Valná většina nejbohatších lidí světa vydělala své jmění tím, že investovala do jediného odvětví. Tito úspěšní podnikatelé se zaměřili na to, čemu rozuměli a co jim připadalo v daný okamžik jako ta správná cesta pro lidstvo. Momentálně nás na matičce Zemi už žije přes sedm miliard. A určitě několik milionů z tohoto počtu tvoří živnostníci a podnikatelé. A co se tak zamyslet nad tím, jak bude svět vypadat v dalších letech. Třeba za třicet, za padesát, za sto let. Drtivá většina ze současných sedmi miliard lidí na světě se roku 2112 nedožije, přestože se podle jedné ze studií Organizace spojených národů bude v té době na modré planetě tísnit přes deset miliard lidí. A kolik z nich bude podnikat? Jak bude podnikání za sto let vypadat? A bude vlastně vůbec potřeba?
Předně asi bude nutné zachránit naši planetu. Už při současném počtu lidí na zeměkouli jsme v mnoha regionech svědky vážné chudoby, hladomorů, nedostatku surovin, postupujících a nepříznivých dopadů na životní prostředí. Ono se také klidně může stát, že za oněch sto let tady nebudou o tři miliardy lidí více než teď, ale že historie lidstva skončí nějakou katastrofou. Pojďme se ale raději zabývat myšlenkou, že se dokážeme s novými podmínkami nějak vyrovnat.
Aby byla šance podnikat, musíme Zemi nejdřív zachránit
Co bude potřeba, abychom přežili? Podle již zmiňované studie OSN budeme muset drasticky kontrolovat a dodržovat limity růstu populace. Pro 10 miliard lidí musí vzniknout mnoho nových měst. Megapolí s více než 20 miliony obyvatel bude mnohem více, než jich na mapě najdeme v současnosti. Dojde také k obrovskému nárůstu podílu starší generace – přes dvaadvacet procent lidí bude starších 65 let. A očekávaná délka dožití člověka se ze současných 68 let zvedne až na neuvěřitelných 81. O své rodiče a prarodiče se tak budou muset ti mladší starat mnohem více.
Čtěte také: Češi by si měli uvědomit, že se mají dobře (NÁZOR)
A to zdaleka není vše. Už dnes trpí hladem 925 milionů lidí. Vzrůstající počet obyvatel i klimatické změny mohou číslo ještě zvýšit. Stejně tak rostoucí teploty mohou zvýšit riziko sucha a mít na svědomí menší sklizně důležitých plodin. Omezené surovinové zdroje při současné úrovni spotřeby mohou poměrně brzy vyschnout. Podle některých studií by se od roku 2040 mělo vyprodukované množství ropy snižovat ročně o pět procent, zásoby plynu by mohly klesat ještě rychleji. Výrobu energie by měly převzít vodní elektrárny, více by se mělo využívat i dalších obnovitelných zdrojů. V roce 2100 by alternativy měly být hlavním zdrojem energie.
Svět bude čím dál více globalizovaný a umožní mnoha podnikavým lidem využít talent za hranicemi. A díky tomu najít lepší pracovní příležitosti. Cestovat za prací bude možné napříč kontinenty. Možná se třeba i oblasti jako Antarktida otevřou pro podnikání. Na co při podnikání „vsadit“? V nejbližších letech je asi nejdůležitější vycházet z již řečeného – bude nás mnohem víc, naopak přírodních zdrojů přibývat nebude. Z toho plyne, že v následujících desetiletích bude výhodné podnikat v zemědělství a energetice, s vodou nebo zdravotní péčí.
„Poručíme větru dešti …“
Globální oteplování má velký vliv na výskyt extrémních klimatických jevů. Poslední dobou jsou zemětřesení, tsunami a nejen s nimi spojené záplavy či hurikány a tornáda stále běžnější. Největší šanci úspěšně podnikat by tedy měl asi ten, kdo by se naučil ovládat počasí. „Poručit větru dešti“ se už některé země s větším či spíše menším úspěchem snažily, viz například rozhánění mraků stíhačkami. V některých ohledech můžeme být schopni počasí ovlivnit, ale co použít, aby zapršelo, když potřebujeme? Leda nějakým obřím ventilátorem přesunout mraky nad místo, kde jsme si usmysleli, že zrovna vodu musíme mít. Teoreticky bychom za sto let mohli tyto „ovladače“ počasí vlastnit, ale nejsem si zcela jist, jestli by lidstvo bylo za takovou manipulaci rádo. Co když zrovna vezmete dešťový mrak někomu, kdo ho potřebuje v danou chvíli ještě více než vy. Někdo by pak musel rozhodovat, kde je potřeba, aby bylo slunečno, kde má pršet a kde třeba sněžit.
Čtěte také: Boj EU s klimatickými změnami? Sebevražda evropského Quijota
Je možné, že za oněch sto let, ale dost možná už i mnohem dříve, budeme všichni „připojeni“ k nějakému počítači. Možná proto, aby se náš mozek pracovat rychleji, nebo proto, aby pracoval, tak jak bude v tu chvíli pro svět nejprospěšnější. Z centrály nám pak přijdou informace o tom, co a jak jíst a pít, aby zásoby neubývaly takovým tempem, kdy si rozsvítit nebo zatopit, či jaký prášek polknout, abychom nebyli nemocní anebo jsme mohli být třeba v práci výkonnější. To bude souviset i s prodlužující se délkou života, na níž má vliv stále kvalitnější zdravotní péče. Ta také vyvolává větší poptávku po lécích a zdravotnických pomůckách.
Ano, svět za sto let možná budou řídit počítače, ale taky si dost dobře dokážu představit, že se „kruh uzavře“ a počítače nebudou mít na to, aby zvládaly věci, které byly před sto lety, tedy v roce 2012 běžné. A dost možná, že nejvýhodněji podnikat se bude zrovna v oborech, které ze scény mizí už teď. Dobrý řemeslník může být brzy nedostatkovým „zbožím“ a jelikož už pravděpodobně cena peněz nebude taková, jako je dnes, můžeme se dočkat i návratu výměnného obchodu. Já ti vyrobím pohodlné houpací křeslo a ty se zase po letech chutně najíš. Žádné amarouny.
ČLÁNKY DO MAILU