V české populaci mají ženy mírnou převahu. Z perspektivy poslední dostupné statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, která je ze čtvrtého čtvrtletí loňského roku, však bylo mezi podnikajícími fyzickými osobami 771 654 žen a 1 340 079 mužů. Muži přitom disponují oproti ženám také více než dvojnásobkem živnostenských oprávnění (2 084 708 oproti 1 039 986).
Co se dozvíte v článku
- Minoritou jsou vysoké manažerky i majoritní majitelky firem
- Česká startupová scéna je pánský klub
- Středoškolačky se přitom zajímají o byznys i o vedení
- Za péči mají české ženy jedničku s hvězdičkou
- Plán zdvojnásobit do roku 2030 počet podnikatelek. Má to však háček, není to v Česku
- Budíček! Česko je až 39. v globálním žebříčku podnikání žen
Minoritou jsou vysoké manažerky i majoritní majitelky firem
Snad ještě více tristní je pohled do nejvyšších manažerských pater tuzemských firem. Nepoměr mezi muži a ženami ve vysokých manažerských pozicích stále zůstává výrazný – v ČR 87 % ku 13 % v neprospěch žen,
uvádí Petra Štěpánová ze společnosti Dun & Bradstreet, která se zabývá analýzou obchodních dat, a to s odvoláním na zjištění z mezinárodní studie, kterou firma vypracovala k nedávnému Mezinárodnímu dni žen (slaví se 8. března).
Podle Dun & Bradstreet a jejich dat zveřejněných vloni v prosinci přitom ženy v Česku majoritně vlastní jen 15,24 % firem, oproti 56,33 % majoritních vlastníků mužů. Zbytek do sta procent tvoří společnosti, které majoritně vlastní právnická osoba nebo majoritního vlastníka nemají a o jejich vlastnictví se například žena a muž dělí rovným dílem.
Česká startupová scéna je pánský klub
O nic pozitivnější obrázek nenabízí ani místní startupová scéna, jak ukázal na portále Medium.com v lednu zveřejněný výzkum Václava Ryšlinka z fondu rizikového kapitálu Kaya. Podle jeho zjištění je startupová scéna v Česku jednoznačně pánským klubem. Z 362 zakladatelských osobností tuzemských startupů napočítal pouze 12 žen, tedy 3,3 procenta. A konstatuje: Je zajímavé, že tento poměr je téměř pětkrát menší než procento globálních jednorožců (startupů s valuací přes 1 miliardu dolarů) založených ženami.
Středoškolačky se přitom zajímají o byznys i o vedení
Že se do podnikání a do vedení firem ženy nijak nehrnou? Tak stereotypním prohlášením se téma spláchnout nedá. Nepotvrzuje to totiž nejen pohled za hranice, ale ani sonda mezi tuzemské středoškolačky a středoškoláky. Ukazují to třeba statistiky programu JA Studentská firma nevládní organizace JA Czech z minulých let, které zachycují situaci na středních školách. Dívky mají o program podporující podnikavost zájem. V programech je jich dokonce více než kluků, i když počet studentek má v programu klesající tendenci, kterou by bylo záhodno zvrátit. A v hojném počtu se v této záslužné rozvojové a vzdělávací aktivitě dívky zajímají také o role ředitelek studentských projektů.
Ve školním roce 2020/2021 se programu JA Studentská firma účastnilo 59 % holek a 41 % kluků. Ve školním roce 2021/2022 to bylo 58 % holek a 42 % kluků. Ve školním roce 2022/2023 (data jsou ze začátku letošního ledna) šlo o 56 % holek a 44 % kluků, role ředitelů a ředitelek se přitom tentokrát zhostili kluci a dívky v poměru 57 % ku 43 procentům.
Zastoupení dívek ve studentských firmách je v posledních pěti letech většinové, kolem 60 až 65 procent. Při realizaci vlastního podnikání vynikají především v kreativní činnosti, ve výrobě, obchodu a komunikaci, dokáží si zajistit odbyt u zákazníků, ať už v rozsáhlé síti svých známých anebo při přímém prodeji, kdy umí lidi zaujmout. Celkově bývají proaktivnější a zodpovědnější než chlapci a díky tomu táhnou celý tým a organizaci firemní činnosti,
uvedl vloni k programu Martin Smrž, ředitel JA Czech.
