniční právnická nebo fyzická osoba vstupuje do slovenského podniku formou kapitálu. Zahraniční právnická nebo fyzická osoba má tedy kapitálovou účast ve slovenské právnické osobě. Pokud to dovolí zákon, může se stát i spoluzakladatelem slovenské obchodní společnosti.

Podle slovenského obchodního zákoníku se za podnikatele považuje:

• osoba, zapsaná v obchodním registru (stejné jako obchodní rejstřík v ČR) – právnická osoba,
• fyzická osoba, která má živnostenské oprávnění,
• osoba, která podniká na základě jiného oprávnění,
• fyzická osoba, která vykonává zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence.

Stejně jako v ČR existují na Slovensku různé právní formy podnikání. Nechybí podniky jednotlivců – obdoba OSVČ. Jsou to drobní podnikatelé, živnostníci. Mezi další formy podnikání patří samozřejmě obchodní společnosti či družstva. Obchodní zákoník v SR upravuje také státní podnik, tiché společenství, konsorcium či sdružení osob za účelem podnikání.

Podnikáním fyzických a právnických osob členských států Evropské unie, států Dohody o evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace se věnuje část 5b zákona o živnostenském podnikání. Podle zákona se na fyzické osoby, které mají státní občanství v zemích EU, a na právnické osoby, které byly založeny podle legislativy platné v členském státu EU, vztahuje plně zákon o živnostenském podnikání s odchylkami, které jsou uvedeny právě v části 5b. Jedná se především o způsob prokázání bezúhonnosti, odborné způsobilosti či finanční spolehlivosti a úhrady pojištění, tzv. bezdlužnost (§ 66e – § 66n).

Stejně jako v ČR můžeme živnosti na Slovensku rozdělit na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné. Členění živností není odlišné od úpravy v České republice.

Jak založit pobočku na území SR

Zahraniční osoby mohou na území Slovenské republiky podnikat za stejných či obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby slovenské. Oprávnění podnikat na území SR vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Formy podnikání jsou upraveny zákonem č. 513/1991 Zb., ve znění pozdějších předpisů, který umožňuje založení čtyř druhů obchodních společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, akciová společnost a společnost s ručením omezeným), popřípadě organizační složky podniku. Čtěte více: Právní formy podnikání

Organizační složka podniku je definována jako organizační útvar bez právní subjektivity, který slouží k trvalému výkonu podnikatelské činnosti zahraničních osob na území SR. Návrh na zápis podává zahraniční osoba, resp. její statutární orgán anebo osoba zplnomocněná. Tento návrh se podává na registračním soudě SR příslušném podle umístění organizační složky. Fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území Slovenské republiky, může podnikat na Slovensku prostřednictvím organizační složky podniku v případě, že v místě svého trvalého pobytu již podniká. Český podnikatel tedy může žádat o zřízení organizační složky podniku v SR.

Podnik může zřídit zahraniční osoba v SR pouze ve dvou případech. Je to v situaci, kdy není osoba v místě trvalého bydliště podnikatelem nebo pokud podnikatel plánuje na území SR podnikat v jiném předmětu podnikání než doma.

U obou zmíněných forem vstupů podniku na území SR musí zahraniční fyzická osoba určit vedoucího buď organizační složky podniku nebo vedoucího podniku. Údaje o vedoucím nahlásí na místně příslušný živnostenský úřad SR. U vedoucího organizační složky se navíc požaduje bezúhonnost jmenovaného zástupce. Není povinnost, že určený vedoucí organizační složky podniku zahraniční osoby či vedoucí podniku zahraniční osoby musí mít bydliště na území SR.

Pobočku je třeba zapsat do obchodního rejstříku. K zápisu je potřeba:

• rozhodnutí o zřízení organizační složky,
• jmenovací dekret vedoucího,
• ověřená kopie výpisu zahraniční právnické osoby z obchodního rejstříku,
• živnostenské oprávnění, pokud jde o živnostenskou činnost,
• povolení k pobytu.

Se založením firmy na Slovensku může pomoci většina advokátních kanceláří, které mají tuto činnost ve své agendě. Před rozhodnutím založit pobočku na Slovensku lze kontaktovat také Slovenko-českou obchodní komoru, která funguje již od roku 1999. Jedná se o podnikatelské sdružení, které pomáhá slovenským i českým podnikatelům vzájemně uspět při podnikání. S dotazem se na tuto komoru mohou obrátit všechny podnikatelské subjekty, nejen samotní členové komory.

Postupy účtování v SR

Účtový rozvrh účetní jednotky v SR obsahuje syntetické účty z rámcové účtové osnovy, která je v podstatě totožná se směrnou účtovou osnovou v ČR. Obsahuje syntetické účty majetku, závazků a vlastního kapitálu. Obsahuje nákladové a výnosové účty a stejně jako u nás také účty závěrkové či podrozvahové.

Účetní jednotka musí vztahovat náklady a výnosy do období, se kterým časově a věcně souvisí. Proto i v slovenské soustavě účetnictví dochází k časovým rozlišením.

Ke shodné evidenci dochází i při účtování kapitálu. U obchodních společností se používají účty skupiny 41 Základné imanie a kapitálové fondy (u nás 411 – Základní kapitál), u fyzických osob se používá účtu 491 – Vlastné imanie fyzickej osoby – podnikateľa (u nás Účet individuálního podnikatele).

Při uzavírání účetních knih se zjišťují konečné stavy výsledkových účtů (nákladů a výnosů), porovnáním zůstatků nákladových a výnosových účtů se zjistí hospodářský výsledek před zdaněním, který se upraví do základu daně z příjmů a následně se vypočítá samotná daň. Ani v této části se nesetkáváme s rozdílem mezi účetnictvím v ČR a SR.

Postupy účtování přece jen přináší některé rozdíly. Jedná se například o účtování finančního pronájmu – finanční leasing. Převzetí majetku nájemcem se totiž účtuje jako pořízení dlouhodobého majetku, účtová třída 0. U nás tento způsob není vůbec možný. Převzetí majetku je možné až po splacení majetku a odkoupení předmětu nájmu. Do té doby není v ČR majetek pořízený leasingem evidován jako dlouhodobý majetek podniku. Na Slovensku se majetek pořízený finančním leasingem také odpisuje. Na Slovensku se běžné splátky finančního leasingu projeví ve finančních nákladech (účet 562-Úroky). Čtěte více: Do nákladů lze nově zahrnout i hodnotu zlikvidovaných zá­sob.

Ačkoli najdeme rozdíly v účetnictví České republiky a Slovenska, není třeba se jich příliš obávat. Zkušená účetní se jistě rychle zorientuje v postupech účtování v SR. Navíc i české firmy, které dodávají ekonomický software, mají ve své nabídce aplikace přizpůsobené slovenské legislativě.