Oblast autorských honorářů se v roce 2014 výrazně změnila. Způsobila to novela zákona o dani z příjmů účinná od roku 2014. Týká se nejen autorů s příjmy do 10 000 korun od jednoho plátce, ale i jiných činností, které byly dosud považovány za živnost.
Autorské honoráře
Do roku 2013 se považovaly za autorské honoráře zdaněné při výplatě plátcem srážkovou daní příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v úhrnu do 7000 korun. Od roku 2014 se jedná v souladu s § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů o příjmy autorů za předpokladu, že jejich úhrn od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 korun. V takovém případě se nevystavuje faktura (nelze uplatnit DPH), plátce je zdaní při výplatě srážkovou daní. Pokud autor nechce, nemusí je zahrnovat do daňového přiznání. Nepodléhají tak ani odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
Na žádost poplatníka je plátce povinen vystavit do 10 dnů doklad o vyplacených příjmech (k tomu je vydán příslušný formulář). Jestliže si autor takové příjmy do daňového přiznání naopak zahrne, může si uplatnit skutečné nebo paušální výdaje a příjmy podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. O novém způsobu zdanění již server Podnikatel.cz informoval v článku: Zdanění autorských honorářů se v roce 2014 mění
Kdy se jedná o autorský honorář?
Ve výše uvedeném ustanovení zákona se hovoří pouze o „příjmech autorů“. Ze zákona tedy bylo vypuštěno, že se jedná o „příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize“. Podle prvních výkladů sem měly patřit i příjmy výkonných umělců. Nyní již je jasné, že odměnu za umělecký výkon ani další užití tohoto výkonu plátce při výplatě honoráře srážkovou daní nezdaňuje. Což ostatně potvrdilo i Generální finanční ředitelství. Podrobněji v článku: Příjmy výkonných umělců a autorské honoráře od roku 2014
Na „přetřes“ se aktuálně dostala řada příjmů, u kterých není jednoznačné, zda se jedná o živnost nebo autorskou činnost.
Předně je nutné zdůraznit, že pokud jde o autorský honorář zdaněný dle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, musí se jednat o autora „fyzickou osobu“ a nejedná se o pracovněprávní vztah. Ovšem tím jakákoliv jednoznačnost tohoto ustanovení končí. Jde o aktuální a bohužel dosud nevyjasněnou problematiku, jíž se zabýval i Koordinační výbor Komory daňových poradců, který jednal spolu se zástupci ministerstva financí. Problematika se týká více okruhů příjmů. Například práce fotografů. V zápisu z Koordinačního výboru se píše, že u velké části děl je autorskoprávní podstata sporná. Například fotografie snopu slámy pořízená dvěma lidmi, přičemž jeden použije kompozici ve zlatém řezu (tedy technicky popsanou a obecně používanou kompozici), automatický režim fotoaparátu a běžné denní nasvícení, zatímco druhý pro stejnou věc použije netradiční kompozici, počká si na zvláštní světlo a využije kreativních režimů fotoaparátu.
V prvním případě je možné pořídit x fotografií shodně, ve druhém případě se již bude jednat o autorské dílo. Jakým způsobem ale nastavit kritéria pro toto posouzení? Zdaleka se nejedná jen o povinnost zdanění při výplatě plátcem, pokud se jedná o honorář do 10 000 korun. Jde tu i o DPH (autorské honoráře zdaněné srážkovou daní nepodléhají DPH) a v případě vyšších honorářů (nebo následném zahrnutí honorářů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání) o výši paušálního výdaje. U fotografií vytvořených v rámci živnostenského oprávnění lze uplatnit vyšší paušální výdaj než v případě autorského díla (pouze 40 % z příjmů). Zápis z Koordinačního výboru dokonce hovoří o diskriminaci přístupu ke zdanění.
Příjmy z přednáškové a obdobné činnosti
Problematika posouzení autorského honoráře se vztahuje také na lektorskou činnost. Přestože je opět vykonávána v rámci podnikatelské činnosti. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství, v případě lektorské činnosti se může jednat o příjem autora (autorský honorář) pouze v případě, že přednáška je autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Autorským dílem může být jen dílo, které je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora. Aplikovatelnost zvláštní právní úpravy pro zdanění příjmů autorů v jednotlivých případech závisí na splnění mnoha kritérií vyplývajících z autorského zákona. Jednoduchá a snadno aplikovatelná kritéria pro posouzení, kdy se jedná o autorské dílo (příjem autora) a kdy ne, která by platila univerzálně, nelze stanovit.
Mluvčí opět odkázala na zápis z jednání Koordinačního výboru. Zde se píše, že autorským dílem je dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem. Patří sem tedy i jeho veřejný přednes nebo jiné zpřístupnění veřejnosti. Autorem tak může být i přednášející, včetně konzultační činnosti nebo školení pro užší okruh posluchačů. Pro posouzení autorskoprávního charakteru je nezbytné posouzení velkého množství znaků, zejména jedinečnost a neopakovatelnost. Ovšem taková by měla být každá přednáška, kde nejsou pevně stanoveny osnovy (ty ostatně většinou rovněž tvoří sám lektor, opět se z tohoto pohledu jedná o činnost autorskou). Dobrý lektor by měl být tvůrčí a každou přednášku přizpůsobit požadavkům a aktuálnímu složení účastníků. Logicky se většina přednášek nemůže slovo od slova opakovat.
Příjmy autorů software
Dalším problematickým okruhem příjmů jsou příjmy autorů software. Tím jsou myšleny příjmy plynoucí autorům – „nositelům osobnostních a majetkových práv k software jako je úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření software na objednávku.“ V zápisu Koordinačního výboru se dále píše, že výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů nabývajících vlastnické právo k rozmnoženině počítačového programu, za účelem jejího dalšího užívání, ne za účelem dalšího převodu. Tedy vztah autor (obdrží autorský honorář) – distributor (plátce autorského honoráře) – uživatel (ustanovení § 7 odst. 6 zákona o dani z příjmů se na něj nevztahuje). Podrobněji zápis Koordinačního výboru Komory daňových poradců.