Za péči mají české ženy jedničku s hvězdičkou
Cílená podpora podnikání žen se v Česku realizuje převážně zdola. Věnují se jí jak samy podnikatelky či manažerky a podnikatelská sdružení, tak mnohé neziskové organizace. Když v roce 2020 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ucelenou analýzu Ekonomická aktivita žen a mužů v českém národním hospodářství, vycházející z veřejně dostupných statistických dat, uvedlo ji následující sebereflexí: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR disponuje vybranými genderově senzitivními statistikami, nicméně se ve svých činnostech na tento aspekt běžně nezaměřuje a analyzuje data a formuje a hodnotí své intervence primárně z jiných praktických aspektů. Analýza proto odpovídá na společenskou poptávku po tvorbě genderově senzitivní analýzy v rámci resortu podnikání.
I v této analýze se najdou některá notoricky diskutovaná témata. Třeba to, že zatímco muži jsou obecně ekonomicky neaktivní zpravidla kvůli studiu nebo důchodovému věku, ženy takové důvody uvádí méně často. Naopak v 17,5 procentech případů je to u žen (oproti půl procentu u mužů) péče; ať už o děti nebo o jiné blízké osoby. V péči, která je vyřazuje z práce, patří české ženy v evropském srovnání mezi premiantky.
O podnikání v Česku se tu lze dozvědět i to, že míra podnikání je u nás mnohem citlivější na změny socioekonomických podmínek, než jak je tomu u průměru za EU 27.
Plán zdvojnásobit do roku 2030 počet podnikatelek. Má to však háček, není to v Česku
Nakonec je tu však i o něco optimističtější vize. A to vládní plán zdvojnásobit do roku 2030 počet podnikatelek (což znamená nárůst zhruba o 600 tisíc podnikatelek), s primárním důrazem na rychle rostoucí firmy. Aby se cíle podařilo dosáhnout, funguje od loňského května pracovní skupina s poměrně dlouhým seznamem úkolů, které má zpracovat v období osmnácti měsíců.
Zajímavé nejsou ani tak počty podnikatelek jako celkové cíle skupiny a to, že míří právě na rychle rostoucí byznys. Pozornost se zaměřuje na celý podnikatelský ekosystém, míří tedy i na investory, finanční instituce, poradenské firmy a podobně, aby se zlepšil přístup podnikatelek k financím i potřebným službám. Pracovní skupina se zaměřuje na získávání dat o firmách vlastněných ženami tak, aby bylo možné dělat evidence-based intervence pro podporu podnikání žen a vidět přesný obrázek o rychle rostoucích firmách vlastněných ženami. Jde také o to sdílet dobrou praxi tak, aby se zajistilo, že budou mít ženy možnost dosáhnout na podporu potřebnou k tomu, aby zakládaly firmy, a zaměřit se na regionální rozměr podpory podnikání žen, tedy mimo hlavní město.
Dalším úkolem je pracovat na tom, aby více dívek a mladých žen vidělo podnikání jako platnou možnost pro svou kariéru, odstranit maskulinní stereotypy spojené s podnikáním a zpochybnit status quo, kdy mezi zakladateli rychle rostoucích firem dominují muži. A nakonec, mimo jiné, je tu například úkol ukázat udržitelná řešení, která podporují ženy ze všech regionů při startu rychle rostoucího podniku, včetně využití odborných znalostí a podpory podnikatelských inkubátorů.
Po chvíli hřejivého optimismu dodejme, v čem je zmíněný háček: Jde o plán vlády ve Velké Británii, nikoliv v Česku.
Budíček! Česko je až 39. v globálním žebříčku podnikání žen
Jak moc Česko mrhá potenciálem žen, když se nesnaží formovat prostředí, kde je možné jejich potenciál zásadněji rozvinout, a jaké to má ekonomické dopady, bylo popsáno ve výzkumech a studiích již mnohokrát.
V žebříčku Mastercard Index of Women Entrepreneurs 2021 je přitom Česko celkově až na 39. místě ze 65 zemí. Velká Británie je, pro srovnání, devátá. První tři příčky v tomto žebříčku obsadily Spojené státy, Nový Zéland a Kanada, za Českem už jsou z eurounijních zemí jen Maďarsko, Itálie a Rumunsko. Co ženy v podnikání podle analýzy Mastercard v Česku blokuje? Například omezený přístup k financování podniku a k vládní podpoře malého a středního podnikání. Ale také daně a byrokracie nepříliš vstřícná k byznysu.
ČLÁNKY DO MAILU