Segment rawfood, neboli živé rostlinné stravy, se v Česku za posledních zhruba deset let nebývale rozrostl. Podnikatelé vyrábějí, dovážejí a prodávají potraviny v e-shopech a kamenných prodejnách, vznikají restaurace a bistra, koná se festival, vycházejí kuchařky, pořádají se kurzy přípravy jídla. Některé firmy, které v oboru působí, dokonce udávají evropské trendy. Oblast rawfood je příkladem, jak zhruba za deset let vznikl a rozvinul se specializovaný byznys.
Kroky k rozvoji: smysl, kvalita, osvěta
Raw strava a životní styl se v Česku relativně rychle uchytily a jako obor podnikání se dál rozrůstají. Čím si český zájem o raw stravu a filozofii vysvětlují samotní podnikatelé, kteří v oboru působí a jsou jeho lídry? Češi rádi zkoušejí nové věci a je to obecně trend v gastronomii – trend zkoušení nových věcí, který jde ve vlnách jeden za druhým,
tvrdí pro server Podnikatel.cz Jan Plajner, jednatel společnosti Secret of raw. Eva Kavková, která rozvíjí projekt a síť bister Jídlo lásky, jde ve vysvětlení o něco dál. Raw strava je především o stavu mysli. Vnímám to jako vyspělost naší země po stránce duchovní, ale i návrat ke kořenům,
uvádí s tím, že raw strava probouzí v člověku život a jeho skutečnou věrnost sobě samotnému. Sama proto ve svém podnikání kombinuje jídlo s kurzy osobního rozvoje.
Důvodů, proč raw v tuzemsku vzkvétá, je podle Terezy Havrlandové, zakladatelky a majitelky české firmy Lifefood, hned několik. Tvrdí, že filozofie raw lidem dává smysl, protože v tepelně a chemicky neupraveném jídle zůstávají všechny přirozené chutě, vitamíny, minerály a živiny. Současně se čeští spotřebitelé významně posunuli v přístupu k jídlu. Daleko větší důraz kladou na kvalitu potravin – jsou uvědomělejší, přemýšlejí o tom, co jedí, zkoumají obsah potravin a vybírají si,
sleduje podnikatelka, podle níž rawfood přitahuje i zákazníky, kteří nemohou nebo nechtějí jíst lepek, laktózu, přidaný cukr a podobně. A za přitažlivostí rawfood vidí v neposlední řadě také intenzivní osvětu, ve které hraje její firma silnou roli.
Není raw jako raw
Také podle Terezy Havrlandové segment rawfood těží ze své nynější oblíbenosti. Přitom když sama firmu zakládala, s inspirací ze zahraničí našla v Česku neobsazenou tržní niku. Je logické, že vznikají nové firmy, které v této oblasti vidí zajímavý potenciál výdělku. Jenže, jsou výrobci rawfood a „rawfood“,
upozorňuje na to, že je řada firem, které se sice drží v rámci raw, ale už tolik neřeší kvalitu původních surovin. A dává konkrétní příklad tyčinky prodávané jako raw, jejíž klíčovou surovinou jsou kešu oříšky. Málokterý producent se však skutečně zaobírá tím, jestli ty kešu byly vypěstovány, sklizeny a zpracovány (vyloupány) dle principu raw, tedy ručně, bez chemie a za nízkých teplot do 45 °C,
vysvětluje s tím, že její firma kvalitu surovin důsledně hlídá. A proto za svou skutečnou konkurenci považuje jen hrstku výrobců z raw segmentu, a to nejen v Česku.
Konkurenci v oboru vidí podnikatelé různě. Podle Jana Plajnera je český trh s rawfood miniaturní a hráčů je na něm poměrně hodně. Vše je silně dotované ze strany začínajících podnikatelů s vidinou obratu v budoucnosti,
objasňuje. Eva Kavková si však myslí, že je na trhu určitě prostor po další subjekty, protože raw strava přináší jak mnohé možnosti receptů, tak různé nové pohledy na život. A v nich konkurenci nevidí.
Češi jsou nejsilnější, tvrdí podnikatelka
Podle Jana Plajnera si zákazníci nejvíce oblíbili sladké – což zúročuje ve specializované raw cukrárně Sweet Secret of raw na pražských Vinohradech. Zájem o nové věci je však podle Evy Kavkové nejen v hlavním městě, ale i v regionech. Sama proto svůj koncept rozšiřuje pomocí franšíz. Nyní je Jídlo lásky v Liberci a majitelka konceptu plánuje další expanzi do každého okresu. Již nyní vidíme velký zájem a poptávku,
dodává k rozšiřování do regionů.
Skutečnost, že raw není v Česku rozhodně jen záležitostí Prahy a pražských spotřebitelů, potvrzuje i Tereza Havrlandová. Reflektujeme nárůst milovníků raw mimo pražský region. Namátkově bych vyjmenovala například inspirativní raw podhoubí v Ostravě, Brně nebo Plzni,
říká a dodává, že pokud ale spotřebitel chce, může si rawfood připravit všude, třeba na samotě u lesa. O tom, že si živá strava a raw životní styl nacházejí v Česku své zájemce, svědčí také existence specializovaného festivalu RawFest, který Lifefood pořádá, nebo zastoupení raw firem na letošním ročníku veletrhu Biostyl – ten se koná pod hlavičkou festivalu osobního rozvoje Evolution.
V rozsáhlé fotogalerii si můžete prohlédnout, jak takové raw produkty vypadají a také co všechno zmiňovaný RawFest nabízí.
Raw stravě se také hojně věnuje sesterský server Vitalia.cz.
Lifefood své produkty exportuje do sedmadvaceti zemí světa, a Tereza Havrlandová má proto porovnání, jak si český trh stojí oproti evropské i celosvětové produkci. A jeho pozice vůbec není špatná – právě naopak. Ač se to může zdát překvapivé, český raw trh patří mezi nejrozvinutější a nejsilnější v Evropě,
upozorňuje majitelka českého producenta rawfood. Lifefood je na trhu už deset let a firma se chlubí nejširším portfoliem živých potravin v celosvětovém měřítku. Mezi nejžádanější produkty firmy podle jejích statistik patří na všech trzích raw tyčinky, čokolády, sladké kuličky, raw chleby, proteinové směsi i sortiment oříšků. Ale různé trhy mají i svá specifika. Tak je například ve Velké Británii vyšší poptávka po slaném sortimentu a Němci a Rakušané se zase dlouhodobě zajímají o všechny firemní produkty.
Výzkum kultury wellness
Oblibu raw stravy a související rozvoj byznysu v této oblasti lze zřejmě dávat do souvislosti například s tím, co ve svém výzkumu z roku 2014 nazvala americká společnost Hartman Group, která už čtvrt století zkoumá trendy v potravinářském průmyslu, kulturou wellness. Cíl mít dlouhý, zdravý a vyvážený život se stal součástí kultury, spíše než aby byl volbou životního stylu nebo alternativním hnutím,
tvrdí firma na základě svého průzkumu.
Jak se takový cíl odráží konkrétně v jídle a s ním propojených spotřebitelských preferencích? Podle výzkumu hledají zákazníci čerstvé, minimálně zpracované jídlo se známým původem. Více myslí na to, jak je jídlo fyzicky i jinak ovlivňuje a také se více zajímají o celý výrobní řetězec. Takový přístup prý berou jako součást širší vize zdraví a wellness, která zahrnuje téma ohleduplnosti – ke komunitám, samotným spotřebitelům a jejich rodinám. A tento přístup také vytváří podnikatelské příležitosti.
ČLÁNKY DO MAILU