Podnikat jako OSVČ, s eseróčkem nebo s akciovkou? Čtěte pro a proti

Není možné jednoznačně říci, jaká forma podnikání je pro podnikatele nejvýhodnější. Vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech podnikání. Je důležité, jaký typ byznysu děláte. Pokud opravujete obuv na vesnici, tak je lépe být živnostníkem. Jestli ale máte třeba vývařovnu obědů pro důchodce a měsíční obrat přesahuje 100 tisíc Kč a máte zaměstnance a strojní vybavení, pak je lépe mít na to s. r. o. Firma, to je pouze nástroj k podnikání, nic víc, a je potřeba zvolit ten správný nástroj, uvádí čtenářka podepsaná jako AFUK na forum.podnika­tel.cz. Jste-li drobným podnikatelem a nemáte-li zisk větší než 10 milionů korun ročně a nepodnikáte-li v nějakém opravdu rizikovém oboru, pak je pro vás v 99 % případů vždy výhodnější zůstat na živnostenském listu, tvrdí naopak na forum.podnikatel.cz čtenář podepsaný jako David Požár.

Začít jako živnostník je nejrychlejší a nejlevnější

Osoba samostatně výdělečně činná, OSVČ, podniká podle pravidel stanovených živnostenským zákonem. Vstup do podnikání je z administrativního hlediska poměrně jednoduchý a s minimálními náklady, což platí zvlášť v případě živnosti volné. U živností řemeslných nebo koncesovaných je povinností víc a větší či menší komplikovanost zahájení podnikatelské činnosti je závislá hlavně na konkrétní situaci podnikatele (na jeho oboru, vzdělání či praxi). Společnost s ručením omezeným a akciová společnost vznikají naproti tomu podle pravidel obchodního zákoníku. Náklady a časová náročnost založení s. r. o. a a. s. jsou vyšší než v případě OSVČ.

OSVČ jen pod vlastním jménem

Jako OSVČ lze podnikat pouze pod vlastním jménem. Takže ani v případě, že podnikatel ve svých marketingových aktivitách pracuje se značkou, oficiální dokumenty (živnosťák, nebo faktury apod.) se bez jeho jména neobejdou. Pokud se jedná o podnikání, kde je samotné jméno značkou a osobní „podpis“ podnikatele spíš výhodou (třeba u služeb), může být podnikání pod vlastním jménem plus. Pokud chce ale podnikatel své jméno maximálně upozadit a soustředit se na značku, může s tím mít při statusu OSVČ potíže.

Opravdu je právnická osoba důvěryhodnější?

S tím souvisí i problém důvěryhodnosti, na který může v průběhu svého podnikání OSVČ narazit, pokud se například uchází o veřejné zakázky, o zakázky u velkých firem, pracuje v zahraničí a podobně. Eseróčko prostě navenek působí jako subjekt, který stojí na pevnějších základech než jednotlivec, který podniká sám na sebe, navíc je obdoba českého s. r. o. i za hranicemi srozumitelná a běžná.

Fakt, že je právnická osoba důvěryhodnější než fyzická, ale v praxi pokaždé neplatí, jak se na forum.podnikatel.cz domnívá čtenář podepsaný jako David Požár. Tvrdí se, že pokud budete vystupovat jako eseróčko, tak budete pro své obchodní partnery důvěryhodnější. To je blbost. Přínos pro vaše podnikání bude v podstatě nulový, přesto vás tato „prestiž“ bude stát v lepším případě jen opravdu hodně peněz. Důvod je prostý. Pokud podnikám pod nějakou značkou anebo mám nějaký produkt či službu, mohu si název této své značky, zaregistrovat jako ochrannou známku a nabízet tyto služby pod tímto názvem, samozřejmě ve spojení s živnostenským listem, uvádí z vlastní zkušenosti.

Čtěte také: Jít na trh v kůži OSVČ či se schovat pod křídly s.r.o.?

Ručení celým majetkem i v eseróčku

OSVČ podniká jako jediná fyzická osoba. Může zakládat sdružení s dalšími podnikateli, to však její oficiální status nijak nezmění – sdružení je spíš součást obchodní nebo marketingové strategie. Zpravidla je tedy samostatný podnikatel také jedinou osobou, z jejíž kapsy jdou do byznysu veškeré investice, která je za svou činnost plně odpovědná a ručí za ní celým svým majetkem. Naproti tomu může společnost s ručením omezeným nebo akciovku založit více společníků (navíc bez ohledu na to, zda jde o fyzické nebo právnické osoby) a podělit se tak nejen o vklad do společnosti, ale také o zodpovědnost.

Ovšem ani ručení svým majetkem se podnikatel v s. r. o. nemusí nutně vyhnout. Je všeobecným mýtem, že u s. r. o. neručíte vlastním majetkem, ale jen majetkem společnosti. Toto absolutně neplatí v případě, že jste jediným společníkem a zároveň jednatelem společnosti. Jako jednatel totiž zodpovídáte za řádné hospodaření společnosti, za plnění všech závazků a povinností, za což ručíte celým svým majetkem, vyvrací jednu z „výhod“ s. r. o., tedy omezené ručení, David Požár.

OSVČ má lehčí účetnictví

Zatímco OSVČ si do výše ročního obratu 25 milionů korun vystačí s daňovou evidencí a při daňovém přiznání může využít výhodu paušálních nákladů, což jeho administrativu velmi zjednoduší, s. r. o. musí vést podvojné účetnictví. Mnoho samostatných podnikatelů si zvládne samo vypracovat daňové přiznání, u eseróčka je třeba počítat s nutností spolupráce s účetní firmou nebo je třeba účetní rovnou zaměstnat.

Čtěte také: Jak se z OSVČ stát „eseróčkem“? Nejčastěji postupným převodem majetku

I firmy už jsou trestně odpovědné

Trestní odpovědnost firem je v českém právu stále ještě novinkou. Zákon sleduje ochranu proti trestné činnosti osob, které se schovávají za právnické osoby, říká k tomu Bohumil Havel z advokátní kanceláře PRK Partners. Znamená to například, že pokud statutární orgány nebo jiní, kdo ovlivňují jednání právnické osoby, spáchají podvod, je kromě nich možné odsoudit i samotnou právnickou osobu. Sankcí přitom může být až zrušení právnické osoby. Zákonodárce se tím snaží více postihovat trestnou činnost a motivovat k rozumnému chování v rámci právnických osob, dodává Havel.

Právnická osoba s datovou schránkou a těžším zrušením

Právnické osoby mají povinnost využívat datovou schránku, kdežto živnostník se pro ní zatím může rozhodnout pouze dobrovolně. To je další povinnost, která podnikateli v případě právnické osoby přibude. A v neposlední řadě je mnohem jednodušší ukončit podnikání jako OSVČ než ukončit činnost právnické osoby.

Čtěte také: Co dělat, když je eseróčko zralé do šrotu?

Akciovka je nejdražší

Nejdražší formou podnikání je z hlediska vstupních nákladů akciová společnost. U ní je třeba minimálně dvoumilionové základní jmění při neveřejné nabídce akcií a dvacetimilionové při veřejné nabídce akcií. Akciovku může založit jedna právnická osoba, nikoliv jediná fyzická osoba – ty musí být alespoň dvě. Další osoby jsou ale třeba do statutárních orgánů akciovky, kterými jsou představenstvo a dozorčí rada. K asi největším „výhodám“ akciovky v Česku dosud patřila možnost anonymních akcií, která ztěžovala možnost rozklíčovat skutečné vlastníky firmy – o jejich zrušení se vlády pokouší už několik let.

Čtěte také: Pro a proti založení akciové společnosti v Česku

Foto: www.isifa.com